Nikdy neříkej nikdy!

5.

Kdo jinému jámu...

Lena

Nikdy bych si nekoupila rudé šaty s výstřihem nad kolena! Ale tyhle mi padly prostě skvěle. Nikdy nenosím podpatky. Ovšem tenhle černý model s pásky byl famózní. Nikdy jsem neběhala za muži. A o ni nikdy neběhali za mnou. Ale Lewis Harden mě totálně zblbnul. Rozum se šel zastřelit a následkem toho se ze mě stala lovkyně mužů. Konkrétně jednoho prasete. Nebyla jsem mu lhostejná, takže proč prase dělá takový drahoty, pro mě byla jednoduše záhada. Poslední pokus. Jestli tohle s Hardenem nehne, tak končím. Změním si jméno a přestěhuju se. Další fiasko jsem si nemohla dovolit. Ale potřeba vědět, jestli se můj instinkt nemýlí, byla silnější.Make up filmových hvězd odvedl slušnou práci. Stejně jako Alex a její šikovné ručičky. Nahnat objem u mé „hřívy“ byla docela fuška, ale výsledek byl víc než dobrý. Hnědé vlasy mi v měkkých vlnách spadaly na ramena. Modré oči zvýrazněné černými linkami a sytě rudá rtěnka na mých rtech rafinovaně podtrhovala celkový vzhled. Bylo to odvážné. Bylo to elegantní. Na prasečí infarkt tak akorát.

Ben, můj společník na večer na tom už bohužel nebyl tak dobře jako já. Taky nosil make up, takže když jsem mu ho drhla z tváří, vzpíral se a pištěl jako malá holka. Vyndat mu náušnici z ucha mi zabralo minimálně deset minut. Tužidla ve vlasech měl snad víc než já, takže mytí jeho Elvisácký vlny mi zabralo dalších deset minut. Byla jsem vyčerpaná, ale za ten výsledek to stálo. Nakreslit mu vousy a dodat mu tak na mužnosti ale odmítl. Upnuté černé kalhoty mu zvýrazňovaly tyčkovité nohy, ale s tím už se bohužel nedalo nic dělat. Růžové tričko s potiskem ‚Show it to me baby‘ šlo dolů tak rychle, jako asi nahoru. Rudá košile skvěle ladila s mými šaty, takže hon na prase mohl začít.

Ben byl můj první kluk, ale taky dobrý přítel. Přesto jsem změnu jeho sexuality nesla těžce, když uvážím, že se to stalo krátce poté, co jsme se spolu vyspali. Ale byl na něj spoleh. Plán zněl jasně. Naprosto nečekaně se objevit u Alex, která náhodou pozve prase na hody, které by stačily tak pro deset lidí. Ben nebyl zrovna rváč, takže po ujištění, že ho prase neztluče, souhlasil, že bude pozorný.

Všechno šlo hladce. Harden se mohl zadusit, když spatřil mé nové já a to mě opravdu zahřálo u srdce. Alex se uculovala jak měsíček na hnoji, protože měla co dělat, aby nevyprskla smíchy. Po akci odposlech jsem učinila rozhodnutí, svěřit se. Vyklopila jsem jí všechny události za poslední dva týdny a potřebovala radu. Ta se dostavila o deset minut později, kdy se Alex, přestala válet smíchy. Vsadila bych se, že by mě moc ráda obdařila vtipnými poznámkami na můj účet, ale ten záchvat jí v tom naštěstí bránil. S očima protočenýma v sloup jsem přemýšlela, proč jsme vlastně přítelkyně.

Prvních dvacet minut bylo rozpačitých, ale pár skleniček a Benovo dokonalé vžití se do role udělalo své. Neustále mě objímal. Slova jako cukroušek, drahoušek a pusinka mu nebyla cizí. Sem tam mi šeptal do ucha a já skutečně rudla, protože to, jak Ben slintal nad prasetem, jsem chápala dokonale. Po očku jsem mrkla Hardenovým směrem. Seděl naproti mě a živě diskutoval s Davidem sedícím po jeho pravici. Vypadal klidně, ale něco mi říkalo, že ta výrazná žíla na krku, která se napínala po každém „zlatíčko a kočičko“, nebyla náhoda.

„Mimochodem Bene,“ spustila Alex a naklonila se blíž, „Lena říkala, že jsi dostal to místo. To je skvělý!“

Bena nedávno povýšili, takže ten svůj přiteplenej zadek uhnízdil v křesle manažera a dostal vlastní kancelář. Začínal jako bankéř, ale jak sám říkal, průtah prdelí je rychlejší, než deset pohovorů. Na skutečný význam jsem se raději neptala. S Alex spustili živou debatu a mě se chtělo čůrat.

