4)  Cathlin (28.12.2015 13:05)

Bosi, myslím, že koncentrák to ti připomíná úplně správně. Tam byli Židé také nižší rasa. Jako tady antrioni.
A jo, no. Naděje/beznaděj se mi prostě pořád plete do cesty. A až díky psaní jsem si uvědomila, jak ji bereme jako samozřejmost, ale jak je hrozně důležitá. Bez naděje se nedá žít, i když je to třeba „jen“ naděje na to, že se zítra vzbudíš a budeš moci normálně žít. Poznáš, jak je to důležité, až když to najednou nemáš…

3)  Bosorka (18.12.2015 19:36)

Nic jemnějšího než tenhle hřebínek se tady najít nedá. mám obavy, že Nick pozná ještě hodně „nejemných věci“
„Pokud je chtějí dostat, dostanou je,“ řekl pomalu. „Vždycky dostanou každého. Ne, Prosím, jen to ne…
„Naděje ti tady může zlomit vaz,“ ach…naděje..opět. Jak daleko jsme se dostaly od našich debat pod Jizvami
Umřít můžeš, jo. Vědí, jak na to. nějak si neumím představit, jak na to…jak zabít nesmrtelnou bytost? Nad kterou bdí ještě „větší“ bytosti…uf…musí to být maso!
Uááá, co budou dělat s Edwinem?!
Beznaděj, hrůza, nemožnost a neschopnost se nijak bránit…strašně mi to připomíná koncentrák

2)  Cathlin (02.11.2015 13:43)

Jo, Hani, Elliot... už to začíná! A bude to chtít hodně sil. Jak sám řekl - tohle byla jen taková malá demonstrace. Ale že je někdy lepší nevědět, to je v tomhle případě svatá pravda.......

To jsi to trefila. Taky by mě zajímalo, co to v lidech je, že se za žádnou cenu nechtějí vzdát, že se úporně a často zcela proti zdravému rozumu drží naděje. A že zlomit "naději na naději" je tak hrozně těžký.

A jo, no, teď je to ještě horší...

1)  Cathlin (31.10.2015 21:57)

Hani, z tvého komentáře mi přeběhl mráz po zádech.
Těch schodů do pekla je ještě dost.
A přiznávám, že psát to je skoro stejně těžké jako číst.