38)  Cathlin (03.12.2013 21:51)

Kati, vítej! To jsem ráda, že nelituješ!

37)  abrcko (03.12.2013 13:07)

Kačko,super!!! konečně jsem se k tomu dokopala-a nelituju
jestlipak ti to vyšlo s tím knižním vydáním?Katka

36)  Cathlin (30.11.2013 17:37)

Kači, díky, díky. Cením si toho, že jsi se ozvala a dala o sobě vědět. Jsem ráda, že když už ses do toho dala, jsi s Jizvami spokojená. A velmi doufám, že to i vydrží, navzdory tomu, že to bude spíš náročnější čtení. Skvělé!!!

35)  Milwa (28.11.2013 13:03)

Ahoj Cathlin, o tvých jizvách vím díky Mátě, takže taky vím, že jsem přečetla tu míň depresivnější část. Neumím moc hodnotit, ale kdyby se mi to nelíbilo, tak to přeci nečtu vůbec. A hlavně si myslím, že to nejdůležitější v tomto příběhu teprv příjde.. Každopádně spoustu momentů jsi napsala, jak bych tak řekla, hodně živě, člověk ani nepotřeboval svou vlastní představivost, prostě ty obrazy tam skákaly nějak rychleji.. Jsem zvědavá na dalšívývoj, takže se neboj, že bych to nedočetla.. Akorát ty komentáře mi nějak nejdou, takže jich asi nebude tolik, co píšou ostatní... Zdraví Káča

34)  Twilly (27.05.2013 21:07)

čéče, ženský, já z vás mám skvělý pocit. Vy dvě na jednom "dvorku"...ááááááá... a ty víš proč se těším zrovna na komentování konce. Páč je takový, jaký je, Kačenko. Je to třešínka na dortu

33)  Cathlin (27.05.2013 18:20)

Máto, nic slibovat nemusíš, když budeš chtít, budeš chtít. Když ne, nemá cenu se nutit a vzhůru k další kapitole. To jen kdyby něco...

A jinak? Máš správný pocit, řekla bych. Úplně správný.

32)  Mata (27.05.2013 17:56)

To chápu a pokusím se nicméně nic nemůžu slíbit, páč obvykle zůstanu jen přiblble civět a nezmůžu se na víc, než hladově kliknout na další kapitolu.
Víš, já to vidím, jako větrnou smršť před bouří, po ní je chvilku zdánlivej klid a napětí, než se strhne nebe a živly berou všechno. Předpokládám, že největší divočina teprve přijde a upřímně se na ní těším. Očekávám, že bude jiná, začátek byl vášnivej, divokej nespoutanej, svým způsobem radostnej i když se daly tušit problémy. Mám pocit, že za chvíli přijde podstatně větší temnota, zkoušky, boj.

31)  Cathlin (27.05.2013 17:30)

Máto, já to samozřejmě chápu a to počteníčko bez vyrušování ti přeju. Ale to víš, bylo by hezké mít více komentářů. No co, budu aspoň doufat, že tě tam třeba něco nadzvedne natolik, že si v komentáři zakřičíš....

A, ehm... Tobě se zdála první část jako divočina??? Ehm... Nevím, co napsat, protože ta byla nejmírnější. Taková jako... pohodová. Jo, ke konci už to začalo být trochu horší, ale přesto pořád... Uvidíme, co budeš říkat dál.

"nahodit mozek".... Další zábavný výraz. A výstižný.

Tak jo, budu čekat na cokoliv dalšího od tebe. A na ten čas, který si jedna na druhou uděláme.

30)  Mata (27.05.2013 16:16)

Cathlin, já bych ráda nechala víc komentářů, ale ono se od toho sakra nejde odtrhnout a přemýšlet co napsat, měla jsem co dělat, abych vůbec dokázala přestat. Být ve formě, tak se snad neodtrhnu do konce a skončim někdy dneska.
Co to se mnou dělalo...ani se neptej, radši xi Nejsem si jistá, zda bych dokázala popsat co. To byla divočina Na rozdíl od čtenářek, co tenhle skvost četly na pokračování jsem si mohla tu smršť užít pěkně v kuse a taky jsem si ji pěkně užila a těším se, až do ní zase naskočim a části na konci určitě okomentuji, to mám v plánu, na chvíli se vymanit, nahodit mozek a něco, co by možná i mohlo znít smysluplně, napsat. Vím jak komentáře potěší a motivují k dalšímu psaní.

