Tohle všechno jsme tu napsaly
20.09.2012 [12:30], Cathlin, ze série Dvě jizvy, komentováno 23×, zobrazeno 4009×
54. V NOCI TMA, VE DNE SVĚTLO / VÁŠEŇ LOVCE
Snaha udržet si svůj ostrůvek světla uprostřed temnoty je celkem vyčerpávající. Zvláště, když se prostor, ve kterém je ještě vidět, neustále změnšuje a tma houstne. Navíc s vědomím, že se tma neustále blíží a není možné ji zastavit.
22) Cathlin (21.08.2013 18:32)
Hani, ano. Je na místě přemýšlet nad tím, jestli by Král na Dirkovu mohl přistoupit. Zda by to pro něj mělo nějakou cenu. Co je pro Krále lepší? To, co mu Dirk nabízí, není jednoznačně úplně skvělé a neodmítnutelné. Jenže proto, aby se Král mohl vyjádřit, by se Dirkovi muselo podařit mu to vůbec nabídnout a to vůbec nevypadá nadějně.
Ano, nejspíš je na tom všem nejhorší, že si to "uvědomuje". Jo. Že jí to ničí, vidí to, ale nemůže nic dělat.
A uf... otrlá určitě budeš. Čím dál víc. Ale zatím se drž. Ještě nejsme u dna.
21) AMO (03.10.2012 10:46)
Ahoj Cath, nestíhám a ani zdraví nedovoluje... něco se děje, ale to jindy.
Dávám si resty z minula a 53 a 54 musím spojit. Můj mozek to přijímá, oči čtou, ale instinkt mi hlásí absolutní zmatek.Pořád mi tam ěco nesedí a já za boha nemůžu zjistit, co mi vadí.
Jejich vstup prošel velice snadno a po setkání s Morganem (krásný a divoký chlap), mám pocit, že to je banda tupounů. Já vím, snaží se všechno skrývat, ale nikdo neklade otázky. Co dělali? Jak přišli k penězům? Na minulost...Jak to, že se umí tak dobře prát...! S naprostou samozřejmostí je nechají toulat se venku a dokonce si nikdo nevšimne těch nohsledů. Tohle všechno mne zaráží. Možná, že jsem ta špatná já, protože jsem zažila hodně zlého a tím pádem se kolem hodně rozhlížím a sleduji... ale prostě to bylo moc rychlé. Já vím, opakuješ mi to často, je to jen příběh, ale já si ho vkládám do normálu žití. A tady jsou věci, které nesedí. Možná tím sleduješ i další změny a já plašan za tím vším hledám něco, co tam není.
No aspoň Dirk už není cukrový panáček a Cor se pomalu mění... po téhle kapitole... na zvíře, na Ryn!!!
Až na pár mých rýpanců... je to pořád akční a chytlavé a vymýšlíš nové a nové zápletky a těmi mě vedeš od podstaty toho, kde jsou. Vlastně obdivuji Dirka za tu vytrvalost a neustálou podporu. Bohužel to čekání a vůbec dění kolem nich, je prý dlouhé, ale všeobecně velice krátké. Proti Vragovu čekání na pomstu... co je pár týdnů proti století.
Je přede mnou ještě dost kapitol k posouzení a možná se tam dočkám odpovědí...
A komentáře? Já nevím... možná až na konci poslední zveřejněné
P.S. Pořád to obdivně sleduji... jen ten happyend... bude mi chybět, ale asi jsem se smířila!!!!
20) Cathlin (01.10.2012 22:01)
Fanny, no - hele s tím koncem je to tak složité, že se to snad ani nebude dát vysvětlit, až na to přijde čas! Tedy, pokud tě to bude zajímat.
19) Fanny (01.10.2012 21:57)
Cath, vždycky se něco poklidnějšího najde. Tak doufám, že to nebude výjimka
Spoustu věcí myslím nadneseně nebo je to jen zbloudilá myšlenka a momentální nápad. Takže tak celkově ber moje názory v komentářích jen obrazově :
A děsím? Proč tě děsím??? Myslela jsem konec úplně, ale teď jsem z toho nesvá zase já... Nevím, jestli zase chápu já tebe...
