BEZ HRANIC - náš online šuplík
Černý dým IV 62
Sekce
Další odkazy
Nenechte si ujít!
Tohle všechno jsme tu napsaly 
.jpg "Hříšníci - Marie A. Gregorová (ambra)")
Kdo sem chodí?
03.02.2016 [13:45], Cathlin, ze série Černý dým, komentováno 8×, zobrazeno 1661×
KAPITOLA 62 - Mezi slepými
Každý má nějaké hranice, co dokáže vydržet, aby ochránil někoho druhého. A v jeskynních je to ještě tvrdší - Elliot a Mamá jsou výjimečná dvojice s jasně daným záměrem - všichni antrioni musí zemřít. A oni přijdou na to, jak zabít nesmrtelné.
Nickovi a Sue nezbývá, než držet se toho, že když nic nepoví, mohou zachránit alespoň Carsona. A on možná zase je...
předchozí kapitoladalší kapitola
Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.
Komentáře
1
7) Cathlin (05.02.2016 10:55)
Hani – to, že tě ty ruce tak sebraly, mě docela překvapilo… 
A za sebe tedy nevím, co je horší. Jestli nevidět nebo nemít ruce nebo neslyšet....... Ale já fakt nejsem nějaký sadista - tohle si prostě příběh žádá, jinak by to nemělo hlavu a patu.
Na jejich místě bych asi duši ztratila velmi brzo a přepnula se do módu „králík v kotci“, který taky nic neřeší. Je to to nejlepší, co tam můžou udělat – problém je ale v tom, že rozvinutá lidská psychika na to už prostě není stavěná...... a tak taková retardační změna bolí.
Carson.............. Ano, některá přání bývají zrádná. Protože mám dojem, že navzdory jen té roušce omotané kolem jeho svlečeného těla, jsme ho tam zrovna vidět nechtěly......
6) Cathlin (04.02.2016 21:07)
Hani: Nechci se opakovat, ale … no nic. Nebudu navádět, ale ráda bych měla tvou víru.
Úplně tě vidím, jak si při čtení povídáš sama se sebou..... A úplně tě slyším. 
5) Cathlin (04.02.2016 20:52)
Hani...
Mamá zkrátka hledá nějaký kus těla, který když se odtrhne, tak je to zabije… nebo v lepším případě jen vyléčí z antrionství. Třeba by se jí to mohlo i podařit… To je právě to – že antrioni nejsou lidé, a tak nezbývá nic než pokus-omyl. Nikdo neví, jak přesně fungují, a jestli třeba skutečně v jejich těle není nějaká slabina, nějaké klíčové místo. Všichni přece vždy mají nějakou slabinu…
Ten rozpor ve slově „první“ tu rozhodně je.
3) Mája (03.02.2016 19:55)
počítám 
ráda si budu dál a dál číst tento super příběh a kolik tak ještě
ne je to super a já si ráda počkám 
1) Mája (03.02.2016 17:40)
Jupíí je tu další kapitola, moc jsem se těšila Jsem zvědavá jak to bude dál 
8) julie (15.02.2016 19:40)
Ufff … nejdražší matinka hned na úvod, vítej, to známé mrazení v zádech!!!!! O vražedných myšlenkách raději nemluvit
*„Budeš první…“ promluvila a svět se rozezvučel. „Nikoho před tebou jsem k tomuto úkolu ještě nevybrala. Ale je čas.“*
Jistě, jak jinak. Nick se může cítit poctěn. Bude první. Copak její zvrácená hlavička vymyslela dneska?! Ale má plné svolení své oběti, takže je vlastně všechno v pořádku, ne?!
*Cokoliv, cokoliv… Cokoliv musela udělat, jsem jí předem dovolil..
Protože to, co jsem cítil, byla naprostá úleva, důvěra. Vědomí, že právě tady, po tom všem, se nic zlého nemůže stát.*
Ach, Nicku!
A všechno k ničemu.
Hmm a taky se vrátily ty smíšené pocity :/ Mám se radovat, že se se Sue můžou navzájem podporovat nebo s trnutím čekat, kdy to obrátí proti nim – jako vždycky? A kdy bude všechno daleko horší – jako vždycky?
To je zase síla!