11)  Cathlin (18.11.2015 20:23)

BOSÍÍÍÍ!!!
"Hysterical ale už podruhé!" (Jo, tím jsi mě spolehlivě poslala pod stůl, v záchvatu smíchu… zab mě, no…)
Ale k věci:
Teď vážně nevím, jestli máš vztek nebo spíš jsi nadšená nebo prostě nevěříš, co se s postavami děje – nebo jestli ti to čtení rozproudilo krev v těle ještě snad jiným způsobem..... Jsem zmatená jak lesní včela!!!
Zase bych to ale tak nepřeháněla… Ano, maličko jsme s Nickovým stavem pohnuli, yes, ale „zbraň hromadného ničení“? Hele, bere to přece pořád po jednom… (černý humor, no… co jiného zbývá). To už spíš sedí ten nezastavitelný terminátor, jo. Ale jeho ovladatelé? No, prostě ho potřebují… nuda nesmí být ani „nahoře“, ani „dole“, ne?

A nepsat to sexy, když mám v rukách ty dva, to je fakt táááááááááááá­ááááááák těžký!!! Dá mi dost práce to udržet jen v těhle mezích..... andělské shy

10)  Bosorka (17.11.2015 17:58)

Bože můj! Cath! Co jsi mu to provedla? Co jsi to S ním provedla? On celý je teď zbraň…včetně očí? OMG, kurva drát a ještě k sakru a do prkený ohrady a do hajzlu s tím… Jak se s tímhle vyrovnat? Jak ho moci „usměrnit“, když je z něj zbraň hromadného ničení, nezastavitelný terminátor? K čemu ho ti „nahoře a dole“ tak nutně potřebují, že z něj tohle udělali? Proč? A jak?
A ten způsob, kterým si to popsala? Jak je možný, že mi to znělo tak sexy?! Hysterical ale už!
en jsem druhou rukou v rukavici přejel po jeho předloktí až k dlani a pevně ji stiskl mezi prsty. S výdechem jsem zavřel oči, zaklonil hlavu. Takhle… takhle jsem to dělal. Takhle to mělo tu správnou šťávu. Ani jsem nedýchal. Jen černá kůže rukavic ho dělila od… schopnosti mých dlaní. Aktivované. Nebránil jsem tomu. Alespoň ten pocit!!!
Zadíval se mi do očí a pár vteřin stačilo. Jeho oči zůstaly fascinovaně zírat do mých, rozpouštěly se v mé vůli. Pootevřel rty, odevzdal se mi
Krev v mém těle proudila a třela se o vnitřek tepen, horká a svůdná, zvedajíc další proklatou vlnu vzrušení.

V tomhle dramatu mi jejich bolestné trio trochu ustoupilo do pozadí se přiznávám shy
OMG, fakt jsi jdu nalít, pak si půjdu kleknout do rohu na hrách a pak si dám studenou sprchu!

9)  Cathlin (04.03.2015 14:08)

Parádní komentář, Moon. Já se u těch tvých vždycky tak zrelaxuju…

Jdu se posbírat z rozkladu… napočítala jsem minimálně tři --- To je krása. A jo, taky se mi zdá, že tě kapitola poměrně dostala… A chápu, že po takové super pauze to je zase jako skočit do hrnce s vařící vodou.
Nejen, že Nick se stále zříká Sue a dělá všechno proto, aby to „vyšlo“, když už se Sue rozhodla, ale ještě do toho ani sám netušil, co z něj udělali..... při posledním kontaktu.

vezmi si, dostaneš – TO jako vážně?! hysterical --- No… to jako vážně…

oficiálně nedokážu slyšet a používat slovo štěně. Mám stejný podmíněný reflex, jako u slova med, i když trochu jiného rázu --- Takže máš štěně spojené s Dýmem??? Hehe, to je vtipné… No, já víc s Klíčem, ale tam se to používalo v úplně jiném vyznění...

