2)  Shmash (27.12.2017 00:33)

Kailani, děkuju moc za krásný komentář, skvělá jsi ty, vážně jsi mi zlepšila den Někdy mám pocit, že se na ten děj koukám jako na film a jenom popisuju, co vidím. Jindy to ale drhne a já se nemůžu dobrat nějakého hladkého a plynulého chodu událostí
Snažila jsem se to s Wernerem napsat co nejreálněji, protože jsem přečetla docela dost válečných románů, tak si nedělám iluze Ale zároveň jsem strašně chtěla, aby se mu Stella líbila, jenže nakonec to prostě nešlo nějak zařídit, aniž by to zavánělo šíleným patosem Klidně ti ho ale půjčím
Vánoce jsem si užila, ale už to zase všechno začíná :/ Děkuju ještě jednou za komentář, další kapitola snad bude brzy

1)  Kailani (26.12.2017 10:39)

Jak to děláš, že tvé postavy působí tak neuvěřitelně skutečně? Začínám tě podezírat, že žiješ v nějakém alternativním vesmíru, kde se toto všechno děje, a ty to pak jen mistrně zaznamenáš na papír. Vážně se ti klaním, drahá. Doufám, že v budoucnu i některé své dílo vydáš, a pokud se tak stane, zaručuji ti, že budu na místě autogramiády stepovat jako první. Jsi vážně skvělá.
Normálně mě z kapitol mrazí, ale dnes jsem vyloženě myslela, že si budu muset v pokoji přitopit. Ta část, kde Werner mluví s Ginou o válce. Člověk by si rád říkal, že je to jen příběh, že se podobné věci nedějí, ale opak je pravdou. Děly se, a kdo ví, jestli k nim stále nedochází třeba tam někde v Korei... Nedávno jsem četla dost strašný článek právě o osudech ŽEN, které působí ve službách korejské armády, a je to opravdu hnus, velebnosti.
Musím přiznat, že mě také dost překvapilo, jak přímo vyjádřil Werner své pocity ohledně Stelly. První jsem si říkala; "Jak by mohl někdo něco takového říct tak otevřeně?", jenže potom jsem si znovu uvědomila, že je to vlastně dost pravděpodobné. Myslím, že většina chlapů, ne-li každý, by se po tak dlouhém celibátu rovněž nemohla udržet, a možná by nezůstali jen u fantazírování, že. Chudák. Nechceš mi ho půjčit, abych ho mohla aspoň obejmout?
Oceňuji rovněž trochu sladidla uprostřed. Když si ti dva vyjádří lásku, zdá se mi to mnohem upřímnější než v mnoha ostatních příbězích, kde vzdychají, jak moc se milují, pomalu v každém druhém odstavci.
Moc děkuji za další kapitolu a jako pokaždé se budu těšit na další. Mimochodem, snad sis taky užila klidné a pohodové svátky. Je třeba načerpat energii na příští rok, tak jen užívej dál.