5)  Ivanka (17.06.2012 11:52)

Moc vám děkuji za komentáře!
Šárkou, s tou sponou souhlasím, bylo to kruté. Na mé psaní přišlo stejně rychlé rozhodnutí jako na Michellinu hlavu. A Anežčina hlava se velmi dobře píše.
Hani, velmi trefná specifikace!
Fanny, jak víš, že to není možné prožít? No dobře, kecám!

Bye, moc děkuju a s tím klubáním ještě pár kapitolek počkáme, jo?

4)  Bye (16.06.2012 15:35)

Opět bych nedokázala určit, která z těch dvou částí mě dostala víc - obě moc zajímavé a skvěle napsané!!!
Můj podezřelý se shoduje s tím Gidovým.
Jsem zvědavá, co se nakonec z toho Jeromeho vyklube A z Gidy... A z Anežky...

3)  Fanny (15.06.2012 12:27)

Obzvlášť teď,dnes a u téhle kapitoly by se hodilo vypsat sem pár dokonalých slovních obratů, protože byly ladné kouzelné výjimečné a kapitola jich byla plná jak soli v moři. Občas je lepé všechno nebo nic, a jelikož bych nedokázala uvést všechny, volím to "nic".
Ovšem ta chvíle magie, tak autentická a nepředstavitelná, že kdybych snad nevěděla, že to není možné, přišly by mi ty emoce jako kdyby si je sama prožila...
Anežka je zvláštní, nevypočitatelná,, příjemná a přesto z ní mrazí. Gida na rozdíl od ní ztrácí sebeovládání, zdá se mi, a štve ho to. Nemálo.
Spona. Chytré a uspěchané rozhodnutí, které zázrakem ukázalo přesně to, co nechtěla, ale tušila. Může hrát úplně cokoli a Michelle to teď ví. Jediné, co neví, je o kolik kroků je napřed a jak moc snad musí improvizovat... A nebo mu křivdím/me?

2)  HMR (11.06.2012 19:05)

Strach o život je jeden ze základních lidských pudů... strach o čí život, je to ťuňťa... ten zářící černý chlap
Protože až v téhle chvíli mi došlo, že cokoli, co přede mnou řekl nebo udělal, může být lež... lesklá drť... jak téměř něžné pojmenování pro definitivní ztrátu iluzí... vážně pravda osvobozuje? asi ano, ale zároveň v nás s každou nečekanou pravdou něco umře... důvěra je jako sklo, tvrdá při přímé ráně, ale křehká s každým malým zakopnutím...

1)  SarkaS (10.06.2012 23:05)

Mám teorii a mám podezřelého numero uno! Perfektní kapitola, jak nemám Anežku ráda, tak její pasáže míváš nejlépe napsané. Skvělé, ale to s tou sponou... Nechápu proč to udělala, přišlo mi to příliš kruté.