Zlá, zlá autorka. (Neboli střihám poklonu) --- Hehe. Nevíš, proč mi vždycky tohle zní tak dětsky??? I když vím, že je to myšleno vážně, a že čeština je fakt hrozná v tom, jak málo existuje přiléhavých a sktuečně výstižných synonym ke slovu „zlý“…

8)  Cathlin (04.03.2015 13:39)

Fanny, v tom máš naprostou pravdu, že od svých nepřátel by mohli získat odpovědi. Jen kdyby to nebylo tak nebezpečné.
To je fantastická úvaha! Ano. Můžeš nenávidět neexistující postavy, o kterých nic nevíš. A o to snadněji! Právě proto, že vidíš jen to zlo, které je vidět, a nic víc. Je to hrozné nic nevědět jako neví Nick, a jen v tom prostě zkoušet žít.
Jo, to přísloví mě děsí taky. Proč to tak musí být?
„Jemu věřím. Jim ne. Loutka se zbraní v ruce vám ublížit nechce, ale nic se sebou nezmůže, pokud tahá za provázky váš největší nepřítel.“… Ano, tohle je zkrátka rozpolcenost. Nick není jen Nickem. A s tou schizofreníí máš možná pravdu. Úplně mi přeběhl mráz po zádech.
Ta závěrečná scéna? Kdy se Nick přeměnil ještě ve větší bestii a Carson podcenil situaci a ještě ho provokoval? Nebo myslíš spíš Nickovu ukrutnou sebenenávist.....

Fanny, když si to tak čtu, mám dojem, že začínáš chápat. Velmi dobře. Že Dým je opravdu hodně drsné, extrémní čtení. Sice je to jen příběh, o nic nejde, žádná tragédie, přesto číst stojí dost sil. Tak to prostě je a lepší to nebude.
Jo, pět kapitol denně je maximum a myslím, že časem ani to.

7)  Fanny (04.03.2015 11:29)

*O co jednodušší by to bylo, kdyby mi nešli po krku. Zatraceně. Ale tak nebo tak, musel jsem začít něco dělat.*
Ale jsou svým způsobem i Klíč, je dost pravděpodobné, že vědí víc než oni. Pravda, nejlepší by bylo kdyby jim prostě řeklo všechno, co vědí a dali se na odchod, ale v to je příliš naivní i doufat.
*„Říkám ti – pusť mě! Hráblo ti, nebo co?“*
Tak trochu… Ale tohle je jiné šílenství. Trochu jiné, ale hlavně - Děsivě rychlé!
*„Pochopil jsem to. Když budou chtít, donutí mě, kdykoliv. Nejspíš by se tomu dalo říkat vyšší level,“*
Můžu nenávidět neexistující postavy? Asi jo. Protože ty bezpáteřní bestie, co mu, co jim všem tohle dělají, vážně nenávidím. Takhle nějak vypadá čiré zlo? Když se vrátím k Jizvám… Oproti těmhle… přízrakům byl Vrag s celou Dolmerou dohromady svatoušek s naprosto čestnými úmysly. Ten hlavní rozdíl v „záporných“ postavách je ten, že pokud člověk aspoň trochu dokáže pochopit úmysl, tak dokáže pochopit i je. Aspoň trošku. Ale tady? Co jsou sakra zač?
*„Kdo nic neriskuje, nic nezíská.“*
Děsně pravdivý, ale stejně mě tohle přísloví vždycky trochu děsí.
*„Věříš sám sobě?“ upravil otázku.
Zavřel jsem oči a vydechl. „Ne.“*
Jemu věřím. Jim ne. Loutka se zbraní v ruce vám ublížit nechce, ale nic se sebou nezmůže, pokud tahá za provázky váš největší nepřítel.
*„Takže je to přesně, jak jsem předvídal,“ ušklíbl se. „Hyde vyhrává.“*
Ježiši! Tohle je šílený! Schizofrenii jsem považovala za strašnou záležitost. Nerada bych ji podceňovala, ale kam se na tohle hrabe, proboha.
*Potřebu, která vás spaluje, nemůžete přežít. Může vás zabít, sama o sobě. Pokud jste člověk.
Pokud jste bestie, nezbývá než přežít všechno.*
Konec téhle kapitoly. Na něj nic nemá. Vůbec nic. Nic. Nic! V hlavě mám vymeteno, před očima tu scénu. Thriller. Horor.

