5)  Killy (13.09.2012 18:11)

čítam to opäť... a hrdo hovorím, že som tvojim básničkám začala búchať po hlavičke. preto komentujem ešte raz - - a opäť prehlasujem, že si najlepšia spisovateľka poézie akú poznám. krása!

4)  Iwka (13.07.2012 22:26)

Pááááni! Pánipánipáni! Wow-a-milion-dalších-udivených-citoslovcí!!!

Tohle je úžasně procítěné. A jak se tam úžasně prolíná několik těch fází; když si na začátku ještě troufá doufat, poté jí její naděje pomalu opouštějí, následně přežívá na nitkách iluzí a nakonec už je zlomená natolik, že si nedovoluje mít ani ty sny.

Volný pád do hlubin beznaděje. Naprosto úžasně popsaný. Dokonalé.

3)  DarkMoon (13.07.2012 19:55)

Proč nakonec každý z nás prohraje,

a proč jen právě to má pevný řád...

...a až umřu, bude mi dovoleno znovu smát se?

Tak tyhle části mě dostaly asi nejvíce, ale jinak je to samozřejmě nádhera od shora až dolů Děkuji

2)  Wolfik (13.07.2012 16:35)

Safra, poezii jsem nikdy pořádně nerozuměla - jako co tím chtěl básník říct. Ale tady na hranicích ji čtu a baví mě. A tuhle básničku jsem si přečetla už podruhé a totálně mě z ní bolí
Děkujíííííííííííí

Jinak takhle pomatenou mysl bych chtěla mít

1)  Twilly (13.07.2012 15:54)

Faith, zlato, zapomenout na tebe? Ani náhodou!!!! Mmch, tohle mi málem vyrazilo dech i zuby...

Edit: tak moc jsem z toho byla paf, že jsem napslala "my", chápeš to?