Další odkazy

Nenechte si ujít!

Tohle všechno jsme tu napsaly

Zkáza z nebes

Snoubení tmou - Leona Škodová

Hříšníci - Marie A. Gregorová (ambra)

Facebook

Kdo sem chodí?

Flag Counter

/gallery/Black%20smoke%20%C4%8CB-mini.jpg

42 - Až na krev

Dobře. Nick dokázal přenechat ženu, kterou miluje, kamarádovi, kterého miluje ona (i když miluje i Nicka) a on miluje ji. To se ještě možná dokázat dá. Ale mnohem horší je zůstavat s nimi oběma v těsném spojení, které ho řeže až na krev. Sdílet s nimi společný prostor a držet se dál - a jen se dívat. A vidět a snést VŠECHNO. Doslova. Když lhostejný mu není ani jeden z nich.

Velká část kapitoly je 18+.

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

Cathlin

9)  Cathlin (21.11.2015 17:51)

Bosi… B)
a čekala jsi něco jiného? Jako že bych mu to třeba nedopřála???? ;-)
Zlikvidovat se tě snažím, ano.
O ničem kromě tlaku NEVÍM!!!

Bosorka

8)  Bosorka (19.11.2015 15:58)

Takový klidný začátek…
že ona je už dávno smířená se vším, dokonce i s Carsonovou vášní pro studené pivo no, já bych šílela, kdyby pil TEPLÝ pivo!
RTY.....ooooo můj bože! Cath, ty mě hodláš zlikvidovat jak protistátní odboj?!
Zatraceně! Jeho rty, jeho jazyk na prstech, na které jsem se díval. Znovu se mi zvedl tlak Tlak, jo? Fakt tlak?
Úkol dne a noci – nezbláznit se. Pokud budou Carson a Susan tak pokračovat – vidím to na nesplnitelný úkol!
„Carsone… ach… Carsone…Chci… ano, chci…“ uáááááááááááá­ááááááááááááá­áááá
Někdy prostě nemůžete zůstat zticha.
A přitom musíte. to mi říkej! Chce se mi řvát a kluci už spí! hysterical
Doslova ji přišpendlil k posteli,…a ty mě k židli…
Sue… zašeptal jsem bezhlesně, ještě se zavřenýma očima. Carsone… Cathlin…
„Je to v pořádku, Sue…“ ujistil jsem ji. „V pořádku.“ Lháři, lháři, lháři!
Uf…další?! A taky ji ulovili?
Bože můj, Cath…tys ho nechala fakt šmírovat? Uáááááááááá Plníš mi mé sny. :-D

Cathlin

7)  Cathlin (27.03.2015 13:19)

Haha, Marti… ten bonus je mimodýmový, zkrátka proto, že některé věci do Dýmu fakt protlačit nelze..... Takže hele, radši brzdi, nebo budeš zklamaná (sakra, to se mi píše fakt těžko, tohle – když vím, co všechny chcete!!!).

- Proč se směješ u toho, že se Nick hroutí ze vzpomínek na rty??? A nadává u toho? Docela by mě zajímalo, co tě na tom mohlo pobavit…
- nějak záhadně a nepochopitelně dokázal nějak přežít TAMTU scénu - - - No… přežil ji jen díky svépomoci… to máš těžký. Jinak by ho to asi zabilo, o tom žádná. Ale ty se spíš divíš tomu, že se dokázal udržet mimo… Holt svědomí bylo silnější… Jak rozporuplné to všechno je, to už nechám na tobě… ale co v Dýmu rozporuplné není, že ano…

- ale jestli se z tohohle nezblázní, tak klobouk dolů. - - -Jo. Přesně. Jako by nestačilo to ostatní, teď ještě..... tohle…

- To jo… a už teď toho má za sebou víc, než by vůbec někdo mohl zvládnout. - - - Přesně. Taky si říkám, že každý normální člověk by už dávno na jeho místě skončil buď za mřížemi nebo na psychiatrii, nebo obojí.

Cathlin

6)  Cathlin (27.03.2015 13:03)