6)  DarkMoon (03.03.2015 11:59)

Tak jo. Hluboký nádech a jde se na to. (Následující výkřiky jsou jediné, co jsem dala dohromady. Ale za to JÁ nemůžu No… možná trošku, protože jak někdo není na součástky rozložený delší dobu, tak si holt odvykne…)
"Smířit se možná možné bylo, nemilovat ne*“
Měl ji a měl ji mít. Mohl mít všechno, na co jsem já nesměl ani pomyslet.
Ale myslel jsem na to.
Na všechno.
Kůže na mém těle bolela touhou ji cítit, ta díra v hrudi bolela potřebou se zacelit. Ale nic nebylo tak dobré, jako držet ji od toho dál.“ Do háje… Já brečím? Kruci, ani nevím, kdy jsem s tím začala
Musíš říct včas.“ Díval se na mě, jako by mu na tom vážně záleželo.
ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ­ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ
vezmi si, dostaneš – TO jako vážně?!
Ježíš ten zápas těch dvou u mříží… fuf
ÁÁÁÁÁ na druhou. Ježíšmarja. Teď ještě i rty? A oči? A… áááá. Ty jo, ještě, že Carson reagoval tak rychle. Tohle se mi ale vůbec nelíbí!
Zase mi něco spadlo do oka…
Ty bys nedokázal žít s tím, že sis dovolil mě milovat. Já zase s tím, že bych se prostě sebrala a odešla.
„Budeš s ním šťastná?“ v překladu „Cathlin mě chce zničit“
„Neohlížej se na mě. Miluj ho naplno. Pro tebe, pro něj, pro mě.“ V překladu „Cathlin se zničit mě povedlo…" několikrát za tuhle scénu
Ta rozmluva s Carsonem „Což ovšem nic nemění na tom, že tě nesnáším,“ dodal. „Aby bylo jasno.“
No ale tak moc užívat si to potom nemusel… (kruci.. proč se mi to na jednu stranu líbí? Ale zjistila jsem, že oficiálně nedokážu slyšet a používat slovo štěně. Mám stejný podmíněný reflex, jako u slova med, i když trochu jiného rázu Pokaždé my myšlenky zalétnou úplně někam jinam)
:O NO dopr…
Tak tohle bylo těsný. Chudák Nick Zlá, zlá autorka. (Neboli střihám poklonu. Ale to víš, na ty parchanty v příběhu nedosáhnu )
Jdu se posbírat z rozkladu… napočítala jsem minimálně tři A to nepočítám horskou dráhu na konci, protože to by bylo na dlouho.

5)  Cathlin (02.03.2015 14:17)

Ehe, Juli, kladívkem po hlavě, jo? Až tak??? 8-O
A říkáš masakr??? 8-O
Nestačím zírat! 8-O 8-O 8-O
Mně ti to ani tak nějak moc nepřišlo.....­........

-------------------------

Tajemná jako hrad v Karpatech… jo. Zrovna jsi to celkem trefila. Řekněme to třeba tak, že JIM došla trpělivost s hrami, které s nimi Nick už dlouho hrál. Jeho neustálé vyhýbání se povinnostem…
V téhle kapitole se toho dost změnilo a nedivím se ti, že ti z toho je smutno (Sting- Fragile). Začínám mít dojem, že část III se začíná blížit ke konci. Ale ještě si užijeme…
Vraždit jakoukoliv částí těla – ANO. A vraždit mnohem zákeřněji než dřív. Být ještě méně člověk. Vystihla jsi to- schopnost tajit kritický moment. A co se týká té hypnózy… tu jsem ani neplánovala. Klasika. Chtěla jsem jen, aby měl Nick dým v očích. Aby to vypadalo, jako že jeho tělo je vlastně prázdná schránka naplněná dýmem. Dým v očích by možná mohl vzbuzovat takový dojem. Hypnóza se k tomu zkrátka připojila sama.