„Omluvte mě,“ sdělila jsem spíše pro sebe a zamířila do koupelny.

Nacházela se v zadní části bytu, takže hluk z jídelny sem nedolehl. Chtěla jsem zamknout, ale nebyl tu klíč. No, snad každýmu došlo, kam sem asi šla. Naklonila jsem se blíž k zrcadlu a kontrolovala možné nedostatky. Bez varování se dveře otevřely a dovnitř vpadl Harden. Už nebyl tak v pohodě a klíč, který měl v ruce, hladce vsunul do zámku a prudce s ním otočil. To nás tady jako zamkl? S rukama v bok mě propaloval pohledem a dával si docela na čas.

„Přeskočilo vám snad?“ Vylítla jsem na něj a překvapením valila oči.

„Ne! Ale asi brzo přeskočí! Reedová, co to máte sakra na sobě?!“ Zaútočil a kriticky mě sjel od hlavy až k patě.

Tím ‚na sobě‘ měl zřejmě na mysli můj sexy výstřih až do Asie vyplněný trojkami a půl. No a?

„Co se staráte? Vy taky nejste zrovna Ken a neupozorňuju na to!  A koukejte otevřít ty dveře!“ Rozkázala jsem mu, ale vůbec mě nevnímal.

„Kena máte u stolu, za to vy jste asi vypadla z výlohy pro...Pro... No!“ Rozmáchl rukama a poukázal na můj oděv.

No nekecej! Praseti došel slovník!

„No co, Hardene? A zkuste říct to slovo na ‚š‘ a přísahám, že se neznám!“ Vyhrožovala jsem mu.

Tohle šlo úplně špatným směrem, než jsem si představovala. V mé fantazii prase rozhodně nekritizovalo můj vzhled bohyně, ale slintalo blahem. Tohle prase ale zmrví i tak jednoduchou vizi!

„Beník by asi zíral, kdyby se domák, že to za něj sem tam vemu, co?!“ Vysmíval se.

Sakra jak jsme přešli k Benovi?!

„Hlavně že vám nebylo trapný strkat jazyk jinam a to hned dvakrát za večer!“

Nevím proč, ale měla jsem pocit, že každej si tu stěžuje na něco jinýho. Jemu zřejmě vadil můj stylový outfit a mě sral jeho nezájem. A Pamka.

„Reedová, já vás asi vohnu!“ Vystartoval. „Nejdřív se na mě vrháte a pak mě za to fackujete!“

Představa, jak mě Harden prase ohýbá a to přímo tady u umyvadla byla víc než příjemná. Jenomže prase se místo toho rozhodlo sprdnout mě snad i za to, že jsem se narodila. Ten chlap nedokázal vůbec udržet myšlenku.

„Vyhodil jste mě!“ Připomněla jsem mu a prst mu zapíchla do hrudi.

„A buďte ráda. Protože kdyby ne, tak by tu ten váš Beník vůbec nebyl.“ Vytahoval se a naklonil se blíž ke mně.

Byla jsem do prasete blázen. A on tu řešil, jestli mi nejsou moc vidět prsa. Pak mé opilecké eskapády a teď tohle. Balím to. Mise ‚jak ulovit prase‘ ukončena.

„Odemkněte ty dveře a uhněte mi z cesty, Hardene.“ Nařídila jsem mu klidně a se zatnutým močákem byla pevně rozhodnutá popadnout Bena a zmizet.

„Snad jsem neuhodil na hlavičku.“ Ušklíbl se a znovu se přiblížil.

Byl velký. Obrovský a bez svých jehel jsem se cítila snad ještě menší, než normálně. Tričko s potiskem nějaké rockové kapely a džíny mu sekly. A mně se začínalo špatně dýchat.

„Odemkněte nebo uhodím já vás.“ Zašeptala jsem mu skoro do úst, protože jeho tvář jsem měla od sebe tak deset centimetrů.

„Risknu to.“ Zachraptěl a dlaněmi objal můj krk.

Odpor jsem kladla celkem dvě vteřiny, než jazykem vklouzl do mých úst. Mazlil se s mými rty, vtahoval je a lehce sál. Stiskl mi ret mezi zuby a pak to místo přejel jazykem.

„Lewisi,“ vzdychla jsem a nejradši bych si za to nafackovala.

