3)  Nerissa (03.01.2014 13:53)

Ha! Ivan! Nečekán nezván! Vím, že jako pravidelný čtenář jsem odpadla velmi brzo na začátku, ale znáš mě. Trošičku zapomínám a jsem neuvěřitelně líná.
Áleeee... Už jsem ti říkala, jak moc miluju začátek téhle povídky? A Puzzlík taky. Protože ta pohádkovější část je naprosto úžasná. Některé věci byly mírně předvídatelné, ale pak se to láme. Nevím v jaké kapitole jsem dostala tu pořádnou facku, ale najednou to bylo prostě... puf!
Myslím, že už sem říkala, že máš tu úžasnou vlastnost děj zamotat tak, že už podle mě rozmotat ani nejde. A pak všechny ty nitky příběhu. Jak to všechno začalo v určitém okamžiku dávat absolutní smysl. Pro mě navždy zacuchaný uzlík se nejednou nějak rozpletl a epilog už byla přímá rána do srdce. I když trošičku kýčovitý.
Ha, pohltilo mě to tak, že jsem nenašla ani žádnou krysu jako v bručounovi.
Skvělý, mamuška. Prostě skvělý.
P.S. Proč mám pocit, že ten komentář nedává moc smysl?

2)  Christine (20.07.2013 22:56)

Na začiatok sa ospravedlňujem za neskoré prečítanie úžasného záveru, som trošku mimo civilizácie. Poctivé čakanie na kapitoly bude pokračovať aj v ďalšej poviedke. Zamilovala som si tvoje písanie, dokážeš vytvoriť skvelý príbeh a postavy s pútavými charaktermi. Brax a Phoebe sa stali mojimi obľúbencami hneď od začiatku. Bolo krásne sledovať ako si postupne našli k sebe cestu, koľko prekážok museli prekonať, no nakoniec to skončilo úžasne. Koniec nebol gýčový, bol nádherný a obaja si to zaslúžili. Teší ma, že sa vysvetlila smrť Eilidh, už je mi všetko jasné. Stále si tam nechala tú tajomnosť príbehu a hádam nebudem jediná, ktorá dúfa v pokračovanie. Príbeh Rainamona a Myry by bol určite skvelý a verím, že niekedy ťa napadne hlavná zápletka a bude z toho ďalšia fantastická poviedka. Nakoniec ja chcem tebe poďakovať za nádherný umelecký zážitok (to je gýčové, venovanie) a s radosťou sa púšťam do nového príbehu.

1)  blotik (12.07.2013 19:07)

Vím, že jsem ti psala už na oušku, ale přesto píšu i tady. Myslím, že je to skvělé, až na ty drobnosti, které jsem ti napsala. A stejně se těším na příběh Myry a Raina, až ho napíšeš. Věřím, že tvoje hlavinka zase vymyslela něco úžasného a zatím ti nechcu číst myšlenky, ať jsem překvapená.
A ještě jednou děkuju za věnování.
A poslední dodatek: