11)  Cathlin (27.12.2014 21:38)

Kati, ano, Nick věděl, že je to nad jeho síly. Sám a dobrovolně by se zkrátka nikam zavřít nemohl. To, co se mu děje, když musí útočit, to je zkrátka posedlost. A s těmi dětmi je to taky pravda…

Jo, to slovo „vesele“… vždycky při kontrole mě napadlo, jestli ho nesmazat, ale asi to tam fakt patří Líbí se mi, jak si všímáš detailů… a dokonce jednotlivých slov. To je něco naprosto úúúúžasného. Musíš číst asi velmi pozorně, to mám ráda!

S tím nápadem, že by mohl Nick napadnout ty, kdo přišli k nim do domu – viz má odpověď na Juliin komentář. Ta to navrhovala taky… Ale ne, ty dveře rozhodně nejsou protiatomové. Nick tam jen říkal, že to tam vypadá JAKO v protiatomovém krytu… Ale tak to není.

Mast pod nos? Ne..... Bože, ty máš nápady. Dým (ani jeho vůně) není hmotný ani reálný, to by asi nefungovalo. Jsme rádi, že má zd, který to v něm vypne všechno – hledat k tomu ještě něco, co by potlačilo jen tu vůni, to by asi bylo složité… Vůně dýmu vůbec nemá chemickou povahu.

10)  Cathlin (27.12.2014 21:33)

Marti, to je neskutečné, jak každá reagujete jinak...... Jsem ráda, že ty do toho zahrnuješ všechny možné úhly pohledu a všechny okolnosti, které k tomu patří. Je tu zkrátka více stran, více podstat celého konfliktu a jo – taky z toho mám dojem, že tak nějak přešlapuji na místě a snažím se rozhodnout, co je dobře a co tedy správně.
Co se týká Carsona – myslím,m že v tom byla i trocha té chuti „vyrovnat účty“. Jo… Viz to, co jsem psala Bosorce. A myslím, že ten Carsonův „nadhled“ a klid, je taky částeně sebeobrana. Ono těmhle klukum prostě pomáhá, když se můžou schovat za tvrdou maskou.
Jo, Susannu to muselo stát hodně síly otočit se a odejít. Raději si to ani nepředstavuji, jaké muselo tohle „bezpráví“ být pro ni. Myslím, že jí hodně pomáhala myšlenka, že Nick by se stejně bránil, i kdyby se na tom s ním předem dohodli a on s tím souhlasil, případně nesouhlasil a že tím, že sníží počet jeho obětí, z něj sejme alespon kus té tíhy, kterou musí nést. To byly její hlavní důvody. A pak samozřejmě oběti samotné… ale kdyby nebylo toho, že tím pomáhá i Nickovi, tak by to nesla určitě ještě o hodně hůř.
A naprosto s tebou souhlasím – je příšerný Nicka takhle vidět. Nechtěla jsem, aby to došlo takhle daleko.

9)  KatkaB (26.12.2014 13:50)

Izolace na několik dní, opravdové domácí vězení. Překvapuje mě, že to Nick nikdy nezkoušel. Ale možná věděl, tak nějak intuitivně, že je to nad jeho síly. A že by se bál, že pak, až by se dostal ven, hrábne po prvním člověku, kterého potká, i kdyby to bylo třeba dítě. A on si své oběti přece chtěl vybírat…

..jakýsi khaki nátěr, který se vesele oprýskával a drolil Kdybys vynechala to vesele, nebylo by to takový

Legrace skončila. Tohle je opravdu vyhrocená situace. Navíc Nick je v rukavicích, zesláblý, zraněný… Střílí se tam, to je zlý. Hádám, že si pro Nicka přišli ti, co ho chtěli zajmout už minule. Stihnou ho pustit a rozvázat mu ruce, aby je mohl „napadnout“ po svém a nebo zavřou ty velký protiatomový dveře – jsou za nimi nebo před nimi? Popsala jsi jednací místnost i cestu k ní, ale já teď nevím, kde všichni jsou a jestli se můžou nějak odizolovat od těch, co jsou nahoře a co spustili alarm. Doufám, že ano a že ty dveře „do nikam“ na konec poslouží jako únikový východ pro všechny.

