Další odkazy

Nenechte si ujít!

Tohle všechno jsme tu napsaly

Zkáza z nebes

Snoubení tmou - Leona Škodová

Hříšníci - Marie A. Gregorová (ambra)

Facebook

Kdo sem chodí?

Flag Counter

/gallery/Black%20smoke%20%C4%8CB-mini.jpg

23 - Klid, naprostý klid

Nickovi se podařilo utéci z nemocnice a vyhnout se tak nebezpečí, že zaútočí na personál. Mířil k Sheyle pro pomoc, ale po odpojení od kapaček tlumící látky z jeho těla začaly vyprchávat - vysoká hladina zemědýmu v jeho krvi převládla. Přestal chtít útočit, ale znovu přestal i vnímat a cítit. Ovládl ho falešný klid - bez výčitek, bez souvislostí, bez pocitů. Díky droze se mu zase začalo lehce dýchat - a rozhodl se zmizet z Québecu. Před vším utéct a chránit si klid, ve kterém nemusí nic řešit. V Ottawě ale začal zjišťovat, že mu něco chybí. Potřeba cítit a být člověk tam někde vespod stále zůstává. Pohled na nůž v něm vzbuzuje alespoň nějaké vzdálené pocity. Představa krve, života...

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

Cathlin

13)  Cathlin (21.04.2014 21:02)

Dominiko, :) :) :)

12)  dominika (17.04.2014 13:13)

moc pěkní a bolela i nika hlava a břicho tehlesten text a kluk je fak skvělej pig :D

Cathlin

11)  Cathlin (03.04.2014 10:37)

Bosi, Bosi, Bosi.......!!! To je další komentář jako víno. Ty si mě prostě hýčkáš!

A všechno, co píšeš, je tak přesné, že bych se pod to podepsala:
- Tento Nick je děsivý. Mnohem děsivější než když „lovil“ pro dým. Protože to mi připomínal divoké zvíře, predátora, který si bere jen tolik, kolik potřebuje ke svému vlastnímu přežití. I když zabil, tak to CÍTIL. Ale tohle…
- Vezmi člověku emoce, empatii a máš tu ukázkového sociopata. … to je už jen další ukázka toho, kam Nick došel.
Problém je v tom, že v téhle okleštěné podobě to není on. Vypne mu část mozku a jede jen na to, co mu zbylo. A to prostě nemůže fungovat, to je jasné. A zlobit se na něj v tuhle chvíli je asi vážně dost těžký. To je asi jako chtít po člověku pod opiem, aby šel rovně a nepadaly mu věci z rukou. Tady člověk spíš fascinovaně hledí a nevěří, co se může z člověka taky stát, když přijde o své srdce – a právě to ho dohání k šílenství...

ANO. Naprostý souhlas. Udělal by to, kdyby nepřišla Susan......

Jeho oběti se ti nezdají skutečné – nejsi první, kdo to tvrdí. Není divu. Jsou tam tak zobrazené. Je to z pohledu Nicka a ten je v podstatě jinak než plátno nevnímá, takže je ani jinak nemůžeme vnímat my.

A co to se mnou dělá, když tohle píšu??? No comment...

Cathlin

10)  Cathlin (02.04.2014 20:21)

Hehe… Kati, jo neuvěříš tomu, ale vážně si pročítám herbáře a atlasy bylin. :-D S Dýmem to prostě jinak nejde… :-) A děti jsem na základě toho začala z nemocí léčit bylinkami, tak trochu.....

Ústav pro choromyslné a jeho důsledky – viz má odpověď na některý z předchozích komentářů.. Myslím, že to bys pro Nicka opravdu nechtěla. Tahle dějová varianta se nestane, pokud tedy mě příběh nějak nedonutí. Doufám společně s Nickem.

A že to bylo napínavé jako Nesbo??? No, tééééééédy… to je skvělé! To vypadá, že se ti to líbí a čte se to snad dobře. Ano, ano, policie by ho najít mohla, kdyby se jim podařilo najít, komu sebraná DNA patří a podobně....... Uznávám, že i tady jistá část napětí JE a patří sem......... Co my víme, co policie dělá, že?