Fanny,
- No jo, občas se prostě musí řešit i studené pivo… Jinak to nejde. Je to trochu způsob, jak se nezbláznit.
- Jestli by někdo byl schopný přihlížet a schvalovat to přesto, že by mu to rozdíralo srdce… Po pravdě, Fanny, myslím, že to možné je, když k tomujsou dost dobré důvody. Bolí tě to, ale víš, že to jinak nejde. Co opravdu nejde, podle mého, je vytrvale přitom zakrývat svou bolest, to už je asi opravdu nad lidské síly. Ale schvalovat to, dokonce je i povzbuzovat tak jako Nick a být vedle nich, to jde určitě. Jen ta bolest tam prostě je, neztratí se proto, že Nick ví, že takhle je to nejlepší....... Neztratí se ani to, že to je pro něj těžké, opravdu hodně, a žít v tom je vyčerpávající. Ale jde to.
- Spirála v očích...... jo, to je opravdu zatím jediný znak, který viditelně potvrzuje, že Nick není člověk. Že je v něm něco divného. Taky mi ta představa, že se namísto duhovky točí spirála dýmu, připadá zajímavá… i výtvarně.
- Noční scéna a Nickovo sledování??? A jsme zase u té bolesti. Kam až ho dohnala. Bere si alespoň to, co může… a v podstatě si nemůže pomoci. Jak taky, když musí být pořád všichni spolu? Nemůže ani odejít… situace na zbláznění.
- Ano, informace, nějaké, se sem tam přece jenom objeví… i když je jejich hledání tak těžké.

Cathlin

5)  Cathlin (27.03.2015 13:01)

Juli!!!
asi si to jednou prohodíme!!!!
Ááááááááááááááá!!!!
Číst ten tvůj komentář, to byl nervák od začátku až dokonce...... uffffffffff!!! Hotové drama!!!
Jdu si otřít čelo a vrazit ruce do ledu…

-----------------


- smyslně šílená smršť!!!! – – – Věř nebo ne – skutečně jsem vážně pochybovala o tom, jestli tahle erotická scéna bude mít dost potenciálu s vámi hnout…
- A jak jako myslíš tohle??? se ani náhodou nemáme těšit na změnu, protože není šance, že by tahle kapitolka mohla vyznívat aspoň trošičku optimističtěji, když ji píše kapitán … a fakt. Opět jsi dokázala, že skutečnost MŮŽE být ÚPLNĚ JINÁ – – – Čili tahle kapitola optimistická byla??? A jak myslíš to „daleko ničivější než vaše představy“?
- :-D :-D :-D ROFL… Opět mi to věř nebo ne, ale souvislost mezi Carsonem na barové židli a rozvalujícím se Kirkem na jakékoliv židli… to mě vůbec nenapadlo…
- v normálním životě by mohl s Carsonem bojovat, zatímco ve zvráceném světě, ve kterém se ocitl, jim musí ještě dávat najevo souhlas…. OMG!!!! JO. Šílený. Tady si dovolím umístit svůj vlastní hysterical.
- „bude mu pořádat školeníčka?“ Jo! Věřím že by mohl… Asi tedy ne úplně tak, jak to zase myslíš, nicméně došlápnout si na něj, že se o ni špatně stará, málo ji drží, podporuje a podobně… to bych si představit uměla.
- „No …a Carson fakt umí, to zase ano, Nick může být úplně klidný“… ROFL… No, Carson se, jak to vnímám já, ještě docela držel zpátky.
- Koukám, že BER NEBO SE BRAŇ je tu poměrně hit… :))))))))))))))
- co ta holka, vždyť ona vraždila úplně veřejně!!! A je na tom něco divného? Nick přece taky vraždí veřejně. V autobuse, v kavárně… Oni se s tím skrývat nemusí.
- O pohnutkách lovců nemáš iluze? Co si o nich tedy myslíš?

DarkMoon

4)  DarkMoon (23.03.2015 15:32)

Susan se na mě podívala pohledem, který dokládal, že ona je už dávno smířená se vším, dokonce i s Carsonovou vášní pro studené pivo, a objednala si kafe :D
Dvě postele i pro mě. Dokonce jsem si mohl vybrat, jaká přízeň osudu. –ironický smích-
Pohled mi padl na ruce pod proudem vody. A bylo to rychlejší než já. Zatraceně! Jeho rty, jeho jazyk na prstech, na které jsem se díval. Znovu se mi zvedl tlak. Parchant! Jak já ho nesnášel. Proč-se-směju?!
No… fuf… já vím, že v porovnání se vším ostatním je blízkost těch dvou to nejmenší, ale jestli se z tohohle nezblázní, tak klobouk dolů.
I když jelikož nějak záhadně a nepochopitelně dokázal nějak přežít TAMTU scénu… (Mimochodem opět zírám, jak skvěle jsi to napsala)
Dal bych cokoliv za normálnost. A za možnost se o ni rvát!
Za možnost mít vůbec někoho.
„Není to v pořádku, Nicku,“ řekla tiše, když je zase otevřela. „Spousta věcí tady není v pořádku. A ty to víš. Všichni to víme. A všichni to musíme brát jako fakt.“ Skoro se mi chce dodat „amen“
Tohle už křečovitě znělo. A zároveň příkře. Ale byl jsem taky jenom člověk, ne bůh.- To jo… a už teď toho má za sebou víc, než by vůbec někdo mohl zvládnout
ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ­ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ­ÁÁÁÁÁÁÁÁ
Teda ale jako aby bylo jasno, ten konec je zabíjecí!

