Tohle všechno jsme tu napsaly
14.12.2016 [11:45], Kate, Ostatní, komentováno 4×, zobrazeno 1377×
Incidit in Scyllam qui vult vitare Charybdim
inspirováno filmem Návrat ztraceného syna z roku 1966
Trochu psychedelie, bezmoci, lidství, nereálnosti, retrospektivy a psychické nevyrovnanosti do všedních dní...
3) Kajla (17.12.2016 22:27)
Musím ocenit skvěle napsané dílo, které naprosto vystihuje život, který nikdy není jednoduchý. Jde jen o úhel pohledu na něj. A ty jsi to dokonale vystihla. Takže za mě - krása
2) Kate (16.12.2016 00:30)
Seb, já moc děkuji. Ano, bohužel, to tak někdy chodí.
Jsem ráda, že se toto lehce depresivní dílko(absolutně se nehodící k adventní době, ale psala jsem ho už před pár měsíci) líbilo aspoň někomu.
1) Seb (15.12.2016 19:23)
Jo, tak už to někdy chodí.
Děkuju
4) Kate (17.12.2016 22:38)
Kajlo, teď jsi mě zaskočila! Opravdu moc ti děkuju za tvůj komentář, potěšil mě, ani jsem nečekala, že by se někomu tahle nelehká povídka mohla líbit, ale při jejím psaní jsem byla v nějakém takovém melancholickém stavu a tak se psala rychle a lehce, i když téma samo o sobě takové není. Doporučuji film Návrat ztraceného syna se skvělou Danou Medřickou, Janem Kačerem, Janou Brejchovou a Jiřím Menzlem, film má mnoho rovin, záleží na každém člověku, co si z něj vezme a jakou rovinu objeví. Já svou povídku trochu upravila, podle emocí, které ve mně film vyvolal, podstata je ale asi podobná.
Děkuju ještě jednou, Kajlo, jsem moc ráda, že se moje dílo líbilo.