Že se Nickovi jeho zločin zdál dokonalý – to tak úplně nevím, každopádně pro to něco udělal. Osobně detektivky jako žánr moc nemusím...

Bosorka

9)  Bosorka (02.04.2014 17:10)



Ach, Cathlin…
Tento Nick je děsivý. Mnohem děsivější než když „lovil“ pro dým. Protože to mi připomínal divoké zvíře, predátora, který si bere jen tolik, kolik potřebuje ke svému vlastnímu přežití. I když zabil, tak to CÍTIL. Ale tohle…
Vezmi člověku emoce, empatii a máš tu ukázkového sociopata. Už před tím jsi naznačila, kterým směrem se bude Nick pohybovat pod vlivem zemědýmu. Při čtení poslední kapitoly jsem si to myslela, ale vidět to takhle černé na bílem…no spíš červené na bílé…je něco úplně jiného. A to, že zneužil to, co se naučil od Sheyly k tomuhle, to je už jen další ukázka toho, kam Nick došel. I když je možná i pro ty ženy lepší, že si nic nepamatují… Krásně to měl vymyšlené, ten jejich lov. Opravdu jak pavouk.
I tenhle Nick si bere to, co potřebuje. A je to neskutečné, ale nedokážu ho nenávidět, nesnášet. A nějak se nedokážu vcítit do jeho obětí. shy. Je z nich jen plátno, bílé čisté plátno čekající, až na nich malíř vtiskne svůj obraz, svoji vizi. Dokonalý, symetrický… Ta pavučina je dokonalý tvar.
Krev… je na ni opravdu něco magického.
A ten konec…čekala jsem, čekala jsem, jestli a jak překročí tu poslední hranici. Její tepna, její krev, její život. Všechno to bylo tak blízko. Udělal by to. KDyby nepřišla Susan.
Klaním se…tohle bylo neskutečné.

Cath? Co to s tebou dělá, když tohle píšeš?

Cathlin

8)  Cathlin (02.04.2014 13:21)

Ivu... jestli Sue uteče nebo ne... uvidíme. Vypadá to hodně nebezpečně, samozřejmě...
Co prožívám já při psaní? Holka, radši se neptej. Je to děsný. Dost často si pak připadám jako že mi příběh nafackoval. Kdybys jenom věděla, kolikrát vůbec nečekám, že napíšu to, co z toho pak vyleze. A s Dýmem je to prakticky pořád, už si snad i zvykám.

Ale sousloví "chudák Nick" z tvých úst beru jako obrovskou poklonu.

KatkaB

7)  KatkaB (02.04.2014 09:38)

Tato kapitola na mě působila jako detektivka, měla v sobě ohromný napětí. Podobně jse se cítila, když jsem se začetla do Sněhuláka (Jo Nesbo), to bylo tak napínavý, že jsem musela číst a číst, dokud jsem to nedočetla. Ta preciznost, s jakou si dával Nick záležet na svém díle – ano, je to pachatel, který dopředu plánuje, připravuje, a do detailu páchá zločin, v jeho očích geniální. Pro vyšetřovatele obtížně vypátratelný… Přesto mě napadá – když olizuje krvácející rány svých obětí, zanechává tam nějakou DNA? Jak se ke svým obětem tiskne, neulpí na nich něco z něj? Vlasy, částečky kůže, cokoliv…
Všechny ty bylinky – Cathlin, ty čarodějko, studuješ po nocích herbáře a účinky bylinných drog? :)
Ten závěr byl překvapivý. Jak Susanna Nicka našla? Vidět ho při činu musel být šok. Nedivila bych se, kdyby se ho bála a víc než cokoliv jiného pro něj chtěla najít místo v nějakém ústavu pro choromyslné.

Cathlin

6)  Cathlin (02.04.2014 08:55)

Máto,
krásně se to čte, co píšeš.