Bez šance. Jak jsme oba prahli po hlubším prožitku, něžné laskání jeho úst se pomalu stupňovalo. Dlaněmi jsem se zapírala o pevnou hruď a toužila strhnout z něj každičký kousek oblečení, který nás od sebe dělil. Hltal mě svými ústy a vydával přitom slastné zvuky. Nemohla jsem myslet. Nemohla jsem dýchat. Soustředila jsem se jen a jen na něj. Náhle mě popadl za ramena a přinutil mě otočit se k němu zády. Pohled na nás dva v zrcadle mě vybičoval k ještě vášnivějším fantaziím. Měla jsem co dělat, abych nesténala nahlas, když mi vykasal šaty k pasu a prsty zajel k vnitřní straně stehen. On na tom nebyl o nic líp. Boky se tiskl na můj zadek, a když jsem ucítila tvrdost jeho mužství, natlačila jsem se na něj ještě víc. Skousl si ret a přirazil v náznaku průniku. Zalykala jsem se rozkoší a vycházela mu pánví vstříc. Prsty bloudil v mém rozkroku a obratně mě přiváděl k šílenství. Suchar Reedová byla připravená udělat se mu přímo tady a teď.

„Bože, Reedová! Vy mě zabijete!“ Zavrčel a volnou rukou mi vjel za výstřih a střídavě mnul prso a dráždil bradavku.

Potemnělýma očima mě sledoval v odrazu před námi a ztěžka oddechoval. Přivírala jsem oči a byla jen kousek od toho, abych se udělala. Ucítila jsem na krku jeho zuby, a když se ústy přisál, byla jsem skoro hotová.

„Leno? Jsi v pořádku?“ Ozvala se Alex.

Vytřeštila jsem oči a ztuhla. On se jen čelem opřel o má záda a ostře se nadechl. Pustil mě a podíval se na své dílo. Rozcuchaná se rty nateklými tak, že nebylo poznat, kam jsem si tu rtěnku dnes vůbec nanášela, jsem se zapírala o umyvadlo a snažila se zklidnit tep. Narovnal mi šaty a naposledy se na mě podíval.

S naprostým klidem odemkl dveře a na otázku zářící v Alexiných očích suše pronesl: „ Teď už je vše v pořádku.“ A odešel.

Hodila po mně očima a vyklenula bradu ve stylu ‚o co sakra jde?‘ Zavrtěla jsem hlavou a mávla rukou. Znovu zavřela a tentokrát zamkla. A konečně se vyčůrala. Jestli praseti stačilo pět sekund na to, aby se oklepal, dokážu to taky. Opravila jsem svůj zevnějšek a vrátila se zpět.

U stolu bylo živo. Kuře brebentilo o proteinových nápojích, Alex klábosila s Benem a Harden dělal, že tam nejsem. Celkem pětkrát jsem navrhla, že už opravdu musíme jít. Jenomže gayík Beník přebral a námitky Alex válcovaly každý můj pokus. Házela jsem do sebe jednu skleničku za druhou. Střízlivá bych se tu asi složila. Užívala jsem si příjemné teplo šířící se mým tělem. Ne, nebylo to Hardenem, ale množstvím alkoholu proudící mi v krvi. Připojila jsem se k debatě „Ben a jeho dovolená v Paříži“, když tu najednou prase otevřelo pusu.

„Bene, co vy a tetování?“ Ptal se se skutečným zájmem, ale přesto jsem znejistěla.

„Bože, ne! Mám hrůzu z jehel! No řekni, Leno, pokaždý omdlím!“ Dušoval se a já dostala chuť ho zaškrtit. Prase se hihňalo a mně bylo jasný proč. Úplně ho slyším. ‚Reedová, ten váš Beník je ale drsňák, skoro bych se i lekl!‘ Nahlas to sice neřekl, ale viděla jsem mu to v ksichtě.

„Já o tom začínám uvažovat. Jenomže nápis David, by mi tam zůstal napořád. A jeden nikdy neví, že?“ Laškovně dodala Alex  a mrkla na kuře. Aniž by vydal jedinou hlásku, jeho pohled mluvil za vše. Bylo jasný, že tohle si Alex hezky odpracuje. Ten David je taky prase.

„A co vy, Leno?“ Stočil na mě pozornost a dožadoval se odpovědi. O co mu jde?!

„Ta? Lewe, Lena by si nenechala píchnout ani ucho, natož se nechat potetovat!“ Zasmála se Alex a protočila oči.

Díky Alex, seš fakt kámoška!

„Bene jsem unavená, půjdeme?“ Navrhla jsem, ale to by nebylo prase, aby zase nezačalo šťourat.

„Nikdy jste o něm neuvažovala?“ Zeptal se znovu a lezl mi tím na nervy. Co má sakra za problém?!

„Možná ano.“ Nadechla jsem se a vstala. „Bene, můžeme?“ Hypnotizovala jsem ho pohledem a tahala ho za ruku.

„Takže žádné nemáte.“ Konstatoval a usmíval se jak sluníčko. Normálně bych to nechala být, ale tohle nebylo jen tak.