Ještě mě napadlo – nedal by se nějak „obalamutit“ ten štiplavý dým nějakou mastí pod nos? Třeba jako používají doktoři v pitevně, aby necítili pach mrtvých těl. Nick by sice dým stále viděl, ale jeho štiplavý dusivý efekt by mohl přehlušit nějakým mentolem, kafrem, tygří mastí nebo čímkoliv na ten způsob… Pokud by to fungovalo. Nebo by Sheyla mohla namíchat nějakou jinou mast z kdo ví jak aromatických bylinek. Neúčinkovaly by léčivě proti dýmu, jako že by ho zmírnily a s ním i potřebu napadnout kohokoliv, ale umožnily by Nickovi pobývat se Sue a Carsonem v jedné místnosti bez toho, aby se v jejich přítomnosti dusil jejich dýmem.

Tahle kapitola se Ti po všech stránkách povedla, Cathlin, moc se mi líbí, jak jsi ji opět vyhrotila. Celý Dým je jako horská dráha, s parádními extrémními stoupačkami i takřka volnými pády, ale i s pohodovou klidnou částí na nabrání dech pro pokračování ♥

8)  DarkMoon (23.12.2014 01:39)

Zachránce světa, spasitel všech. Povolení k čemukoliv. Jo, jasně…
Celkově: ÁÁÁÁÁ
Já ho chápu. Jako vážně jo. Je oba, i když to od nich bylo dost nefér se takhle za jeho zády domluvit. Nejsem si jistá, jestli v tom není od Carsona přeci jen trochu, maličko, i chuti vyrovnat účty, ale to je vedlejší. Vážně chápu, že ho nechtěj nechat zabíjet, když to nebude nutný. Ale copak by sakra on sám hodlal někam jít, kdyby už teď nezašel dál, než je únosný?!
„Zkus se trochu uklidnit,“ věnoval mi Carson provokativně trpělivý pohled. JO, fakt?
„Jo, chápu, že nejsi úplně ve své kůži, ale nemusíš to zase tak hrotit…“ Nemusíš to hrotit?! To myslíš vážně?!
Chudák Susanna, to muselo stát hrozně moc síly se otočit a odejít. I přes vědomí, že je to pro dobrou věc (když vynecháme tu jasnou skutečnost, které si je snad vědom jenom on, že se takhle může stát cokoliv!). A chudák Nick, že zrovna i ona…
"Věděl jsem, že brzo to bude to jediné, co budu schopen vnímat." – to je příšerná představa…
Bože, ta scéna, jak mu sundával rukavice, byla dokonale ničivá.
Proč mě ten Carsonův klid fascinuje a zároveň mám chuť ho zaškrtit?
"Jaké další důvody jsou tu ještě ve hře, co? A zdaleka ne tak ušlechtilé." – jop taky mě to napadlo…
:O Aha… takže on to slyšel… No hezký.
„A víš, proč to vím? Protože tohle jednou někdo udělal tvému bratrovi. Něco podobného. Zavřeli ho, ovládli, nutili ho dělat to, co nechtěl. A nakonec ho zlomili, nedostal se z toho. Nezvládli jste to, ani spolu. A tohle je tvoje další šance. Vím, že na to myslíš. Vidím to na tobě, když se na něj díváš.“ :O
"Nesnažil jsem se k tobě dostat tak dlouho jenom proto, abych to vzdal právě teď, když já i on máme stejnou šanci.“ Uch…
"Na dlaních i prstech jsem cítil směs krve a vydřeného písku a s každým dalším pohybem se mi na okamžik podařilo zahnat to, co mě dohánělo k šílenství. Na chvilku, a potom znova – na chvilku…"
To je příšerný ho takhle vidět!
A aby toho nebylo málo, tak pak autorka přiskočí s TAKOVÝMHLE koncem. To snad není možný, jak to má člověk vydržet?! Co teď jako budou dělat?!