No, tak decentně jsem tak usoudila z poznámky pod čarou u minulé kapitoly.
18) Cathlin (01.10.2012 13:45)
Fanny, silná slova jsou asi občas potřeba. I když oba vědí, že to ani jeden z nich vědět nemůže, jestli umřou, nebo ne, je třeba občas říct, že nezemře ani jeden. Musejí mít víru a mluvit o naději, které se drží. Jinak by to pro ně bylo zlé. Občas na něčem trváš a mluvíš o tom prostě proto, že to potřebuješ slyšet.
A s tím lidským přizpůsobováním? No, ano. Každý z nás se děsí toho, co by mohlo přijít. A jestli by to všechno zvládnul. Ale mám dojem, že i to přizpůsobování se má své individuální hranice. Někteří hrdí a silní lidé raději umřou, než aby snášeli něco, co prostě snášet nemůžou. Zároveň si ale také myslím, že celkově je schopnost přizpůsobit se pod hrozbou smrti obrovská.
Ano, samozřejmě, ti potulní psi - to je hodně podobné dolmeře. V některých těch ohledech. Prostě jsem je tam musela dát. Opuštěných psů je v Detroitu prý opravdu hodně.
Takže říkáš poklidnější kapitolka? No ano, i takové sem patří. Ale mám dojem, že už jich moc nebude.
A co myslíš těmi řečmi o "konci"? Tím myslíš konec této kapitoly nebo konec Jizev úplně? Teď fakt tápu. A trochu mě děsí věta: "chtěla jsem konec co nejvíc tvůj."... pokud bys mluvila o konci celkovém. áááá. Z čeho jsi získala dojem, že takový je? Tedy pokud vůbec správně chápu, o čem mluvíš.
17) Fanny (30.09.2012 23:10)
„Mluvila o těch věcech tak samozřejmě, jako by ani nebyly tak zásadní. „
Jak jinak se dá smířeně hovořit? A navíc… Kolik toho řekneme a kolik si toho myslíme, že. Jsou to dvě velmi často úplně odlišné věci. Mohla to říct samozřejmě sebevíc, ale otázka je, jak to křičí uvnitř sama sebe. Možná klidně a možná vůbec ne.
„Příliš často jsem ji vídal ve tmě… „
A opět další úchvatná metafora. Tma a chlad jsou zkrátka a dobře (?) vždy přítomny ve svých obměnách.
„Jsi jedním z nich. Já jsem jednou z nich.“
V tomhle se dá vidět rozhodně víc věcí a nejsem si jistá, jak si to myslela ty. Ovšem tyhle dvě věty perfektně vykreslují ten rozdíl mezi nimi. Mezi jednou a dvěma. Většinou něco chybí, ale tady rozhodně i přebývá. A chybí i přebývá ta stejná věc. Stejně tak, když zničí Dolmeru… Ona je teď její součástí.
„Ani jeden z nás nezemře“
Silná slova. Opravdu zvláštní mezi tím vším ostatním.
„Překvapilo mě, jak snadno se věci zaběhnuly do nových kolejí, jak zdánlivě lehké bylo přijmout roli, která nám byla vnucena.“
To je neskutečná schopnost člověka. Zvyknout si. A že si zvykneme opravdu téměř na cokoliv. Dokonalá kombinace dobré i špatné paměti. A roli? Každý z nás nějakou roli hraje. Každý z nás je postavou hry „Život“ a hraje vždycky hlavní roli. A všechno na první pokus. Jo a jsem si jistá, že i na novou „roli“ si velmi rychle dokážeme „zvyknout“.
„Zelená v jejích očích byla sotva patrná a věděl jsem, že právě nedostatek síly ji donutil se proměnit.“
Proměnit se. Žena, Ardenka, a Cor bez soucitu ve tváři. Pohled, který je minimálně příšerný. A hlavní důvod, že nechtěná pravda Claye, Krále, Dolmery je taková jaká je. Přesná.
Dva ze psů nedaleko od nás se servali. Bitva o kořist? O postavení?
Dokonale výstižné. Jasné. Stručné. Tajemné. Nebezpečné. Synonyma Dolmery?
