„Kluci zmizeli.“ Slyšela Ashley a to ještě nestihla zcela otevřít dveře.

„Jak zmizeli?

„No, prostě jsem je nenašel na apartmánu.“ Ashley popadla klíče, zamkla za sebou, přistoupila k protějším dveřím a přiložila na ně ucho. Ticho. Zaťukala. Nikdo neodpověděl. Na chviličku zaváhala, ale nakonec za kliku vzala. Bylo odemčeno. Podívala se na Bena.

„Myslíš na to co já?“ Ben se usmál.

„Hmm… Nedělej ukvapený závěry.“ Vešli dovnitř a Ashleyiny oči hned střelily k ložnici. Dveře byly zavřené. Došla ke stolu, na kterém byla lahev Tequily a tři skleničky.

„To dneska asi šnorchlování nebude,“ smál se Ben.

„To není k smíchu! To já řekla Debbie, ať se odváže. Ji neznáš. Ona mě zabije. Prosím tě, mrkni do ložnice.“

„Máš strach, co tam na tebe vybafne?“ Přitáhl si ji k sobě. „V noci jsi strach neměla.“

„Bene!“ Okamžitě ji pustil.

„Dobře, už jdu.“ Pootevřel dveře.

„Řekni, že maj oblečení, prosím.“ Otočil se na Ashley a zazubil se. „Jsou oblečení?!“

„Nevím, jsou přikrytí. Ale podle toho, co se válí po zemi, asi ne.“

„Cože?!“ Ashley se vrhla ke dveřím. „A do prdele,“ vylítlo jí z pusy.

„Tam možná taky,“ vylítlo pro změnu Benovi. Hodila po něm vražedným pohledem a on zvedl ruce na obranu. „Beru zpět.“ Ashleyin výraz se změnil. Posmutněla, zabořila hlavu do Benovy hrudi a zahuhňala:

„Zabije mě.“

„To už jsi říkala. Vždyť to nevypadá tak šíleně.“

„Ne?!“ Mírně se odklonila a máchla rukou k posteli. „Podívej se na ně pořádně! Ona je policajtka a neměla by takhle dopadnout. To bude první, co mi vpálí.“

„A na kluky si zapomněla? Jsou to hasiči a ožrali se jako prasata. Že uvidím spícího Deana, kterej se drží zuby nehty krásný, nejspíš nahý ženský, a Sama, kterej se na ni bude mačkat z druhý strany, tak o tom se mi ani nesnilo. A jim určitě taky ne.“

„Nesměj se! Musíme je probudit.“

„Počkej, ještě vzpomínkové foto.“ Vytahoval mobil.

„Na to zapomeň!“ praštila ho pěstí do ramene.

„Auu. Já tě jenom škádlím.“ Než stihla cokoliv říct, umlčel ji.

Takhle moc mě ženská u srdce nevzala už hodně dlouho. Kolik hodin letu je to do Oklahomy? Proč bych to vůbec zjišťoval? Je nádherná a kvůli mně by se určitě nepřestěhovala. Jsem jenom dovolenkový flirtík…

Ač na začátku se polibku bránila, teď se od ní musel Ben doslova odtrhnout.

„Musíme je probudit.“ Usmál se na ni.

„Debbie, zlatíčko, vstávej. Za hodinu bychom měli jet šnorchlovat,“ zkoušela to nejdříve po dobrém, hladila ji po tváři, ale s Debbie to nic nedělalo. „Debbie!“ přidala na hlase a zlehka ji štípla. Trošičku se zavrtěla a zahuhlala:

„Nech mě spát, votravo!“

„Myslím, že bys měla otevřít aspoň jedno oko a obhlédnout situaci, v které se nacházíš.“

„Co to plácáš?“ otevřela oči, zírala na cizí růžovou bradavku, a pak si uvědomila, kde je a s kým nejspíš je.

