24)  Cathlin (28.03.2013 13:20)

Christine, jestli myslíš tu situaci na konci (Nick s někým v noci venku...), tak myslím, že se není čeho bát. Nick je pod zemědýmem, nemůže jí ublížit. A pochybuju, že by jí chtěl něco udělat. Hrozeb tu máme úplnou fůru, ale tahle k nim asi nepatří.
A náhoda??? No a co když ano?
Díky, že se vracíš a čteš.

23)  Christine (28.03.2013 12:38)

Čo to, čo to... Susanna sa mu dostáva pod kožu. Takže s tým príveskom je to len náhoda, že mu dala práve tento. Neverím na náhody, je v tom niečo viac alebo len chcem, aby bolo. Stále mi to vŕta v hlave. Nick sám vonku v noci a s niekým. Hmm, ako to len skončí.

22)  Cathlin (23.03.2013 17:05)

Bosi,
abych se přiznala, tahle chvilka té kapitoly vznikla z čísté chuti takhle Nicka popsat. Jednou (při věšení prádla, žehlení, mytí nádobí, skládání ponožek nebo nějaké jiné úžasné činnosti) jsem ho prostě takhle uviděla a okamžitě mi bylo jasné, jak moc to k němu sedí a že si ho tak musím vykreslit. A tak jsem Susanně zařídila zdržení… Vůbec to tam být nemuselo, autorka prostě jen dostala chuť.
Ale že to nakonec bude na někoho mít takovýhle efekt, to je úžasné.
A jsem ohromně spokojená, že se mi zase podařilo zabodnout nějaký ten šíp do něčí duše. A hned třikrát, jak se zdá…

Neuvěřitelné.
Popis křížů a spojitostí s Nickem – na něm osobně neshledávám nic úžasného. A jen se divím, proč se ti to tak líbí. Pro mě je to prostě jen popis souvislostí a vyjádření toho, co Susannu trhá vejpůl…
Jeho touha po doteku… – jsem děsná, ale asi se do toho nedokážu tak vžít jako ty, aby mě to taky tak sebralo. Ale tys mě teď posunula, budu na tom ještě pracovat.
A jo, ten konec… Přesně jsi to vystihla. Naprosto přesně. Nickův sexuální svět, nebo spíš to, co z něj zbylo, je něco příšerného. A v té větě, co zmiňuješ, tam cítím nejen úsměvnost, ale i dost velkou míru ironické hořkosti. Ale tvůj úsměv chápu.

21)  Bosorka (22.03.2013 19:55)

Ach jo, dala bych si rum! Jak si to popisovala, dostala jsem neskutečnou chuť na panáka...
Takže Susann neví nic. Ale táhne ji to k Nickovi, jak můru k plameni. Jen má natolik rozumu, že si uvědomuje, že ji ten plamínek může spálit. To připodobení Nicka ke těm křížům bylo tedy excelentní, Cath - klobouk dolů!
"Ty kříže jsou jako ty. Plné rozporů a neslučitelných věcí,“ dokončila. „Ano, po tom, co jsem viděla posledně, dokážu vidět to, co ses mi snažil vysvětlit. Dokážu tě vidět jako… nebezpečného člověka, který se neumí ovládnout, to přiznávám. Ale zároveň nemohu nevidět to ostatní."
Jeho touha po doteku.
"A nakonec jsem si to dovolil – zavřít oči a zkusit si alespoň představit, jaké by to bylo, kdybych ten dotyk mohl vnímat. Jak jiné by to mohlo být." ...............to bylo na dalšího panáka, smrk
Ovšem nakonec jsi mě totálně rozbila tímhle
"Problém v mých kalhotách zareagoval kladně. Jo, tohle by šlo." ........Ač ta slova před tím, degradovala sex na něco tak špinavého, že bych do toho klackem nestrčila, tahle větička mi vrátila úsměv na tvář.
Doooost dobrý, Cath!!!!!

20)  Mata (21.03.2013 16:30)

Počkej, aby mi ty kšandy nepraskly

19)  Cathlin (21.03.2013 16:15)

Mato, twilly... ja si to myslela.
A polehoucku je slabe slovo. Zvlaste v tomto pripade.

18)  Mata (21.03.2013 15:57)

Cathlin za to že jsem tě objevila vděčím Twilly, ona mě na tebe nepřímo upozornila a jsem za to ráda. Vypadá to, že jsme stejná "krevní skupina" I já protahuju své hrdiny v jistém smyslu nemalým utrpením.
Napínáš mě jak kšandy a to je správně, opravdu se těším až své tajemství poodhalíš a jak jsem tak stihla vypozorovat bude to pěkně polehoučku...

17)  Cathlin (21.03.2013 15:30)

Mato, , krásné... Jsem moc ráda, že jsem tě jako čtenářku našla. Nebo spíše, že sis našla ty mě.

Ano, naději je těžké najít. Ale snad ještě těžší je ji ztratit, vzdát se jí. Zvlášť v některých situacích.

Se Susannou si Nick určitě některé věci uvědomí, ano ano. Ale Susanna tam zdaleka není jen proto. Její existence v tomto románu má spoustu různých důvodů, mám s nimi různé plány... Ale to zatím musí zůstat tajemstvím.

