Tohle všechno jsme tu napsaly
16.07.2012 [12:30], Cathlin, Poezie, komentováno 14×, zobrazeno 1941×
On a ona, čarodějnická hranice a upíří smrt, u které nezbývá než čekat, až přijde.
Přitom ale stále ještě zbývá jedna věc, kterou by pro ni mohl udělat, z lásky k ní, ze soucitu.
Myslím, že v jeho případě to rozhodnutí nebylo tak těžké.
Pozn: Tihle upíří nejspíš nemají předlohu. Ji ani jeho nikdo nikdy nepoznal. Jejich příběh mezi lidmi chybí.
13) KatkaB (17.07.2012 21:17)
Už jen obrázek ohně na začátku byl fascinující. Stejně tak ohnivý květ dole. A ohnivé písmo na černém podkladě zapůsobilo, že i čtení samotné bylo jiné
"plameny kolem nás líbají nebe.
Já nikdy nechtěl víc než jen tebe."
Verše pro mě mají trošku zvláštní kouzlo, protože je používáme v sms komunikaci s bráchou. Vždycky mi trvá hrozně dlouho, než zprávu vymyslím tak, aby v ní bylo to, co chci a aby se to rýmovalo. To, co jsem právě dočetla, je veršování naprosto rozdílné kategorie a kvality, tohle bylo opravdu balada. Smutná, naplněná obrovskou láskou, vyznáním, tragickým koncem, rozloučením, odhodláním pomoci, to všechno tak silné a krásné, že to bere dech.
Jak dlouho se takové verše píšou? A najednou? Tvoje balada je dlouhá, propracovaná, nádherná, málem jsem ji přehlídla, to by byla škoda
12) AMO (16.07.2012 21:02)
Ty jsi střevo... tedy máš v sobě básnický střevo
Promiň, já musela!
Zase tíha a tajemno a temnota...! prostě celé ty! naprosto hmatatelný pocit zoufalství, jenže v celku...nádhera!
A dokončila to Twilluše. Panebože, dámy, já Vás miluju
11) Fanny (16.07.2012 18:28)
Nádherné opravdu přenádherné a bolestné. Chce se mi skoro říct "Jako obvykle..." Opravdu moc moc...
8) Twilly (16.07.2012 13:53)
Zlato, to byla moje reakce (ehm, moje švestičky ze zahrádky) na tvou baladu
jediná slova, která mě po přečtení napadla...
7) Cathlin (16.07.2012 13:50)
Děkuji všem!!!
Jsem opravdu ráda, že to snad mohlo někoho oslovit.
Bosi: jóó, resty! Král čeká...
A Twilly: odkud to je? To neznám. Stydím se, ale poezii vůbec nečtu. (Ach, ten čas...)
6) Twilly (16.07.2012 13:31)
Kačenko... na jedné straně mám chuť zvolat moje obligátní WOW (což obvykle znamená, že nemám slov, ale... lhala bych). Prosím, neuraz se za mou reakci
Myslela jsem, že už dávno není se mnou
Teď letí do výšin a na zem zhlíží k temnu
Duše, jež držela se těla, letí teď výš,
A ty jsi se mnou, protože všechno podstatné už víš...
Kůl v srdci znamená, že už jsem volná
Teď můžu vzpomínat, být k vzpomínkám svolná
Čekat až jednou... ach bylo by to krásné
Až tvůj hlas umlkne a tvého srdce záře zhasne
Kdyby byl na světě ještě jeden člověk takový
Mohly bychom se setkat, jak milenci ve křoví
V předsálí nebes, v Edenu, jestli chceš
A peklo pomine, až jednou umřeš...
4) Camilla (16.07.2012 12:59)
Nemám slov!! Bylo to úchvatný a úplně jsem ztrácela dech když jsem to četla.Měla jsem co dělat aby mi netekly slzy a teď si to pořád čtu dokola. Moc se ti to povedlo.
2) Bosorka (16.07.2012 12:47)
Ach můj Bože...co na tohle můžu říct? Že to bylo krásné, drásavé, zoufalé a přitom tak plné naděje a lásky? To všechno jsem postupně při čtení cítila. Díky ti za to
PS: DOufám, že už brzo doženu své resty - jen není čas
1) DarkMoon (16.07.2012 12:41)
Páááááni
Tak trochu nemám slov, protože tohle je prostě tak zoufale nádherné
Po zádech mi běhá mrazení a ještě teď cítím v očích slzy. Vážně smutné a krásné děkuji
14) Cathlin (17.07.2012 22:19)
Jééé, Kačenko! Děkuji, jsem nadšená, že se líbí i tobě...
Jak dlouho? Myslím, že samotné napsání zabralo maximálně necelou hodinu. Byl to náhlý impulz a ty ze mě vždy vylétnou jako střela, jen sleduji slova, jak se rodí. Takže ano, najednou. A potom stokrát zkontrolovat rytmus a přidávat a ubírat slabiky, kde to drhne.
A ano. Doufala jsem, že to balada bude. A pokud s tím souhlasíš, jsem v sedmém nebi.
AMO, já a střevo?! Nikdýýýýý! Ale tak snad to i k něčemu bylo.