Co se týká mých aktivit, momentálně se moc věcem věnovat nemůžu jak bych chtěla a potřebovala. Poslední dobou se omezuji na psaní a kreslení, díky tomu přežívám v zaměstnání. Takže na návštěvu u tebe určitě místo bude a i kdyby nebylo, tak si ho prostě udělám a moc ráda. Jsou věci, které nejde ignorovat, pokud jde o lidi tak dvojnásob a abych řekla pravdu, prostě mě to k tobě na návštěvu táhne. Jop, Twi měla pravdu. Stejně je mě blízké tvé psaní.

29)  Cathlin (27.05.2013 15:36)

Máto.... uf! V druhé části? A téměř na konci? A to mě necháš bez komentářů? Musí to přece s tebou něco dělat, nebo ne? Doufám, že bude zase jeden alespoň na jejím konci.

No, ano, zatěžovat. Jsi neuvěřitelně tvůrčí a měla jsem dojem, že se ti do života už nic nemůže vejít. Máš svůj vlastní bohatý svět... Ale už se mooooooooc těším, až se ozveš, co ti mám povídat!!!

Pohlcena, rozžvýkána, něco takového se mi stalo u máločeho..... --- Víš, že z toho zase umírám rozpaky!!!

A u Twillynky by mě opravdu zajímalo, proč tě to tak zajímá, ale to tady přirozeně nemůžeme rozebírat. Ale že zrovna ten konec...

28)  Twilly (27.05.2013 06:11)

Když jsi nahodila tuhle rychlost, tak to je víc než jasný...ale přesto se teším na tvou reakci

27)  Mata (27.05.2013 00:15)

No zlato, předpokládám, že se to brzy dozvíš

26)  Twilly (26.05.2013 23:39)

Čéče, jsem zvědavá, co řekneš na poslední kapitolu

25)  Mata (26.05.2013 23:11)

Cathlin to nejde hodnotit jinak než kladně! Jsem naprosto... pohlcena, rozžvýkána, prozatím nuceně vyplivnuta. Snažím se nějak poskládat mozek a končetiny a začít i něco jako myslet... ne něco takového se mi stalo u máločeho.
Zatěžovat?! Tak to bych tam asi měla něco umazat každopádně se ozvu a bude to brzo, vzhledem k tomu, že jsem v polovině druhé části Také se těším, velmi. Bude mi ctí

24)  Cathlin (26.05.2013 19:41)

Máto, ty bláho!!!!! Já málem spadla ze židle... Myslela jsem si chvíli, že mě šálí zrak, myslela jsem si, že otevírám jinou kapitolu a pod ní jiný komentář - a chvíli jsem opravdu byla zmatená, co to znamená....

A pak ten text!!! To snad není možné!!!
"na nudle" Skvělý výraz. A potěšení především na mé straně...! Nečekala jsem, že to budeš hodnotit tak... kladně! Dej mi chvíli, ať to rozdýchám, ano?

Na mém fóru tě uvítám více než ráda. Už jsem na to kolikrát myslela, ale když jsem si na tvém profilu zde přečetla, kolik máš aktivit a vášní, tak jsem upustila od nápadu něčím tě zatěžovat... Každopádně, pokud tě ke mně tvé kroky dovedou, bude to výborné. A už se na to setkání těším. Twilly prostě měla pravdu... Každé tvé slovo, tvé věty v komentářích - něčím je mi to strašně blízké.

23)  Mata (26.05.2013 18:58)

Fujtajbl ve spolek, to byla jízda....
Tak milá Cathlin, ráno jsem jen tak otevřela a nahlédla do Jizev a skončila teď. Zvíře... rozbořila jsi mě na nudle... Ehm, asi bych se měla vyjádřit nějak kultivovaněji, že?
Tohle bylo skvostné. Taková směs vášně, strachu, divokosti, spoutanosti, ticha a řevu. Marně přemýšlím k čemu to přirovnat... snad k elekřině, sloužící, ničící, horká i studená jak led. Promiň ale nějak ze sebe nedokážu vymáčknout víc.
Jop ještě něco jo. Miluju lidskost tvých postav, jejich klady i zápory. Nedokonalost jejich povah a rozhodnutí, risk, do kterého jdou, bezhlavě a s vědomím, že je všechno špatně mě fascinuje... patrně nebude dlouho trvat a budu zoufale bušit na vrátka tvého soukromého blogu. Díky a ještě jednou díky, hluboce se před tebou skláním.