Fanny

3)  Fanny (22.03.2015 18:56)

*Susan se na mě podívala pohledem, který dokládal, že ona je už dávno smířená se vším, dokonce i s Carsonovou vášní pro studené pivo, a objednala si kafe.*
Studené pivo! Jo, teplý není nic moc, ale je vyloženě zábavný, že v tom všem řeší něco takovýho!
*Dřív, než se stihli otočit dozadu, opřel jsem se do sedadla a znovu zavřel oči. S obrazem těch dvou vypáleným na pozadí mého mozku a se zdáním jejích rtů na svých.*
Tohle přihlížení je trochu ničivé. Nemyslím, že by toho byl za normálních okolností někdo schopný. Přihlížet schvalovat to. Byť ho to ničí, nebojovat. Ne, že by tady byl nějaký boj k nečemu, ale na tom přece nezáleží.
*Dým v očích. Točící se spirálu. Jak nelidsky to muselo vypadat?*
Když si to představím, je to něco, co by mě asi opravdu dokázalo vyděsit. Když by za mnou někdo přišel a řekl by mi, že je bůh ví kdo nebo umí bůh ví co , jo asi bych to po chvíli odkývala a dobrý. Ale vidět něco takovýho u někoho a nezáleželo by příliš na tom, kde a u koho by to bylo, dokážu si představit, že by mě to neuvěřitelně vyděsilo. Protože jo, Nick má pravdu, tohle bylo opravdu nelidský. A mrazí mě,jen si to představím.
*„Ale dokud to tak bude – tohle“ podíval jsem se na rozházenou postel, „je v pořádku.“ Znělo to možná trochu křečovitě.*
Kdyby to nebylo minimálně křečovité, bylo něco špatně. Víc špatně, než kdyby teď zuřil. Po pravdě… Sakra, ta scéna v noci… Neuvěřitelně neuvěřitelná. On to vážně sledoval?! A pak jí ještě řekne, že v pořádku?! Nevím, jestli ho mám víc obdivovat nebo si začít myslet, že se doopravdy z toho všeho zbláznil!
*Ta dívka se skláněla nad postavou, která těsně předtím podklesla v kolenou a sesunula se k zemi. Zničehonic, jako zásahem blesku. Nic mi nemohlo být známější!*
Neuvěřitelný! Tak to vypadá, že Nick aspoň v tomhle není tak docela sám na světě, jak si původně myslel. I když jí nechytili… Začíná se objevovat víc a víc šancí. Aspoň v něčem ta jejich mizérie není tak úplně mizerná.

julie

2)  julie (16.03.2015 22:01)

Ty ďáble, to není kapitola, to je smyslně šílená smršť!Uffff!A to jsem se pilně psychicky připravovala.Že není šance, že by tahle kapitolka mohla vyznívat aspoň trošičku optimističtěji... a fakt. Opět jsi dokázala, že skutečnost MŮŽE být ÚPLNĚ JINÁ a zároveň daleko ničivější, než naše představy … smekám, tohle prostě zvládáš levou zadní.
A přitom to začíná tak přirozeně : Carsonovou vášní pro studené pivo :)
Jenže pak sranda skončila a začalo další kolo Nickova mučení.
Ten jeho zoufalý vnitřní boj, snaží se přesvědčit sebe sama, že je rád, když se Susanna začíná čím dál víc sbližovat s Carsonem a on smí tento vývoj alespoň sledovat. A jeho vztek, bezmoc, s kterou je sleduje a přitom v něm všechno řve, šílí, protože v normálním životě by mohl s Carsonem bojovat, zatímco ve zvráceném světě, ve kterém se ocitl, jim musí ještě dávat najevo souhlas…. OMG!
Krásná scéna je v letadle:
Pokusil jsem se odtrhnout zrak, ale nedokázal jsem to. Musel jsem vědět, že se mu to podaří. Že ji utěší. Že bude tam, kde bude potřebovat, aby byl.
(Cathlin, jestli Nick zjistí, že se Carson Susanně věnuje jenom nedostatečně, bude mu pořádat školeníčka? )
A to ještě pod tím vším mučivým sledováním Susanny a Carsona musí Nick sám sobě přiznat, že se jeho touha zdaleka netýká pouze jí …. přitahuje ho a zároveň nesnáší … a v zápětí v duchu vybízí k dalšímu kroku:
Carsone. Ukaž, co umíš
No …a Carson fakt umí, to zase ano, Nick může být úplně klidný
Líbal ji, ale nebyly to jen polibky, bylo to svádění. Zkušené. Věděl, co dělá. Věděl, co dokáže.
Tuhle větu :
Ber – nebo se braň
by Carson mohl klidně používat jako zbraň hromadného ničení. Obou pohlaví.
A to, co při šmírování (což je asi z Nickova pohledu synonymum k nezaujatému hodnocení uklidňování Susanny) probíhá Nickovi hlavou:
Má vlastní fantasie byla zoufale málo. Nebo moc .
To je tak nádherné, chudák Nick. Nedivím se, že je vytočený doběla:
Smířit se? S čím asi tak? S tím, že nemám nic a ani mít nemůžu?
Dal bych cokoliv za normálnost. A za možnost se o ni rvát!
Sue… zašeptal jsem bezhlesně, ještě se zavřenýma očima. Carsone…
OMG, OMG, OMG
Ovšem ten konec,tak to je taky smršť … ovšem úplně jiná a hodně vážná… co ta holka, vždyť ona vraždila úplně veřejně!I chování lidí v tom městě se jeví dost podivně …A kdo ji „odchytl“? To fakt vypadá, na nějaký organizovaný lov na škodnou … ovšem o pohnutkách těch lovců nemám žádné iluze. Mám strach, jestli se S+C podaří před nimi Nicka ochránit.
Jo,je to další krásná kapitolka,Cathlinko,díky

