BEZ HRANIC - náš online šuplík
Tajemství syna války - 28. kapitola
Sekce
Další odkazy
Nenechte si ujít!
Tohle všechno jsme tu napsaly 
.jpg "Hříšníci - Marie A. Gregorová (ambra)")
Kdo sem chodí?
26.10.2012 [23:30], Ivanka, ze série Tajemství syna války, komentováno 5×, zobrazeno 1634×
28. kapitola - rozbité auto, bílé podnikatelky a léty unavené dřevo
Ani nevím, kdy se to stalo, ale je to tu. Tahle kapitola je asi tak pátá od konce, ale oznamuji vám to pouze proto, abyste si museli lámat hlavu s tím, jak to se svou ukecaností zvládnu. :)
předchozí kapitoladalší kapitola
Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.
Komentáře
1
4) Ivanka (03.11.2012 16:41)
Fanny, bát se a doufat najednou není zakázáno. 
:/
Hani, já už nevím, jak otevřenější mám být! 
Šárko, humor si nedělám. Humor si budu dělat na konci té kapitoly, co jsem právě vložila do administrace. A ta další, kterou už mám taky napsanou, ta bude ještě víc humorná.
Děkuji, moje milé dámy! 
3) SarkaS (29.10.2012 17:10)
Děláš si humor? A to je jako všechno? Pistole u hlavy, soška v autě a konec odpočtu? Nebude ti další kapitola trvat měsíc, že ne?
2) HMR (28.10.2012 06:53)
kapitola tajemná jako hrad v Karpatech...
ale snad už se to hnulo... tak jen s chutí do toho a bude hotovo...
1) Fanny (27.10.2012 10:33)
"Něco bylo špatně, něco končilo a něco jiného začínalo. Něco se prostě dělo, a nebylo to jen to, že za pár vteřin ji uvidíme."
Mám úplně stejný pocit. Celá tahle předchozí část byla jako zabalená v mlžném oparu. Viděla jsem ji dost nezúčastněně a snad jen minulost mlhu trošku prozářila. Měkkým, teplým, ale tajemným světlem. Prodchnuté kouzlem.
Nevím, jestli se mám jen bát anebo i doufat, ale to asi můžu vždycky, viď?
Konec. Ale čeho? A k tomu mi nedává spát to světlo na začátku. Může to být záchrana stejně jako...
Iv, úžasné. To je málo. Uchvacující a báječné. Jo, touhle kapitolou jsi mě dostala do kolen. 
5) Bye (19.01.2013 16:53)
Tak, Ivanko, s časem jsem na tom pořád stejně a vypadá, že lepší to už prostě nebude. Vrhám se teda do čtení dřív, než mi vypadnou i ty zásadní věci (o detailech si nedělám iluze, to víš, ta moudrost...
)
), ovšem anotace druhého úseku mě uklidnila - aspoň se dozvím, co se dělo, když teda budoucnost vypadá dost nejistě! 
Rozhodně to tak působí 
Odpočet u konce? Takže to bude něco za něco...
Začátek, to byl teda skok! Najednou jsem nevěděla, čí jsem, a to jsem si poctivě připomněla aspoň poslední kapitolu (u který jsem opět slintala blahem nad stejnými geniálními míéstečky!
Hmm... tys byla v Rusku?
Indiánský šíp!
Konečně jsem se o Jeromovi dozvěděla víc. To bylo velmi poutavé vyprávění. A poučné - není divu, že je takový, jaký je - tak uzavřený. Ještě pořád ale nevylezl ze své ulity. Udělá to vůbec?
Tyjo, oni ji mají!!! Takovýho úsilí, takových omylů a oni ji našli! A? Nějak jsi to usekla, poslyš
A Anežka s Gidou?
Balzám!