22)  Cathlin (01.10.2012 13:53)

Any, tady se mi mooooc líbí tvé nadšení a natěšení se na další díl... Škoda jen, že toho času na čtení máš tak málo!!! A i když jsem ráda, že kapitoly čteš tak maximálně pozorně a píšeš tak skvělé komentáře a věnuješ tomu všechno , tak na druhou stranu si říkám, že by bylo skvělé, kdyby to šlo trochu rychleji. Takhle to bude opravdu trvat strašně dlouho a mám strach, jestli si vůbec budeš pamatovat, co jsi četla předtím... Každopádně jsem ráda za každou tvou návšětvu, jen tenhle kometář mi nějak asi uniknul. Omlouvám se!
Že se těšíš, je mi tedy jasné. A že obě víme na co, to je mi taky jasné. A myslím, že opravdu mohu slíbit, že v některých kapitolách druhé i třetí části si opravdu užiješ.
Docela mě pobavil tvůj postoj "Cor může být ráda za ten měsíc, co dostala k dobru, tečka." Jo, jo, jenže ono to není tak jednoduché. Ten měsíc stráví s nožem přiloženým na krk a to není moc příjemné. I když se na to bude snažit nemyslet... prostě to tu pořád bude.
Takže pro dnešek vše a také se těším, až se objevíš příště!

21)  Any12 (01.09.2012 15:08)

Panejo! Já to tušila! Ještě ani neskončila první jizva, (teda teď už jo, ale to se nepočítá ), a já už jsem úplně natěšená, co bude dál! Asi to mám v hlavě hozené nějak špatně, nebo co já vím, ale to, co se mnou dělá tvoje povídka, mi teda nepřijde normální ani v nejmenším... Nemůžu se totiž nepřiznat, že ačkoliv se mi celá první část neskutečně líbila a dala mi přímo slona do hlavy, co bude následovat, a všechny ty komplikace a záhadnosti, přesto, že byla naprosto dokonalá a mně nezbývalo než jen slintat, tak i přesto se teď těším daleko víc! Teprve teď, když přijde všechno to trápení a komplikace, cítím neskutečné napětí a zvědavost, nejradši bych to celé přečetla jedním dechem!!! Já se tak neskutečně těším!!!
Jo, asi to nemám v hlavě v pořádku... Ale to už víme dávano...
No a teď teda k té kapitole aspoň něco málo...
Božínku, ty Dirkovy pocity viny a vůbec všechno, co se mu honilo hlavou! Nebyla jiná možnost, ale co teď s tím, že? Douglesův hněv mě jen utvrdil v tom, že setkání s Králem nebude žádný med!
A Cor, chudák, v nevědomí, jsem zvědavá, jak na to bude reagovat, až zjistí úplnou pravdu! Ale osobně si myslím, že i kdyby bylo cokoliv, může být ráda za ten měsíc k dobru, i když takto to říct vím, že je blbé, i kvůli tomu, co se bude dít potom, ale prostě... Lepší další měsíc než umřít v poušti na dehydrataci... Takto to teda vidím já. Takže Cor vlastně nemůže být nerada...
Všechno bylo perfektní, Corinnina naděje, jejich nekonečná úleva, její otázky a jeho vysvětlení se snahou zakrýt cokoliv jiného. A Dougles! Toho začínám mít taky ráda, obzvlášť teda jeho reakce se mi líbila! (No jo, no jo. Nebylo to nic pozitivního... )
A ten konec!!!
Jsem neskutečně navnaděná na další díl, doufám, že ještě alespoň zítra stihnu jeden!
(Kačenko, aby si tomu rozumněla, neptej se, kolik času si musím vyhradit na každou kapitolu zvlášť... Je ho hodně... A proto tak trochu nestíhám číst ve větším množství. Obzvlášť, když mám za zády klavír... :/ )
Jo, tohle to, to je moje!

20)  DarkMoon (30.08.2012 22:01)

Jo tak... Páni, to se fakt stalo? To bych nechtěla zažít... ale koukám, že to máš dost důkladně a dobře prozkoumaný a promyšlený, to se mi líbí

19)  Cathlin (30.08.2012 20:01)

DM a Marvi: je to velmi jednoduché. Trvalo jim to, než vůbec pochopili, že jedou špatně. Byla to dálka se vracet, mysleli si, že vědí, kde jsou a chtěli se promotat jinudy. A ztratili se.
Tahle část knihy je inspirována skutečným příběhem. Takové ztracení v poušti (podobné) se skutečně stalo, jen šlo o dva obyčejné lidi. Takže jsem si jistá, že to jde. A že to musí být nejvyšší zoufalství.