Jmenuje se Billie. A tohle je vlastně začátek.

Co jsou zač? Co je ona zač? Co se to tady kruci děje?

To se možná dozvíte v téhle kapitole.

A možná ne

Další z pokusů o napsání a hlavně dopsání něčeho delšího. A protože to budu psát sem, nemusím úplně řešit, jak moc to dává smysl, jak moc se tam opakují slova a co na to řeknou úplně cizí lidi - prostě tu budu psát tak, jako kdysi, na první dobrou :-)

Co dát do perexu první kapitoly, abych se vyhnula spoilerům? Asi nic, protože myslím, že když nebudete vědět nic, bude to nejlepší. Ale přisahám, že hlavní hrdina je k sežrání! :-D

Smyšlený příběh, který je ovšem inspirován skutečnými událostmi...

Když bylo Julii šest let přišla o to nejdůležitější na světě. O svůj domov, o lásku, o bezpečí. Říká se, že domov je tam, kde jsou lidé, které milujeme, a na kterých nám záleží. Podaří se Julii vyrovnat se se ztrátou a najít v dětském domově svůj opravdový Domov?

Jak se zdá, podivná setkání ještě neskončila...

Ahoj vespolek! Jsem zde, abych se s vámi podělila o nějaký text, co mi už chvilku leží v šuplíku. Třeba se bude líbit.

Trigger warning: Sexualizované násilí

Bylo to prostě...Zvláštní.

Posuď sám čtenáři, jestli je to možné.

Jak název napovídá, velmi zkratkovitě jsem tu shrnul své pocity ze psaní.

Mám pár témat, ke kterým se rád vracím. Jedním z nich je sondování v hlavách lidí, kteří ochotně přijímají různé bludy a berou je za své. Velmi bohatý zdroj představují napříkald všelijaká pseudonáboženská společenstva.

Následující příbeh je sice kompletně smyšlený, ale jeho jednotlivé části jsou poskládány z autentických zážitků existujících lidí. Ovšem ikdyž nejde o fantasy, draci tu pochopitelně nesmí chybět : )

Smutek, zoufalství, nebo naopak náznak naděje?

V hlavě příběh mám do konce, ale Calad ho dopíše za mě

Inspirací k této povídce mi bylo povídáni s mými ukrajinskými kolegy v práci. Už tehdy mě dění na východní Ukrajině znepokojovalo, ale netýkalo se mě. Teď se nás to tu v České republice ale týká všech.

Jen na vysvětlenou, text jsem psal prvoplánově pro draci.info.

Možná sis všiml, že se mi líbí draci. Můžeš to považovat za dětinské, ale je to tak. V povídkách se jimi zabývám často a strašně rád řeším takový už klasický trojúhelník princezna - drak - rytíř. Tenhle poměrně jednoduchý archetyp se dá nahlížet z mnoha stran a jsem si jistý, že ho lze zpracovat do obrovského množství těch nejrozmanitějších podob.

Jestli je tento příběh, pojednávající o chrabrém Janu, draku a princezně, opravu dvoustý čtyřicátý první nevím, ale nějak jsme ho odlišit prostě musel. Napsal jsem ho na podzim roku 2011 a inspirací mi byly pověsti kolující kolem hradu Kunětická hora.

Je to takový kratičký pohádkový příběh, který jsem napsal v zimně snad v roce 2014.

Už poněkud starší text, ale řekl bych, že jako první pokus o seznámení s tímto webem a místními čtenáři bude vhodný.

Třetí týden mikropříběhů :-)

Druhý týden příběhů do 250 slov.

Zatímco vloni jsem se v listopadu pustila do NaNoWriMo a skoro napsala první verzi příběhu, který se od té doby (panebože, už rok!!  ) snažím dopřepsat, letos jsem si řekla, že nic nového začínat nebudu a nezúčastním se.

No a pak na mě na Twitteru 1. listopadu vykoukla miniaturní akce #NoNovelNovember. Na každý listopadový den je dáno jedno téma a úkolem je napsat mikropříběh, který bude mít maximálně 250 slov. To zvládne i taková líná kůže, jako jsem já :-)

Tady jsou příběhy z prvního týdne. Některé fakt malinkaté, protože pro tvít, některé ve dvou verzích.

Kuk... Máta ještě žije!

Po letech něco malého, jednohubkovitého k přečtení pro zdejší čtenáře.

Povídku jsem napsala do soutěže OSKar 2020, kde tématem byl "Poslední uzel". Čtenářům se líbila, probojovala se do sborníku, který vyjde na podzim. A jelikož ji můžu šířit a chlubit se s ní, tak tady je.

Příjemné čtení!

Neštěstí nechodí po horách, ale po lidech...

Konečně jste se dočkaly :)

Zoufalství s nákupy a starosti s kontrolou

Omlouvám se, že kapitola tak trvala. Ještě před dovolenou jsem ji sem dávala, ale nějak se usekl konec. Teprve dneska jsem se dostala k úpravě.

Snad se bude líbit a vážím si vaší přízně "děfčata" moje :)

p.s.: nejsem uplně tupá, ta chyba je tam naschvál :D

Pět let doma... Asi začnu pít, nebo se zblázním, nebo budu zase psát

Kastrace číslo dvě nebo nadšená babička?

Srandičky, panický záchvat a malé prozření...

Tak bude ta kastrace, nebo ne?

Kontrola a schválení :)

Moc se omlouvám, že to tak trvalo, ale další kapitola je tu. Snad má ještě někdo zájem dokončit tohle trápení a zjistit, jak na tom Alex a Tadeáš jsou.

Zase jsem se rozepsala, tak mi držte pěsti, aby mi to nějakou dobu vydrželo a já vas zase nenechala čekat na další kapitoly třičtvrtě roku.

Hezké čtení :)

Poslední kapitola!

Předposlední kapitola!

Další kapitola, jedna z posledních.

Tak o Vánocích jedna o něco pozitivnější, protože nejsem zas až tak zlá... I když... no, počkejte si, co z toho nakonec bude =D

Další díl! Už se pomalu ale jistě blížíme ke konci :)

Trochu smutnější díl, nicméně dlouhý.

Další, opět o něco akčnější kapitola :)

A neumřela jsem, a ne, ne, a ne! Nicméně kdyby ano, aspoň by mi nebylo tak stydno.

Doufám, že je tady ještě někdo, kdo konec příběhu ocení.

Slibovat nebudu nic, ale už konám a tenhle příběh pomalu ale jistě spěje do konce!

Nečekané překvapení na první společné prohlídce...

těhotenská frustrace a manželské povinnosti

Rozbouřené hormony a snaha o zachování si chladné hlavy.

Omlouvám se za takové prodlení mezi kapitolami, ale holt, člověk míní a život mění... Někdy toho času holt není, ale děkuju moc všem příznivcům. A speciální díky je pro moji korektorku, která sfoukla 3 kapitoly za jeden den :D (ne, nedám je sem hned všechny, musíte si počkat)

Muži a ženy. Kdo a jak vnímá jejich charaktery? Soudit? Věřit? Žít?

31. května - 8. června 1950 - proces 
27. června 1950 - poprava

Ahojda všem!

Jsem na skok zpátky! Ano, nestíhám, ano, stydím se, ano tvorba mi tu zapadala prachem a já toho moc lituji. Ano, stýská se mi po vás všech♥♥♥. Omlouvám se.

Přidávám další čerstvý kousek pohádky o drakovi Awronovi a o mamině Josii. A je fakt dnešní! Jsem se hecla!

Hezky se bavte, Bedrunka♥