Ležela v posteli přitisknutá k Deanovi, ruku položenou na jeho břiše a o její záda se tváří opíral Sam. Tak trochu si připadala jako mezi dvěma mantinely, které chrání její tělo. Jak se zavrtěla, probrala je k životu. Deanova pravá ruka vjela do jejích vlasů a pohrávala si s nimi. Ta Samova pro změnu začala přejíždět po Debbiině stehně a boku.

„Debbie,“ zašeptali bratři.

Chytla přehoz, kterým byla přikrytá, odvalila ze sebe Sama a posadila se v jejich nohou. Ztěžka polkla a dívala se z jednoho na druhého.

Dobrá zpráva je, že mám na sobě aspoň kalhotky a oni mají boxerky. Nejsme nazí, nemohl být sex. Do prdele, jak jsem se sem dostala?

Stiskla pevně víčka, zavrtěla hlavou a nějak doufala, že až oči opět otevře, bude postel prázdná.

„Tohle je jenom sen.“ Sam se k ní naklonil a zeptal se:

„Ty míváš takhle hříšné sny?“ Pro Debbie to byla poslední kapička. Seskočila z postele a prakticky utekla do koupelny. Jako správná puberťačka nezapomněla prásknout dveřmi.

„Tak tohle vám, pánové, neprojde tak lehce,“ prohlásil Ben. „Myslím, že včerejšek by ještě skousla, ale tohle ne. Měl bys za ní jít, Deane, a vysvětlit jí ten váš žertík.“

„Počkat, to byl jako žert?“ Nevěřícný Ashleyin pohled přeskakoval z Bena na kluky a zpět.

„Ne, nebyl. Chtěla, abychom tu zůstali,“ řekl Sam, vstal a začal se oblíkat. Sebral Debbiiny šaty a bratrovo oblečení a položil je na postel. „Asi bys měl jít vážně za ní a pokusit se jí to vysvětlit. Já tu počkám. A vy dva raději zmizte, aby nezabila i vás. Stačí dvojnásobná vražda.“

„Slyšíš sprchu?“ Sam přikývl. „Tak snad chápeš, že tam rozhodně jít nemůžu.“

„Když tam nepůjdeš ty, budu tam muset já,“ promluvila Ashley. „Debbie střízliví vždy pod úplně ledovou vodou a je tam, dokud ji odtamtud někdo nevytáhne.“ Ticho rozsekl Ben:

„Hele, Dean potřebuje volný prostor, tak jdeme všichni, hned teď!“

Dean stál u zavřených dveří do koupelny, zhluboka se nadechl, naposledy se podíval na ostatní a řekl: „Tak jo, kdyby něco, tak vyřiďte tátovi, mámě a všem na stanici, že jsem je měl rád.“ Usmál se a vlezl dovnitř.

 

 

Debbie stála pod sprchou a nechávala na sebe téct studenou vodu. Pořád doufala, že se probudí. Hlavou jí lítala jedna myšlenka přes druhou.

Ožrala jsem se. Jsem nechutná. Prosím, co se stalo? Skončila jsem v posteli s dvěma chlapy. Jsem úplně blbá, protože si vůbec nic nepamatuju. Co se stalo?

Začala se třást zimou, rty jí modraly, ale ona se jen objala pažemi a nechala na sebe dál padat vodu.

„Sakra, Debbie! Vždyť je to úplně ledový.“ Sáhl po baterii a otočil ji tak, aby tekla teplá voda.

„Deane, prosím tě, jdi pryč,“ řekla rezignovaně.

„Chci s tebou mluvit.“

„Jdi pryč! Jsem nahá, nevidíš?“ rozčílila se.

„A já taky, tak se můžeme stydět společně.“ Stoupl si těsně za ni a pohladil ji po pažích. Tentokrát se zachvěla touhou. Její tělo si přálo, aby pokračoval, její hlava, aby vypadl.