Cathlin

1)  Cathlin (15.03.2015 21:49)

Hani… Ježkovy voči… Je vůbec možné, že mi věnujete tolik prostoru a času? Musela jsi to psát dlooouho… Stejně jako číst!!! Bosorka to má vždycky přečtené max za 10 minut i s komentářem (nechápu JAK to dělá, já takhle rychle tedy číst fakt neumím) a tobě to leckdy trvá i hodinu… :))))))))))

- Za játra se omlouvám, něco s tím zkusím udělat… Je to fakt těžký, ale bez alkoholu se to určitě také dá číst.
- Hele, věř, že to Carson zvládl i na vysokou židli (se rozvalit) bez toho, aby došlo k nehodě. A jo, toho Kirka asi fakt musel připomínat...... :-D
- do Nickových myšlenek, které v poslední době přehlušily akční a vztahové scény. Chceš říct, že Nickovy vnitřní myšlenky a pohledy přebíjí poslední dobou děj? VADÍ TO??? Mám ubrat?
- UPÁLIT??? Za rty??? To néééééé… Jo, Nick je chlap a asi by se měl zabývat spíš jinými věcmi než zrovna rty. Nicméně ta citlivost v něm je, takže dospěl až sem. A já ho tak chápu…
- cítím se rozbitě – Ano, není divu. Jako Nick.
- Carsone, ukaž, co umíš – znělo to drsně, žádná touha po milování – jo, jenže tak to prostě je. Něha je pro něj nedosažitelná kvalita, alespoň ta fyzická. Přesto díkybohu – něhu svým způsobem dostává také. V činech, gestech, pohledech. Od Sue. A od Carsona místy také, když si to tak uvědomím. A co se týká tělesné žádosti – potřebovali to všichni. A tak Nickova věta „Ukaž, co umíš“, byla v podstatě tentýž výkřik dlouho ovládané touhy jako to Carsonovo „Ber nebo se braň“. Obojí bylo drsné, naléhavé, nepříliš se mazlící.
- Nejemotivnější chvíle kapitoly? Týýý jo… :))))))))))
- nečekala jsem, že je necháš se pomilovat – UF!!! To jako vážně??? Tak to mě tedy překvapilo!!! Váž­ně!
- Jo, jasně, Nick by nemohl odejít. S tím, co už má za sebou a jaký vývoj nabral… I když pravda je, že jsem ho mohla na chvíli položit do postele a pokoušet se ho donutit k tomu, aby nevnímal, neslyšel, „neviděl“… Ale on by mi to stejně omlátil o hlavu! A vyhrál by.
- jen lem látky se vlnil pod jeho pohyby Jo, Hani, sakra!!! Připojuji se. Úžasný pohled, úžasná představa. Teď se zase chce křičet mně – PROČ TO SAKRA NENÍ FILM!!!!!
- Carson si nejen hrál se Sue, ale nechal i ji hrát si s ním. Úžasná představa, že? Oddaného, omámeného, uchváceného Carsona........... íííííííííí… JO.
- A ano, souhlasím. Jsou výjimeční. Jejich vzájemné vztahy jsou opravdu neobvyklé, jiné… Něco takového se v běžných schématech moc nevidí. Ale oni nám dokazují, co všechno je možné a jak široká škála vzájemných citů a vztahů je možná, když vystoupíme z obvyklých škatulek a cítíme jen za sebe a za ty, na kterých nám záleží. Protože já za NSC věřím, že takový zvláštní vztah by možný byl. Jsou citově provázaní, dává to smysl a já jejich cíty ctím a věřím jim, aniž bych pochybovala.

1

>