Mé zvrácené krvelačné já vrní blahem
Tohle bylo neskutečný, chlad z toho kapal, ne, tekl proudem

A: „bylo v tom něco zvráceně podmanivého stejně jako neuvěřitelně děsivého…“ ----- co mi to jen připomíná? Jako bychom o tom dneska nemluvily. Tedy… vlastně včera. Jen tady se to obešlo bez jehel.......

A ten konec? Nejhorší předpoklad – že přijde Susanna..... a důsledek, který předpokládáš… JDU SE OBĚSIT. B)

Cathlin

5)  Cathlin (01.04.2014 22:15)

Marti...
Nebyla to náhoda, že to byla zrzka. Jasně, že ne............ mnoho teček. Může té špíny kolem Nicka být ještě víc?
Ano, někde to tam uvnitř je. Kdyby nebylo, tak by takhle nevyváděl. Prostě by se znecitlivěl zemědýmem, nic by nepotřeboval a jednoduše by přežíval v polovičním umrtvení. Ale právě ten fakt, že podvědomě víc než tuší, že něco je zatraceně špatně, ho dohání k tomuhle šílenství. A řeší to po svém, protože na víc nemá.....
Byla to jen otázka času, kdy mu jen krvavé kresby nebudou stačit… Při jeho fascinací krví to bylo nevyhnutelné.
Že jsi Susannu viděla ráda, se ti vůbec nedivím. Zachránila situaci. Ovšem… teď by mohla být v ohrožení její kůže.
PS: Komentáře jsou krásné, jo. Všem vám musím moc poděkovat....... Bez vás by to fakt nemělo smysl. Na další odpovím hned, jak to půjde.

julie

4)  julie (01.04.2014 21:52)

A už zase se dávám do čtení s mrazením v zádech. Kruciš. A to Dým jenom čtu, nedokážu si představit, co musíš prožívat ty Tohle všechno vymyslet, prožít si s Nickem celou tu šílenou jízdu naplno.
Cathlin, Nickův vývoj nebo spíš vývoj jeho psychopatie, vůbec nevím, co napsat. On je tak oblbnutý těma drogama, tohle dlouhodobé předávkování, ty následky brrrr … je z něj bestie, zrůda, vrah … a ta přitažlivost krve, její chuť, barva … ufffffff!! Lapám po dechu a nějak se mi ho nedostává.

Susanna se objevila opravdu na poslední chvíli, ale co dál? Uteče před ní zase? A když ne, jestli se podaří dostat ho do aspoň trošku do „lidského“ stavu … jak zvládne pomyšlení na všechno, co udělal všem těm ženám? Už tak s ním těžce mávaly vraždy, které spáchal předtím, když „lovil“ dým a teď ? No, nevím jestli se tohle všechno vůbec dá zvládnout se zdravým rozumem.

Prostě, dáváš mu ale šíleně zabrat!!!! Chudák Nick. A to bych dřív nevěřila, že někdy řeknu :-)
No, tak na další kapitolku jsem zvědavá ještě víc. Co Susanna plánuje? Přišla na nějaké rozumné řešení? Něco nového? Nebo naopak starého, jenom zatím unikaly souvislosti?

Cathlin

3)  Cathlin (01.04.2014 19:35)