7)  Cathlin (22.12.2014 10:41)

Ivu – a to jako proč?! Už jsem si na tvou ryze praktickou pragmatičnost zvykla. Ano, vypustíme Nicka na ty, co tam vtrhli, on jich několik možná trochu, ale s jeho schopnostmi opravdu jen trochu a to kdo ví jestli, pochroumá, oni do něj třeba i střelí, pak mu vtisknou kříže do dlaně a spokojeně ho odtáhnou s sebou. Mise splněna........ dostanou pochvalu nebo se venku alespoň poplácají po zádech sami. Susanna potom bude kopat Carsona do zadku, aby se zvedl a šel ho někam zachraňovat, ten bude pár dní prskat, pak se tedy zvedne a půjde, seženou si policejní komando, aby měli aspoň trochu naději, že taky nepřijdou o kejhák, když vůbec neví, do čeho lezou, ale mají jistotu, že protivníci mají i nějaké zbraně… A pak si hodíme nějaký hezký příběh O tom kterak sličný Carson a zamilovaná Sue zachránili/ne­zachránili nebohého Nicka před peklem…


A to půjčování komentářů? To si přímo lebedím… To jsem ráda, holky, že vám to tak souzní!!!

6)  Cathlin (22.12.2014 10:37)

Bože, Bosi, to je román a ne komentář! Než jsem ho dočetla, tak jsem se stihla nasnídat...

Budu to asi muset vzít v bodech. Uf…
- mrazivý hlas – njn..... Carson holt je zvyklý nejednat vždycky s lidmi v rukavičkách. Má jistý trénink… a kromě toho – nejspíš tam někde na dně budou i nějaké ty skryté důvody – to, že mu Nick vlastně leze i na nervy, i když na jednu stranu ho chápe… , tahle kapitola je hodně velký mezistav........... kdy vlastně všichni tak trochu hledají sami sebe a všichni tři jsou nejistí.
- naražení stehna do rozkroku??? Ale já chci, abys to komentovala!!!!!!!!!!­!!!!! devil.............. Snaž se trochu!
- tvá škodolibá radost, že trpí i Susanna – no comment.
- chceš dát Carsonovi pusu a pak pěstí? Je hezké pozorovat, jak se tvá adorace tříští vejpůl.....
- Susanna a její „sobectví“ – všechno se bude probírat.
- Ano, uznávám, že situace, do které jsme dospěly v této kapitole, je infarktová… Nicméně – jak je asi jasné – Susanně a Carsonovi se to vymklo z rukou, nechtěli, aby to došlo tak daleko. Už se jen čekalo na noc – a Nick mezitím nabral ve změnách svého stavu na obrátkách, která se vzhledem k předchozí rychlosti vývoje nedaly předpokládat. Ano, jejich chyba, ale neúmyslná. A ne, Bosi, nebylo to „vykecáváním se“, že se to stalo, ale prostě tím, že se to stalo. Všimni si těch tří pomlček, které od sebe obě scény dělí. Ty indikují, že mezi jednou („vykecáváním se“) a druhou (Nick a jeho dlaně) scénou uběhl další delší časový úsek. Cili nevíme, co C a S dělali, než tam Sue Nicka objevila. A ne – TO to nebylo…
- Celková reakce je – ááááááááááááá­ááááááá..... na tvůj komentář… Pěkně jsi mě rozemlela.....