No jo, Juli, ale to vypadá, že tě Nickův posun v kapitole převálcoval natolik, že ses nebyla schopna vyjádřit k ničemu dalšímu… A víš, jaká já jsem bestie zvědavá, nenechavá. Co jejich vztahy? Rozhovor Nick a Sue a potom Nick a Carson? Co Carsonova hra (uvažuji, že jí vymažu – já si prostě nemohla pomoct, když tu byla taková příležitost a chtěla jsem vás pobavit, ale…). Nic z toho tě nezaujalo?

4)  Cathlin (02.03.2015 14:15)

Hani, miluju, jak dokážeš kapitolu rozebrat do poslední nitky a na nic nezapomeneš… Úžasné. Neuvěřitelně mě hýčkáš… Ale jo, to totální nadšení z práce, kterou jsi tomu věnovala, už jsem snad nějak zpracovala. Tak jdeme na to.

ano, jediné možné. Vrátit se zpět k základnímu problému, k důvodu, který je dal dohromady a pohromadě drží

Nad tím, že by Carson a Sue mohli odejít, nad tím jsem hodně přemýšlela, jo. Už dlouho. Ale prostě by mi to nedávalo smysl. Na všechno by se tak vykašlali a „viděli jen sebe“, což… by bylo pod jejich úroveň. Výsledkem jsou tedy ty jejich rozhovory.

jsou těmi důvody, že to SÁM nedokáže nebo se jich (jí) nechce úplně vzdát?

Ano, máš tápat… a osobně si myslím, že je v tom od obojího trochu. Jejich vztahové záležitosti jsou příliš „malé“ proti tomu, čím se zabývají. Ale to, že Nick nechce zůstat nejen bez Sue, ale i bez Carsona, to je v tom taky. O tom, že kdyby o Sue přišel, znamenalo by to pro něj to nejkrutější šílené peklo, o tom snad žádná.

MILOVAT není jen sex

Jsem moc ráda, že sis všimla té jeho úvahy o tom, jestli je ještě schopen fyzické LÁSKY nebo jen prázdného sexu. Doufala jsem, že když nikdo, tak ty si všimneš… Protože jo, je v tom obrovský rozdíl a dobře na tom vidíme, jak na cucky Nick je. Jak hodně rozpadlý uvnitř. Jak hodně o sobě pochybuje. A že ho to všechno poznamenalo už natolik, že skutečně není úplně v pořádku, ani když zrovna není bestie.

„Zavři mě někam“-mráz, který mi přebíhá po zádech z toho sdělení je jako drápy

Jo… už to ani moc neřeší a prostě stručně požádá… A jestli to je proto, že se děsí jejich společnosti i z jiných důvodů než proto, co by jim mohl udělat… tak z toho mrazí ještě víc. Ale tak to není, on ví, že ho nenachají samotného.

JAK TO???? Jak je možný takový obrat, co se to s ním děje?

Nevíš? Při posledním kontaktu s NIMI, ho zkrátka postrčili trochu dál. Přesně jak to řekl potom Nick – dětská léta skončila.

bože to je jako podprahový stimul, příkaz daný v hyponoze, který slepě následuješ po stisknutí „kouzelného tlačítka“.

PŘESNĚ. JO. Tak to je.

a až se rozdělí tak zmizí?

Obávám se, že záleží na čase, Hani. Možná několik desítek let. A jsou případy, kdy někoho miluješ celý život, i když ho celý život nemůžeš mít a smíříš se s tím, že tvůj život probíhá bez něj. Záleží i na tom, jak dobrý by byl vztah s Carsonem. A Nick???????????? Tam se asi nedá říct nic. Všechno jen marná slova.

potom, ale teď to nejde, dokud jsou pohromadě…

................. hysterical

Carson mě nezklamal.

To jsem ráda. Je to přesně tak. Už mu to není jedno. Zapletl se do toho. Celá jeho minulost a něco jako smysl pro spravedlnost ho zkrátka dovedly právě sem.

jednou tě za něj a za štěně uškrtím, ty potvoro

Nemohla jsem si pomoct, shy. Carson měl zkrátka dojem, že to má pevně v ruce a vzhledem k tomu, že prostě je do jisté míry mizera, tak neodolal. Myslím, že nečekal, že se Nickovi podívá do očí na tak dlouho, aby se tím nechal sejmout… Podcenil to, hoch. Nikdo holt není dokonalý, ani náš borec.