Hani, děkuji za komentář.....
Nick může docela snadno dobře plánovat své útoky, protože když mu zemědým kompletně sebral city a možnost rozeznat zlé od dobrého, analytické myšlení a mozek je jediné, co mu zůstalo plně funkční. Nick se nám teď skládá jen z analytiky, geometrie… bezcitnostnosti a z neschopnosti se orientovat v základních pojmech. A k tomu se připojuje jedna hodně silná věc – podvědomý INSTINKT, který funguje jako instinkt zvířete, které něco dělá prostě proto, že ho k tomu něco vybízí. Není to vědomé, ale to puzení je tak silné, že musí...... A protože podvědomí neumlčíš ani zemědýmem, Nick nevědomě ví, co mu chybí… život, láska… a utíká ke krvi, která je nositelkou života, nositelkou toho, o co tak naprosto přišel. Neví to, ale dělá to proto. A také proto, že při styku s krví NĚCO VNÍMÁ a tak se alespoň trochu přiblíží k tomu, co postrádá. Je to dokonale zvrácené nesmyslné a zmatené postižení mysli, které z něj dělá psychopatického sadistu. Ale jak jinak může Nick vypadat, když už vlastně není člověk? To, co dělá lidi lidmi, v sobě umrtvil. Nebylo to záměrné, ale když se to už stalo, nebyla pro něj cesta zpět – protože pak už to nedokázal ani posoudit a jediné, co věděl, bylo, že takhle je mu vlastně dobře. Další INSTINKT ho totiž varuje před tím cítit něco víc, než cítí. Víc než nic.
A že nevnímáš bolest a utrpení obětí? Nedivím se. Víme, že tam někde musí být. Ale vidíme to Nickovýma očima. A on to vnímat nedokáže. Pokud ano, tak snad jedině jako komplikaci, se kterou se musí vypořádat. Takže jejich utrpení jako by zde ani neexistovalo. A že to musí bolet......! Ale chápu tě.
To je hezká věta: Občas probleskne něco, co chtěl NECHTÍT. A když probleskne, instinkt úniku ho donutí to zase zazdít.
Ano, Nick je šílenec. Blázen. V tomhle stavu už oficiálně ano. Normální člověk by skončil v blázinci, kdyby přišel o tyhle složky osobnosti. Jemu by ovšem mělo stačit vysadit zemědým… Stačí krok, aby přešel z jednoho šílenství do druhého. Protože pro něj neexistuje nic jiného, jen tři druhy šílenství.
A ta kapka krve? Hani, jak jsi ji mohla cítit?

Mata

2)  Mata (01.04.2014 18:48)

Má zvrácené krvelačné já vrní blahem… a ten zbytek? Jo… ááááááááááááá­ááááááááááááá­ááááááááááááá­ááááááááááááá­ááááááááááááá­ááááááááááááá­ááááá
Tohle bylo neskutečný, chlad z toho kapal, ne, tekl proudem… bylo v tom něco zvráceně podmanivého stejně jako neuvěřitelně děsivého…
Zneužil na co přišel, jak jinak… účel světí prostředky
Jeho sny o temné kobce… on je uzavřený v temné kobce, temnější než temné… jeho já, ten zbytek co do ní zahnal…
A ten konec? Pár vteřin jsem bláhově doufala, že se můj nejhorší předpoklad nenaplní, že to bude Sheyla… naplnil… Byla to Susan… dovedeš to do důsledku, který předpokládám? Jop, jsem zvědavá jak opice…

DarkMoon

1)  DarkMoon (01.04.2014 18:02)

Proč zapomínám dýchat sotva mi po pár větách dojde, co se asi sakra zase bude dít?! ÁÁááá
Pochybuju, že byla jen náhoda, že to byla zrzka Uf, uf, uf… Ještě, že to aspoň přežila. Nic víc teď asi vážně chtít nemůžu.
"A věděl jsem, že nemám dost. Tohle byl jen začátek. Chtěl jsem víc. Víc!!!""Nevím, kde se to ve mně bralo. Ten zvláštní dojem. Zvláštní tušení, že tady něco není v pořádku. Že to, co jsem vždycky chtěl, mělo vlastně vypadat jinak.
Jak jinak?! Pozvedl jsem obočí.
Klid je klid.
A zpátky jsem se vracet nehodlal." Ale pořád to tam někde uvnitř očividně je.
I když je to hrozný, pořád se uklidňuju, že si jenom „hraje“ a nechává je naživu. A pořád se u toho bojím, že jednou nedopatřením přejde i přes tuhle hranici.
"Ale když jsem se nožem vracel zpět, zastavil jsem se u tepny na krku. Velmi pomalu jsem přejel špičkou po hrbolku, který dělala.
Jak by asi vypadalo tohle? Kolik krve bych mohl vidět? Kolik vypít? A dají se krví malovat obrazy?" TO – snad – ne. Já to zakřikla, že jo?!
Susanna?! Susanna!!!! Uf, tak tu teď vážně ráda vidím :D

1

>