7)  Evelyn (19.04.2012 13:44)

Janiczo, moc děkuju Já Finnicka milovala už od té chvíle, kdy Katniss nabídl kostku cukru
Šárko, tohle je jenom začátek... Teď celý týden sedím nad dalšíma kapitolama a nemůžu se rozhodnout, jestli to takhle chci publikovat. Jenže nevím, jestli by místo popisu náznak stačil... Každipádně děkuju
Lidko, děkuju
Gabi, moc děkuju Upřímně si myslím, že by třeba proutníkem i byl sám od sebe, ale nedostal příležitost rozhodnout, co sám chce nebo nechce, a to je myslím to hlavní...
Ivonne, díky
Julo, jsem moc ráda, že se zatím líbí Další asi zítra, potřebuju ji doladit.

6)  Jula (16.04.2012 19:04)

Dneska jsem si přečetla těch pár kapitol najednou a netrpělivě budu čekat na další dílek

5)  ivonne (16.04.2012 17:58)

4)  Gabi (15.04.2012 16:59)

Ano, takhle nějak jsem si představovala Finnicka. On nemohl být proutníkem "dobrovolně". Na jednu stranu je mi líto, že se Finnick zamiloval zrovna do Annie, ale na tu druhou jásám (a zvláště proto, že vím, jak to dopadne). Jsem ráda, že se Annie vzpamatovala a nepozorovaně utekla. Finnick je zlatíčko - samozřejmě, že se odtamtud nehneš.
Krásné vykreslení Her jako takových. Věřím ti každé slovo. Nádherné!

3)  LidkaH (15.04.2012 15:58)

2)  SarkaS (15.04.2012 15:25)

Hodná holka! Probrala se ve správnou chvíli, díky bohu... A Finnick, nic jiného jsem nečekala, takže co dodat. TOhle je prostě živoucí peklo a nedá se z něj dostat

1)  Janicza (15.04.2012 14:47)

nemohla jsem od toho odtrhnout oči! Je to parádní, jak vykresluješ pozadí her! To v knize nikdy nebylo a o to pestřejší je tvoje povídka! perfektní! (Asi si znova přečtu Sílu vzdoru, tentokrát s většími sympatiemi k Finnickovi, předtím jsem ho jen tolerovala, teď ho začínám zbožňovat! )