5)  julie (21.12.2014 00:15)

Cathlin!
Ty nemučíš jenom Nicka! Ufffffff!
Co ty konce????!
No, ale dál si musím vypůjčit Bosorčin komentář, s kterým se na 100% ztotožňuju: Celková reakce na tuto kapitolu? UÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ­ÁÁÁÁÁ!!!
A na Carsona a jeho temná a tak přitažlivá místa v duši, ach jo
Jedno se jim teda musí přiznat. Nicka dostali do opravdu děsného stavu. A co ale teď? Protože on je tak mimo, že se nebude ohlížet na nic a na nikoho. Asi nejjednodušší by bylo „vypustit“ ho na ty útočníky … umřít nemůže a je šance, že aspoň jednoho-dva se mu podaří sejmout. Protože zabarikádovat se v té cele s Nickem nemůžou. Šílenci se neubrání nikdo.

4)  Bosorka (19.12.2014 16:09)

Uááá, hele já vím, že to není jen o Carsonovi…ale jak mám vnímat víc, po větě Jeho hlas přímo u ucha, temný, mrazivý. Člověk se pak zasekne, resetuje se mu systém a pak se NĚKDO přistihne, jak mu teče slina na bradu! Ty, ty, ty…
Ale takhle se na něj spiknout, já vím, že jejich důvody jsou „lidumilné“, ale při představě jeho utrpení…ty ambivalentní pocity mě trhají na kusy!
když jimi pevně obejmul mou čelist, a jeho stehno mi prudce narazilo do rozkroku. Nevybíravě zatlačil v želeném sevření, znovu mě znehybnil. Potlačil jsem výkřik bolesti a zůstal jsem přišpendlený ke stěně jako motýl ze sbírky nějakého zoofilního psychopata uáááááááááááá­áááááááááááá (nechtěj, abych tohle komentovala! shy)
„Zkus se trochu uklidnit,“ věnoval mi Carson provokativně trpělivý pohled. „Jo, chápu, že nejsi úplně ve své kůži, ale nemusíš to zase tak hrotit…“ Milovat ho, nebo raději zabít? Nejlépe obojí!
„Nicku…“ řekla pomalu a ztěžka a přistoupila blíž ke dveřím, slzy na tvářích. v tuto chvíli mě sadisticky těší, že trpí i ona… Vím, že to ode mě není férové… Ale NIck! Trpí…a bude trpět. Tak proč ne i ona?!
Tohle bylo místo, kam se zavíraly bestie. Rozhodně jsem nebyl první.
Pevně jsem zavřel oči, až mě v nich zabolelo a v tu chvíli jsem to věděl. Věděl jsem to vlastně celou dobu. Sem jsem patřil. Jo, měli pravdu, zatraceně. Co jiného provést se špínou jako já. Co jiného zbývá, když chcete vraždícímu maniakovi alespoň na chvíli zabránit rozsápat další hrdlo. Říkám si, jestli ten rudý vztek nebyl lepší než-li tohle černé smíření se…
Láska.
Zase ta láska.
Nejhorší zbraň, dokonalá munice.
Jako by se mi nepletla pod nohy už dost, kurva! Aneb z jakého důvodu dokážeme ublížit…
„Když tě pustím, neskočíš po mně?“ zeptal se klidně. „Půjdeš po jiných?“
Zavřel jsem oči, stiskl zuby, až v nich zapraštělo. „Neublížím ti,“ procedil jsem skrz ně.
„Což znamená, že ještě není ten pravý čas,“ rozhodl. Můžu mu dát pusu a pak pěstí?!
Všechno smyslem pro humanitu neomluvíš. Jaké další důvody jsou tu ještě ve hře, co? A zdaleka ne tak ušlechtilé. Bingo!
Ten rozhovor…prostě stále silněji ve mně roste pocit, jaký je Sue sobec. Ano, láska…miluje oba…nemůže se ani jednoho vzdát… Nemůže žonglovat s jejich srdci a doufat, že je prostě udrží ve vzduchu… To prostě nejde.
A nedokážu si představit, jak pak Nicka – nezvladatelného, neovladatelného vypustí do města. To jako otevřou dveře dlouhou tyčí? Pustí ho, aby si tam zaběhnul a šílený tou potřebou a bez ohledu na to, jestli ho někdo uvidí, se začne „krmit“?
Jak se to mohlo stát tak rychle?“ jeho šokovaný znepokojený hlas. „Dojdu se připravit. Zůstaň tady… Mluv na něj. To je tak, když se raději hádáte a nehlídáte ho! Do hajzlu!
A ten konec? Jdou si pro Nicka? To jsou Sue s Carsonem v pěkný kaši! Schovají se asi kam? K Nickovi? V jeho stavu?! OMG!!!!!!!!!!!­!!!!!!
A kde je Sheyla? Tohle by jim asi neschválila…
Celková reakce na tuto kapitolu? UÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ­ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ­ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ­ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ­ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ­ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ­ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ­ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ­ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ­ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ­ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ­ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ­ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ­ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ­ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ­ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ­ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ­ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ­ÁÁÁÁÁÁÁÁÁ!