3)  julie (19.02.2015 20:42)

Uffffff, OMG, uffffffff!!! Cathlin!!!
Masakr je slabé slovo.
Ne, že by v kapitolce nebylo pár chvil, kdy jsem se zasmála, ale ten konec převálcoval všechno.
Co se mu stalo??? Bylo to tak zlé, že ho raději omráčili? No, asi se nic jiného dělat nedalo, ach jo.
Nick je v šíleném stavu, to je fakt, už chápu, proč jsi byla tajemná jako hrad v Kapatech, když jsem se rozčilovala, co víc ještě chtějí „ONI“ Nickovi udělat, jak víc ho můžou ještě zničit … a vida, můžou a ani to netrvalo dlouho, ach jo. Ta schopnost hypnózy oběti je děsivá, o možnosti vraždit kteroukoliv částí těla raději nemluvím, uffff!!!
A to, jak přebírá nadvládu ta vražedná Nickova složka … to je děs, děs, děs!!!! Ta schopnost tajit kritický moment …
Vyšší level vražedného nutkání, dovedený hypnózou k dokonalosti

2)  Cathlin (17.02.2015 21:49)

BOSI!!! Proboha...
Hysterical ale už podruhé! (Jo, tím jsi mě spolehlivě poslala pod stůl, v záchvatu smíchu… zab mě, no…)
Ale k věci:
Teď vážně nevím, jestli máš vztek nebo spíš jsi nadšená nebo prostě nevěříš, co se s postavami děje – nebo jestli ti to čtení rozproudilo krev v těle ještě snad jiným způsobem..... Jsem zmatená jak lesní včela!!! (Nebo jako náš drahý capt. Kirk – vyber si!)
Zase bych to ale tak nepřeháněla… Ano, maličko jsme s Nickovým stavem pohnuli, yes, ale „zbraň hromadného ničení“? Hele, bere to přece pořád po jednom… (černý humor, no… co už jiného zbývá). To už spíš sedí ten nezastavitelný terminátor, jo. Ale jeho ovladatelé? No, prostě ho potřebují… nuda nesmí být ani „nahoře“, ani „dole“, ne?

A nepsat to sexy, když mám v rukách ty dva, to je fakt táááááááááááá­ááááááák těžký!!! Dá mi dost práce to udržet jen v těhle mezích.....

1)  Bosorka (17.02.2015 18:55)

Bože můj! Cath! Co jsi mu to provedla? Co jsi to S ním provedla? On celý je teď zbraň…včetně očí? OMG, kurva drát a ještě k sakru a do prkený ohrady a do hajzlu s tím… Jak se s tímhle vyrovnat? Jak ho moci „usměrnit“, když je z něj zbraň hromadného ničení, nezastavitelný terminátor? K čemu ho ti „nahoře a dole“ tak nutně potřebují, že z něj tohle udělali? Proč? A jak?
A ten způsob, kterým si to popsala? Jak je možný, že mi to znělo tak sexy?! Hysterical ale už!
en jsem druhou rukou v rukavici přejel po jeho předloktí až k dlani a pevně ji stiskl mezi prsty. S výdechem jsem zavřel oči, zaklonil hlavu. Takhle… takhle jsem to dělal. Takhle to mělo tu správnou šťávu. Ani jsem nedýchal. Jen černá kůže rukavic ho dělila od… schopnosti mých dlaní. Aktivované. Nebránil jsem tomu. Alespoň ten pocit!!!
Zadíval se mi do očí a pár vteřin stačilo. Jeho oči zůstaly fascinovaně zírat do mých, rozpouštěly se v mé vůli. Pootevřel rty, odevzdal se mi
Krev v mém těle proudila a třela se o vnitřek tepen, horká a svůdná, zvedajíc další proklatou vlnu vzrušení.

V tomhle dramatu mi jejich bolestné trio trochu ustoupilo do pozadí se přiznávám shy
OMG, fakt jsi jdu nalít, pak si půjdu kleknout do rohu na hrách a pak si dám studenou sprchu!