„A co mi chceš říct? Že jsem se nechutně ožrala, skončila s váma v posteli a jsem totálně blbá, protože poslední, co si pamatuju, je šestej panák Tequily?“ Propletl svoje prsty s jejími a pošeptal jí do ucha:

„Debbie, většina lidí se v životě aspoň jednou opije.“

„Kdybych se probudila vedle tebe, jenom vedle tebe, tak neřeknu. Ale v posteli byl i Sam. On je tak podobnej mýmu bráchovi, jenom je prostě mladší. Představa, že se s ním líbám, že mě hladí, nebo ještě něco víc… Sakra, víš, co to je incest?“ Dean se zasmál a hřálo ho pekelně u srdce z toho, co řekla.

„Jsi kouzelná, víš to?“

„Ne, nejsem kouzelná. Jsem blbá, protože jsem policajt a neměla bych se takhle chovat. Táta by se za mě styděl.“

„Hele, nejsi v Oklahomě a nikdo tě tady nezná. Dokonce jsem včera hlídal, aby tě nikdo nenatočil, takže neboj, na youtube se neobjevíš.“ Otočila se a vytřeštila na něj oči. Vůbec si neuvědomovala svoji nahotu.

„Co?“

„Promiň, vtip.“ Přitáhl si ji k sobě, aby ho nelákalo podívat se níž. Stál mimo proud vody, který stékal po Debbiiných zádech, a ani nemusel křičet, aby ho slyšela.

„Tak dobře poslouchej! Nic se nestalo. Už ti někdy někdo řekl, jak si zábavná a ukecaná, když jsi opilá? Byla s tebou legrace. Vyprávělas o bráchovi, a co ti s kámošema vyváděl za lumpárny. Mám strach, že se díky tomu Sam něco přiučil.“ Bylo pro ni těžké se soustředit, když ho měla tak moc blízko. Pro jistotu položila své ruce proti jeho hrudi. „Taky byla legrace poslouchat, co jste vyváděly s Ashley na střední. Škoda, že už tam nebyli, když jsi to vyprávěla. Ashley by tě asi zabila. Asi jednou, dvakrát… no, možná čtyřikrát proběhl body shot…“

„Cože?“ Vypadalo to, že oči už víc otevřít nezvládne.

„Sam tě přemlouval, ale ty ses vymlouvala na šaty, a že mu svoje krajkové kalhotky ukazovat nebudeš. Takže nakonec ti barman půjčil zástěru, kterou sis omotala snad třikrát přes boky, a až pak ses nechala vysadit na bar.“ Zasmál se.

„Mě to ale moc legrační nepřijde!“

„Ale mě tvůj jazyk v pupíku tedy rozesmál dokonale.“ Její tváře zrůžověly.

„Já si užívala taky?“ Přikývl. „Popravdě, tohle je asi jedinej okamžik večera, u kterýho lituju, že si to nepamatuju, nebo že to aspoň někdo nenatáčel. Aspoň bych se mohla podívat.“ Deana bolelo břicho, jak se pořád smál, a to měl strach za ní jít.

„Debbie, můžu pokračovat?“ Přikývla.

„Nakonec to rozsekl barman, když nám už odmítl nalít. Prý, aby se to nezvrhlo. Ještě chvíli jsme tam seděli nasucho a pak si mě a bráchu nečekaně chytla za ruku a táhla nás k tobě na pokoj, že si nalijeme tam. Zvládla jsi akorát otevřít ledničku a položit lahev a skleničky na stůl. Sedla jsi mi na klín, jen ses hihňala, opřela hlavu o moje rameno a začala usínat. Chtěl jsem tě odnést do postele, ale protestovala jsi, že dojdeš sama. Po cestě jsi udělala striptýz.“ Debbie zvedla obočí. „Nic jsme neviděli, prostě jsi šla do ložnice, nechala otevřené dveře, stáhla si šaty a odhodila je na podlahu a pak jsi spadla na postel.“

Chvíli přemýšlela a vstřebávala všechny informace.