3)  Cathlin (15.12.2014 14:47)

Máto, nesouhlasíš a souhlasíš – Máto, myslím, že to je asi tak úplně přesné, no. To už asi k Dýmu patří...
Jo a ten konec..... Nooooooo, některé ty kapitoly jsou prostě mrchy.

2)  Cathlin (15.12.2014 14:45)

Hani, proboha, to je zase komentář přes dva kontinenty....

Já vím, ty ses Nicka vždycky zastávala, vždycky jsi byla na jeho straně – jednoduše proto, že nemáš ráda, když se ubližuje nevinným a bezbranným – což on je. Veškerá jeho vina je vnucená, a nic na tom nemění ani to, že ji přijal za vlastní. A ano, to je největší tragédie tohoto románu. Nebo jedna z největších. Ty zrátka nesnášíš utrpení, bráníš ty, které máš ráda (a já považuji za svou čest, že Nick k nim patří) a bráníš pohled jednotlivce. Mohlo mě napadnout, že tahle kapitola pro tebe bude tak moc likvidační a neúnosná – prostě proto, že Nickovi zase v zájmu většího dobra něco bere a ty to vnímáš jako nespravedlnost. A já to CHÁPU. Tak moc ti rozumím, i když já už se s tímhle pod tlakem asi nějak smířila a asi i v rámci sebeobrany už to neřeším.
A aby toho nebylo málo – Carson se chová drsněji než obvykle (a ano, hodně je to dáno jeho přepnutím do role komanda) a to prostě nemůžeš rozdýchat. Vnímáš to celé zkrátka jen z pohledu Nicka a bojuješ za něj jako lvice – protože máš velkou schopnost empatie a malou toleranci k násilí, at už za ním stojí jakýkoliv důvod.
Ano, Carson umí taky seknout, jak jsem psala výše – je to také jen nedokonalý člověk. Navíc je to zkrátka drsnější a přímočařejší typ, i když také ne vždy. A to, že s tím Sue souhlasila, je pravda. Jsem ale ráda, že se mu nedivíš, že ji nepustí, i když ještě před dvěma kapitolami to vypadalo, že na jeho místě byste houfně pro něj volily možnost vykašlat se a odejít a nedělat „náhradu“ na Nicka......... Skládačka se skládá a doufám, že některé věci začínají být jasnější. Brzo snad ještě trochu přijasníme další věci.
A jestli to k Nickovi opravdu bylo tak kruté a tak zlé? To je otázka, ano, zásadní. Vrátíme se k tomu – snad už příště.

1)  Mata (13.12.2014 09:38)

Jak mám jako napsat smysluplnej komentář, když děsně chci vědet, co bude dál A ty to TAKHLE UTNEŠ?! Potvoro! SAKRA! SAKRA!
Jop Nickovo zoufalství, šílený, hrůza bylo mi ho hrozně líto, ale zároveň ten děs, musí zabít aby se toho zbavil… ne nesouhlasím s nimi, že mu tohle udělali a ještě se domluvili, ale zároveň souhlasím... snad to na něm nezanechá následky. Uffff
Ale ten konec… tuším, sakra… ááááááááááá

Užasný ředit si čičika Dýmem... nebo Dým čičikem? Hebž...