„Ne, nemám.“ Zalhala jsem, protože o mém tetování nevěděl nikdo. Nechala jsem si ho udělat po smrti svých rodičů. A bylo na místě, kde by ho někdo hledal jen těžko. „Alex, dík za večeři-“začala jsem, ale zbytečně.  To prase se dalo znovu do řeči.

„To je škoda,“ pokrčil rameny, „tipnul bych si, že nějaký máte. Možná, květinu.“Usoudil a napil se.

Hrklo ve mně a na čele mi vyrašil pot. Ta věta visela ve vzduchu jako stín. Beze slova jsem se vysoukala od stolu a Ben se snažil o totéž. Byl náramně veselý a měl potřebu sdělovat všechno a hlavně všem.

„Zlato, jak že se jmenoval ten salon, kde jsi byla?“ Protáhl a urputně se snažil vzpomenout si na jeho název.

Letáček o novém studiu s maseřinou jsem našla mezi dopisy ve schránce. Týden mi ležel na stole, než jsem se konečně objednala. Byla to slast! Masér měl ruce boha a já jsem doslova vrněla blahem. Zmínila jsem se Benovi a Ben měl teď pocit, že to všechny hrozně zajímá.

„V jakém salonu?“ Vyzvídala, Alex a lepila se na Davida jako žvýkačka. Harden prase seděl pořád u stolu a neobtěžoval se ani vstát. Ale alespoň už nemluvil.

„Lena byla na masáži a ten chlápek měl prý božský ruce!“ Zakoulel očima a chrlil to ze sebe, jak nejrychleji to šlo.

Bene, seš nalitej! Tak zavři klapačku!

„Davide ještě jednou díky, že- “ Ale Ben byl jak utrženej ze řetězu. Představa maséra v mém podání, a že to byla představa opravdu hodně barvitá, ho úplně okouzlila.

„Měl prý úžasně drsný prsty, a když jí mačkal, málem se mu tam udělala.“ Zakřenil se a snažil se obout.

Bezva Bene! Teď si určitě vůbec nikdo nedomyslí, že seš buzna!

„To by asi nebylo poprvý.“ Ozval se Harden a odkašlal si. A ve mně hrklo podruhý. Ještě jednou a rupnou mi kosti.

„Tak to abych tam taky zavítala,“popíchla Alex kuře a ten ji pevně stiskl.

„No to si zkus a pak ošahám toho frajera já.“ Zavrčel a usmál se jí do rtů.

Tyhle kuřata!

Harden prase náhle vstal, popadl bundu a chystal se k odchodu. Ten má nějak naspěch!

„Alex díky,“ objal ji a podíval se na Davida „brácho na rvačky už jsem starej.“ Dodal a poplácali se po zádech. Tohle ještě někdo dělá?

Protáhl se kolem Bena nemotorně se obouvajícího na chodbě, ale u výtahu se ještě otočil. Vytáhl peněženku a z ní malou kartičku.

„Určitě se stav,“ podal mu ji a mrknul na mě.

Chvíli mi trvalo, než mi došlo, co řekl. Vytrhla jsem mu tu vizitku z ruky a civěla na logo salonu, kde jsem dnes byla. Majitel nebyl nikdo jiný, než prase Harden. To prase!

V hlavě mi to secvaklo a nebylo to vůbec pěkný.

Slečna telefonistka zřejmě ráda informuje šéfa o klientech a to prase bylo tak laskavý, že tu šichtu svrhlo na sebe. To prase!!

Vybavila jsem si, to moje žvanění o tom, jak je to úžasný a taky to, že na všechno odpovídal jednolitě ‚Hm‘.

Davidův smích a Lexin údiv nad tím prozřením jsem nevnímala. Tak prase je masér. Chodící skála nepožírá děti a nezabíjí lidi. On masíruje! Nevím proč, ale vybavila se mi ta scénka s Pamkou. Je možný, že by tam...?

To je teď fuk, protože prase mě vidělo polonahou. Nebylo to sice poprvý, ale když jsem s tou hlavou zakleslou na lehátku čučela do země a ruce natáhla mírně nad hlavu, musel to vidět. Slunečnice na levém prsu mírně sahající k podpaží bylo mé tajemství. Podívala jsem se k výtahu, ale ten už se dávno rozjel. Cloumal mnou vztek. Pak hned stud a v neposlední řadě šok. Nevěděl o něm nikdo. A mně by rozhodně vadilo míň, že to tajemství sdílím s masérem v salonu, než fakt, že ho sdílím s prasetem.

Ale očividně bylo mým osudem sdílet s ním vše. Od střechy nad hlavou, až po tohle. Do hajzlu...