6)  Mata (10.09.2013 19:02)

Marti nezbývá, než říct děkuji, je mi ctí

5)  DarkMoon (10.09.2013 18:34)

Krásná kapitola Nejdříve beznaděj, pak záblesk naděje a pak to s tou knihou... uf, úplně jsem to viděla, nedivím se, že se Aberforth bál. Chudák Albus... Ještě, že to Abeforth nevzdal..

4)  Mata (08.08.2013 14:38)

Aberforth je úžasný, zamilovala jsem si ho úplně stejně jako Albuse. Jsou tak stejní, jako rozdílní a oba se potřebují, velmi. A milují se i když nemají zrovna ideální vztah.
Děkuji.

3)  Fanny (06.08.2013 22:26)

Mé sympatie k Aberforthovi nikam nezmizely. Mám ho ráda. Ano, asi radši než Albuse. Dokonce možná už od kánonu. Přes tu malou zmínku. Tvrdohlavost mají oba stejnou a po dlouhé době je k něčemu. Kniha... Sama o sobě vzácná a neškodná, ale taky je klíčem k moci a zlu, že? A ke vzpomínkám, k těm především.

2)  Mata (20.04.2013 23:13)

Twilly, jako vždy nezbývá než poděkovat, tedy skláním hlavu a děkuji
Občas mi připadá, že svoje povídky vystavuji jako divadlo

1)  Twilly (20.04.2013 22:48)

Nádherné opisy. Mnohé hraničily téměř se scénáristickým duchem, což mi pomohlo si přesně tu scénu vybavit v mysli.