„Dobře, budu ti věřit. Ale jak jste se dostali do postele vy?“

„Chtěli jsme se rozloučit a odejít, ale řeklas, že se nechceš probudit sama a že tam máme zůstat s tebou. Oba dva. Tak jsme si k tobě vlezli. Přitulila ses ke mně, a kdybych v tu chvíli věděl, že se k tobě bude Sam v noci tak lísat, vytáhnul bych ho z té postele a poslal ho spát jinam.“

„Vážně?“

„Vážně.“ V jeho očích viděla touhu, tu stejnou, která se začala šířit i jejím tělem. Ale Debbie pocítila ještě něco jiného. Strach. V životě byla jen s jedním mužem a ten ji nakonec podváděl. Co když nebyla chyba v něm, ale v ní? Nechtěla se svému strachu poddávat.

Stejně to bude rychlovka. Opře si mě tady zády o zeď, šup sem, šup tam a je hotovo. Hlavně, aby byl spokojenej on. Jednorázovky přece takhle probíhaj, nebo snad ne? Ptala se sama sebe.

Dean cítil, jak se Debbie třese.

Ona se bojí? Čeho? Vždyť já bych jí nikdy neublížil.

„Debbie, chceš, abych odešel?“ Zavrtěla hlavou.

Váhal, ale nakonec lehce přejel svými rty ty její. Ucítil mentol a uvědomil si, že sám nemá vyčištěný zuby. Teď to ale přerušit nechtěl. V rychlosti si ji prohlížel. Oči přimhouřené, ústa mírně otevřená, bradavky ztvrdlé a dech se jí zrychlil. Když k němu zvedla pohled, sklonil se k ní a políbil ji. Tentokrát se jeho jazyk dožadoval vstupu do jejích úst a ona mu s radostí vyhověla. Když zavrněla, přidal. Rukama sjel na její boky a přitiskl si ji k sobě. Jeho erekce se jí opřela o břicho.

Bože, to je velikost. Krev jí zběsile proudila v žilách, srdce jí skákalo radostí a plíce jí vypovídaly službu. Ať si mě hned teď vezme, prosím… Uhas ten plamen ve mně. Jsi přece hasič, tak použij… Vyprskla smíchy. Občas měla při milování neskutečné myšlenky, hlavně v době před rozchodem s Taylorem. Ale že jí napadne něco takového s Deanem, tomu nevěřila. Dean se odtáhl a nevěřícně na ni koukal.

„Co jsem provedl tak směšnýho?“

„Promiň, nic. Omlouvám se.“ Udělala krok k němu a chtěla ho políbit, ale nenechal se.

„Čemu ses smála?“ byl neodbytný.

„Projela mi hlavou taková myšlenka. Promiň, už se to nebude opakovat.“ Položila mu ruku na hrudník.

„Já to chci ale vědět. A jestli mi to neřekneš, tak tě budu mučit.“ Debbie se zasmála, netušila, že Dean to myslí vážně. Vzal ji, posadil ji na umyvadlo a stoupl si těsně k ní.

„Neřekneš?“

„Ne.“ Políbil ji drsně, jednou rukou ji držel kolem pasu, druhou jí začal dráždit bradavku. Vzdychala mu do úst, boky mu vycházela vstříc, ale Dean najednou přestal.

„A teď mi to řekneš?“ V očích viděl odpověď, a tak obměnil mučící metodu. Líbal ji drsně, držel ji za krkem a druhou rukou vjel mezi její stehna. Když ho chytla za boky a chtěla si ho přitáhnout, přestal a dal její ruce za záda.

„Jiná odpověď?“

„Nemůžu, naštveš se.“ Sotva popadala dech.

„Když slíbím, že ne?“

„Deane, já…“ Pustil ji a ruce vrátil na její boky.