„Jak můžeme vědět, kdy o to ještě budu stát?“
Mluvení osobě a přitom jako o někom jiném. O věci, povinnosti. Nezná to příjemně.
A Dirkovi je jasné, že jejich poslední šance se stejně neobejde beze strachu o Cor. Ale co mohl čekat? Cor nebude stát v stínu. Koneckonců je to správné.
Cath, poklidnější kapitolka. Jsem za ní ráda. Krásně se hodila na tuhle večerní hodinu. Tak akorát. A jen jsem si teď vzpomněla k tomu konci. Myslím, že přesně tak, jak to skončilo, se mi to bude líbit. Já chtěla konec co nejosobitější a nejvlastnější povídce a co nejvíc tvůj. A jestli jsem to pochopila, přesně takový je.
No, jak se teď pozoruju, ty večerní jizvy mi nějak zvedly náladu.
16) Cathlin (28.09.2012 17:46)
Twilly, tak už asi vím, které místo zhruba myslíš! Je to nezvyk takhle hledat.
Díky a těším se na večer.
15) Twilly (28.09.2012 15:52)
Vyjádřila jsem se blbě, jasně, že jsem myslela tu, kde COR CHTĚLA sdílet. Byla tak bolavá, až byla krásná - ta scéna.
14) Cathlin (28.09.2012 14:42)
Twilly, ten oxymoron - díky za upozornění! Nebudeš asi věřit, ale já bych si ho ani nevšimla.
Je to tak trochu detektivní práce odhadnout místa, která se ti líbila. A ani při největší snaze nejsem schopná najít to místo se "sdílením" sagreny. Co tím myslíš??? Protože pod sdílením sagreny já si představuji jen vzájemné sdílení mezi Cor a Dirkem a to tam nikde není... Takže tím myslíš asi tu bojovou scénu? Tápu...
A ano, ranní scéna se psy... Když jsem viděla psy na ulicích v jednom dokumentu o Detroitu na YT, bylo mi jasné, že budou i v Jizvách.
13) Twilly (27.09.2012 23:25)
Kačenko, dnes mě ovlivnily zdánlivě nepodstatné věty. Hned ta první na mě udeřila sílou, která mi téměř vyrazila dech z plic. - Slunce, nebe, obyčejný lidský den. - jak zdánlivě obyčejný popis. Ale opravdu jenom zdánlivě. Ve skutečnosti je v něm zakódovaná silná hořká touha po něčem, co nemohou (zatím) mít.
- Dny Detroitské tmy se vlekly jeden za druhým - jak výstižný oxymoron, zlato
Tohle mě málem prásklo přes kokos
Je tam strašná spousta věcí, které mě oslovily. Jednou z nich je zcela nevinná scéna, kde Dirk obdivuje Corinninu tvář ve slunečním světle. Další, sdílení její sagreny a touha z první věty, která na tuhle scénu zcela plynule navazuje. Nebo ranní průchod přes Detroit se psy, jako zvláštním druhem společníka a v neposlední řadě, Corinnina první strata veškeré soudnosti a citu, byť jen na chviličku.
12) Cathlin (24.09.2012 12:31)
Bosi, že bych si s tebou zase hrála??? Nebo že by tam ty kontrasty byly jen tak "mimochodem"? Co myslíš???
Ale hraju si ráda, to už asi víš.
A říkáš tvoje myšlenky? Zdá se ti, že pokud druhá jizva vůbec někdy bude, byla by pro Ryn? Ááááách jo!!! Už zase musím mlčet jako hrob a to se mi na jazyk derou různé reakce na tvé úvahy.
Jsem ráda, že vnímáš syrovost jejich reality natolik, že se už ani na Dirka nezlobíš. Není to prvořadé, co...
11) Bosorka (24.09.2012 12:07)
„Jsi krásná. Takhle... tě vídám tak málo." a čím víc času tam strávíte, tak tím méně ji tak uvidí. Ach jo... Já už na něj ani nemůžu mít vztek, sakra!
Zase si se mnou hraješ, Katí?
Nejdřív mě rozněžníš a pak příjde Cor s jehlou a její první "pravá akce" a já lapám po dechu!
„Ještě máme spoustu času,"...těšínská jablíčka, Dirku
„Jak poznáš, kdy bude pozdě? Jak můžeme vědět, kdy o to ještě budu stát? O to, abys mě zabil? Protože potom... později... dost možná to už chtít nebudu. Nebo mi to bude jedno." - to jsou přesně moje slova! Přesně tohe jsem si při čtení "jehelníčkové" scény říkala taky
Ač ji Dirk stále utěšuje, příjde více než reálně, že druhou jizvu by stejně už nedostala Corin, ale Ryna. "Rynovatí" stále víc a víc, a to tempo se bude ještě zrychlovat...
10) Cathlin (23.09.2012 22:28)
Fanny, to vůbec nevadí, však to doženeš! Vím, že ano.
A kácení stromů? Co myslíš, že jsem celý víkend dělala já?
Je vidět, že je podzim.
9) Fanny (23.09.2012 21:41)
Sakra! Nechce se mi to vůbec říkat. Myslela jsem, že za ty tři dny přečtu aspoň jednu a nic. Před půl hodinou jsem přišla domů a kácení stromů a poctivý trénink nebyl jedinou náplní mé dnešní činnosti a též včerejší. Už mi to zní blbě, ale zase se prostě omlouvám.
Odpusť!
7) DarkMoon (23.09.2012 12:10)
Cathlin, taky myslím I když to čekání...
No jo, já to vydržím
Už jen pár?
Co se může během pár kapitol semlít?
Nebo spíš co nemůže?
No dobře, možná panikařím jen proto, že se mi představa konce celkově nelíbí, ale to tak u skvělých věcí bývá
A coo? Nenenenene, já doufám, že z toho dřív nějak vybruslí
6) Cathlin (23.09.2012 11:19)
DM: Áááá!!! To je bezva, že jsi dohnala všechny kapitoly. Takže teď už tě opravdu bude čekat jen čekání... a čekání... Na těch pár zbývajících kapitol.
Ano, Cor se blíží k Ryn. A každý další den ji tam posouvá. Taky se mi to nelíbí. A stejně jako vy čekám na okamžik, kdy už si to ani nebude uvědomovat. Bude opravdu těžké odhadnout přesně, kdy má ještě cenu doufat a kdy bude lepší to vzdát...
5) DarkMoon (22.09.2012 16:29)
Tak nejprve, jestli dovolíš ehm...
Sláva, dohnala jsem tě
No jo, no jo, já vím, ale mám z toho prostě radost, že teď budu moct všechno sledovat "v přímém přenosu"
Už jsem myslela, že budeš rychlejší a dřív tu bude poslední kapitolka, než se mi to povede
No tolik k mému možná nepochopitelnému nadšení a teď ke kapitole
Sakra, Cor se nějak moc bíží k Ryn, to se mi nelíbí
"Ještě nikdy jsme nebyli úspěšní a jen já a Corinne jsme věděli, že se svých šancí zbavujeme nenápadně, přesto záměrně. Až konečně Morganovi došla trpělivost, dal nám nůž na krk. Extrémní vyhladovění jako trest pro každého z nás byla příliš velká hrozba - ženu, kterou jsme sledovali dnes, jsme propustit nemohli. Los padl právě na ni." To jsem si přesně říkala. Takže ono jim tohle jednání neprošlo. No chjo, ale co se dalo čekat
"zůstal jsem fascinovaně zírat na naprostou absenci slitování v jejím výrazu, na to, jak dychtí po tom, co už více než potřebovala." sakra Zatím si to aspoň uvědomuje, ale co bude, až i to pomine? No i když já pořád doufám, že k tomu bodu se to nedostane
Nádherná kapitolka. No a teď čekat na pondělí...
4) Cathlin (20.09.2012 21:09)
Kati: Otupělá? Já vím, realita dovede pořádně vyčerpat. A potom se jakékoliv čtení zdá prázdné.
... nad vodou, u vody. Hezké.
A to pohlazení! Je krásné, že sis toho všimla. A upozornila na to i mě.
Jak tohle dopadne - to je moc hezký postesk. Hezky mi to dokreslilo atmosféru, ve které se asi nacházíš.
No jo... JAK? Že jo?
23) Cathlin (21.08.2013 21:27)
No, možná.......