„Neustoupím ani o krok a můžu si takhle hrát celé hodiny, když budu chtít.“ Debbie si olízla rty. To byla lákavá nabídka, ale za pár minut by se asi zbláznila. Věděla, že musí s pravdou ven.

„Já…“ zahihňala se. „Já si přála, abys uhasil mou touhu a …“ sklopila hlavu a zase ji zvedla. Musela se držet, aby znovu nevyprskla smíchy.

Ještěže si nevidím na zadek. Jsem určitě rudá až tam.

Dean si ji prohlížel a pak mu to docvaklo.

„Jo, ták…“ Chvíli se řechtal a pak hraně zvážněl. „Asi bychom měli vyřídit tu tvoji stížnost na práci hasičů, co?“ A jedním pohybem do ní vnikl. Debbie mu zaryla nehty do zad, zvrátila hlavu a hlasitě zasténala. Znehybněl a snažil se vrýt do paměti její výraz. Mají jenom dnešek, zítra odlétá a už ji nikdy neuvidí. Z letargie se probral, až když vyslovila jeho jméno. Slyšel v něm žádost, aby pokračoval a více ji už nemučil. Opakoval svůj pohyb, znovu a znovu.

„Deane!“ Nohy mu omotala kolem boků, hlavu mu zabořila do krku a prsty vjela do vlasů. Cítil na své kůži teplo jejího dechu, teplo jejího nahého těla i teplo sálající z jejího nitra. Chytil ji pod zadečkem a přesunul se s ní zpátky pod stále tekoucí sprchu. Zavřela oči a užívala si dopadajících kapek na svém rozžhaveném těle. Když se na něj opět podívala, viděl to. Ty malé jiskřičky v jejích očích.

Proč Oklahoma není předměstím Chicaga?

Opřel ji o zeď a začal přirážet silněji. Jeho rty zkoumaly ty její, její čelist, krk i prsa. Vzdechy se násobily a Dean věděl, že se oba blíží k vrcholu. Když jimi projela vlna orgasmu, vdechl jí přímo do ucha její jméno. Držela se ho pevně kolem krku, třásla se, přemýšlela, jak se nadechnout, a hlavou jí neustále vibrovalo její Deanem vyřčené jméno. Trochu se zaklonil a sledoval ji.

„Jsi neskutečná. Sice číslo, ale nádherný číslo. Pořád si myslím, že snad ani neexistuješ a mně se to všechno jenom zdá.“ Když její plíce začaly zase řádně fungovat, zeptala se:

„Jak číslo?“

„Jak tě to vůbec mohlo napadnout?“ postavil ji na zem, ale nepustil ji.

„Říkali – neptej se!“ odpověděla a šáhla po šamponu. Objal ji, políbil a sebral jí lahvičku z ruky.

„Dobrá, nebudu se ptát, když mi dovolíš, abych ti umyl vlasy.“

„Já…“

„Copak, ještě ti žádnej chlap neumyl vlasy?“

„Ne, když nebudu počítat Phillipa.“ Tázavě na ni hleděl. „To je můj kadeřník. Skvělej chlap a prsty má moc šikovné.“

„Dokážu ti, že jsem lepší.“ Chytil ji a přitáhl si ji pod proud vody.

 

----------------------

Debbie dorazila na parkoviště, kde měli sraz. Původně měla jet jen děvčata, ale Ashley ráno domluvila i účast kluků. U auta čekal Nahele a ostatní.

„Ahoj, Debbie.“ Zubil se na ni už z dálky.

„Krásný den, Nahele. Ty nám budeš dělat doprovod i při šnorchlování?“

„Nemohl jsem si nechat ujít příležitost opět tě potkat.“ Zrovna přišel i Dean, stoupl si za Debbie a objal ji kolem pasu.

„Ahoj, Nahele.“

„Deane.“ Kývl mu hlavou na pozdrav a podíval se na Debbie. „Asi ti tentokrát nemám nabízet sedadlo po mém boku, co?“ Úsměv mu z tváře nemizel.

„Ne, to by byl opravdu špatnej nápad,“ odpověděl Dean místo Debbie. „My si sednem dozadu na auto, jo?“

„Dobře, tak nasedat a jedem.“

Dean vyskočil na korbu a pomohl Debbie. Opřel se o zadní část kabiny a přitáhl si ji zády na hrudník.

„Věnuješ mi dnešní den?“ Dal jí vlasy stranou a políbil ji na krku.

„Myslím, že přesvědčovat umíš nádherně.“ Přejel jí prstem přes tetování. Večer se dozvěděl pár věcí o jejím bratrovi a tátovi. Zajímalo ho, z jakého důvodu si nechala vytetovat ta pírka, a tak se jí prostě zeptal.

Když řekne to svoje „Říkali – neptej se!“, budu vědět, že z ní nic nedostanu.

„Co se jim stalo?“ Trhla sebou, zatímco jí stále hladil pírka.

„Máma mě měla vyzvednout ve školce po obědě. Těšila jsem se, protože mi slíbila zmrzlinu, ale nedorazila.“ Hořce se zasmála. Vzpomněla si, jak ve školce plakala učitelce na rameni, že jestli ji maminka nevyzvedne, nedostane tu zmrzlinu. A její maminka a sestřička zatím bojovaly o život. Oči se jí zalily slzami. „Obě zemřely při převozu do nemocnice.“ Auto zastavilo. Zahnala slzy mrkáním. „To už jsme tady? Jsme mohli jít pěšky, nejeli jsme ani tři minuty.“ Chtěla vstát, ale nepustil ji.

„Mrzí mě…“ Přerušila ho:

„Byl to osud. Aspoň takhle mi to táta vysvětloval.“ Podívala se mu do očí. „Pojď, dneska se máme bavit, ne být smutní.“ Pohladila ho po tváři a políbila.

„Začínám se cejtit blbě,“ ozval se Sam vedle auta. Otočili se za ním, zrovna když chytil Havajana kolem ramen. „Nahele, hele… Sakra, to zní divně. Hele…“ začal se smát. „Promiň, máš srandovní jméno. Zkusím to jinak. Lesíčku, budeš mi dělat společnost? Nechci tu být jako pátý kolo u vozu.“ Ukázal za sebe na ostatní.

„Dobře. Ale žádný intimnosti, jasný! Manželka by mě zabila.“ Řechtali se ještě, když sundavali věci z auta.

Na pláži se nejdříve převlékli a pak jim Nahele řekl vše o útesu, ukázal, kudy by měli plavat, aby si to maximálně užili. Útes byl do podkovy. Vlny byly mírné, proto je poslal do oceánu samotné. Ben ho velmi neochotně nechal s Ashley v oblasti pro začátečníky.

Jak jim poradil Nahele, plavali vnitřní stranou útesu. Viditelnost byla výborná, tak si užívali jeho krásy, viděli nádherné korály a ryby. Ještě v Oklahomě se Debbie snažila všechny ty ryby nastudovat, ale teď byla tou nádherou tak ohromena, že si pamatovala jména jen pár z nich. Tak je aspoň fotila.

Musela si dát přestávku asi ve třetině trasy. Doplaval k ní Dean, aby se zeptal, zda je vše v pořádku.

„Chtěla jsem si jen chviličku odpočinout. Je to nádherný, co?“ Celá zářila nadšením.

„Ty jsi taky nádherná.“ Natáhl se po ní a políbil ji. „Už ses někdy milovala v oceánu?“ pošeptal jí do ucha.

„Deane!“ okřikla ho. „Ty tvoje fóry. Vážně jste se Samem bráchové, i když vypadáte každej trochu jinak.“

„Oči máme po tátovi, ale jinak jsme každej tak trochu po svojí vlastní mámě.“ Dívala se na něj s otázkou v očích. „Zemřela, když mi byly dva roky, nádor na mozku. Nepamatuju si ji, ale díky Carrol, která mě přijala za svýho syna, mám skvělou mámu.“ Otevírala ústa, aby mu řekla, že ji to moc mrzí, ale předběhl ji a zopakoval její frázi: „Dnes se máme bavit, ne být smutní, zlato.“ Vlípl jí rychlou pusu na nos. „Pokračujem?“ Nasadil si brýle a vnořil se do vody. Debbie se vydala za ním.

Udělali si ještě dvě přestávky, ale byli tam i kluci, tak se žádný muchlování nekonalo. Debbie byla ráda, potřebovala trošku volnosti, protože se jí Dean dostával hodně pod kůži. Měla tušení, že ač bude dnešní den nádherný, dopadne to nakonec celé špatně.

Překonali poslední proud a ocitli se v oblasti pro začátečníky, vzali to podél pobřeží až k místu, kde na ně čekala rozesmátá Ashley s Nahelem. Ben byl venku z vody první.

Dean se Samem zalehli a dívali se na Debbie, jak se svléká z krátkého neoprenu. Zip měla vepředu, takže nejdříve odhalila prsa, pak teprve zbytek těla. Něco si povídaly s Ashley.

„Promiň, že ti na ni čumím, ale je vážně nádherná,“ zašeptal Sam směrem k bratrovi.

„Zítra odlétáme, zapoměls?“

„Řekneš si jí o telefon, nebo aspoň e-mail?“

„Skoro 800 mil mezi náma. Myslíš, že by to byl dobrej nápad?“

„Nikdy nevíš.“

„Co tady vy dva kujete za pikle?“ přerušila jejich rozhovor Debbie.

„Ale, bavili jsme se o programu dne.“

„A co jste vymysleli?“ zeptala se Ashley.

„No, mohli bychom se vrátit do hotelu pěšky, chvilku být u bazénu, dát si společnej oběd, pak odpolední siesta, plavání, opalování, večer jsme zamluvili ty místa na Luau a až to skončí, tak se můžeme třeba zase opít,“ Sam vyjmenoval všechny jejich naplánované činnosti.

„Vše beru, kromě toho pití,“ řekla hned Debbie.

„Proč? Vždyť byla sranda, ne?“ ozval se zase Sam.

„Jak pro koho.“

Domluvili se s Nahelem, že půjdou do hotelu pěšky, bylo to tak míli. Rozloučili se s ním a pak se slunili na pláži. Bylo tam krásně. Asi po hodině zamířili zpět.

Debbie byla nervózní. Jednak přemýšlela, zda je vůbec v pořádku, že se k ní Dean chová, jakoby s ní chodil. Propaloval pohledem každého muže, co se na Debbie podíval, držel ji za ruku, každou chvíli ji políbil, pohladil, nebo objal. Nejhorší na tom bylo to, že se jí to líbilo a zároveň ji to ubíjelo. Pořád měla v hlavě, že zítra už tu Dean nebude.

A pak tu byl Sam. Cítila na sobě jeho pohled, ale když se na něj otočila, tak jím uhnul. Zase byla ztracená a nevěděla, co si o tom má myslet. A nelíbilo se jí, že je, jak řekl u auta, páté kolo u vozu.

Když došli k hotelu, chvíli blbli v oceánu, pak se převlékli a vyrazili na společný oběd. Všichni se dobře bavili. Debbie si všimla, že Sam ožil. Asi to bylo díky té prsaté návštěvnici hotelu, která tam seděla se třemi kamarádkami. Popřáli si krásnou siestu, a jak pak odcházela po Deanově boku do svého apartmánu, přeříkávala si v duchu možné sázkové kurzy na to, zda Sam tu prsatou návštěvnici uloví, nebo ne.