16)  Mata (21.03.2013 15:24)

V současné situaci souhlasím s tím, že na smrt nepomýšlí, nepropadl ještě takovému zoufalství, už vůbec to, že to chce řešit, stále hledá, to je znak toho, že se nevzdal a neodevzdal.
Věřím tomu, že se Susanou si má mnohé uvědomit, proto tam asi je, že?
Také v tom vidím naději. Naděje je důležitá a často je těžké ji najít, cítit, obzvlášť když je člověk štvanec démonů, ale je tam.

15)  Cathlin (21.03.2013 15:11)

Mato, ano, ano, je to jen slupka bez citu. Přesně řečeno. Ale zase tak úplně bez citu ne. Není schopen milovat a to ho ničí, ale jinak cítit dovede. A to, co ho drží při životě, to je... vědomí, že se musí alespoň pokusit o to to celé pochopit a najít cestu ven. Těch patnáct let není ještě tak dlouho, zatím je ochoten čekat a doufat. Zabít se člověk dokáže až když se přesvědčí, že už není ani žádná naděje, prostě nic. Ale předtím musí udělat celou řádku věcí a ty Nick zatím neudělal.
Kromě toho, až donedávna řešil jiné věci, a neuvědomoval si tolik, jak hrozný vlastně jeho život je. To až teď Susanna mu narušila iluzi a donutila ho obrátit svou pozornost zase jiným směrem. Jistě, předtím si to uvědomoval, ale nepálilo to. Byl rád, že se zbavil nejhorších démonů, to mu přechodně k uklidnění stačilo...

Takže teď teprve je Nick na křižovatce, která rozhodne. Buď se mu podaří nějak to zvládnout a povstat, nebo ho to definitivně utluče. A u toho my právě budeme... Vidím to tak, že v tuhle chvíli by bylo na smrt moc brzo.

A s tou radostí, Hani... ano ano Ne, radost tam není, to je naprostá pravda. Jen snaha přežít, vydržet, hledat. Ale je tam ta naděje. A dokud tam bude, je velmi těžké umírat. Přečti si Jizvy a uvidíš. Tam je naděje, odvaha doufat a odvaha se vzdát jako ústřední téma... ))))

Tak se mi ten komentář nějak slil dohromady v jednu odpověď pro vás obě, holky. Doufám, že neva.

14)  Mata (21.03.2013 14:40)

Holka tak ti nevím, možná je to zvláštní, ale přijde mi Nicka čím dál tím víc líto. Způsob jeho života je neuvěřitelně prázdný a nejhorší na tom je, že si to sám nevybral, byl vržen do něčeho, co ho likviduje, dělá z něj jen mrtvou slupku. Jenže co je lepší, být slupkou bez citu, bez života, nebo vražedný nástroj?
Výborně jsi nastínila jeho vnitřní prázdnotu, zoufalství.
Susana je zvláštní, citlivá, empatická a možná si uvědomuje víc, než by si chtěla připustit. Není zrovna ona cestou? Ovšem je ta cesta bezpečná? Asi ne...
Díky za další skvělou kapitolu, těším se na další.

13)  Cathlin (21.03.2013 14:17)

Ááááá, Hani, tak tenhle komentář byl opravdu velmi silný, hluboký a nebylo možné ho číst bez zamýšlení se.
A STRAŠNĚ moc se mi líbí. Je to jednoduše krása, i přes všechen ten smutek.
Víš ty, co je zvláštní? Že mi Dým zatím nepřijde tak temný, smutný a bolestný jako byly Jizvy. Vím, že ty opravdu těžké chvíle, chvíle pravdy a mezí vlastních možností teprve přijdou - ale tvůj komentář vypadá, jako by to tu všechno už bylo. A to je prostě síla.

Zdá se ti tedy, že by to Nick měl raději ukončit? Po pouhých patnácti letech? Že by se měl pokusit zabít a vzdát to??????? Není to příliš brzy? Kór když se zemědýmem má to nejhorší už za sebou...???

"cítí jeho dilema a něhu v pozadí - a brání sobě i jemu, staví se na zadní jako on" - bože, to je tak krásně řečeno, díky díky díky!!!

Ano, Nick má opravdu velký problém s tím, po čem touží. Co si budeme nalhávat. Všichni víme, jaké to je toužit po něčem, co nemůžeme mít. A jak STRAVUJÍCÍ tahle touha umí být. A to to ještě ani nevypuklo...

A tvé urputné držení se naděje - copak by to šlo jinak? Ale já bych to zase tak negeneralizovala. Nic na světě... To zase ne. Tohle je jen příběh. Ale pokud by se tak v případě neúspěchu cítil Nick, to bych chápala naprosto. A jak to bude, to zatím nevím ani já. To ukáže sám příběh.

Děkuju!!!!

12)  KatkaB (21.03.2013 06:30)

Já z těch slov vnímám bolest a lítost, za jiných okolností by si jménem od Nicka nechala říkat ráda, ale takhle je pro Susannu příliš. Příliš hezké a bolavé zároveň.

Líbí se mi, že jsi to tam takhle zdůraznila

11)  Cathlin (20.03.2013 20:52)

Kati, jsem ráda, že sis všimla zrovna tohohle. To Susannino konstatování je takové... hodně nohama na zemi. Čiší z toho odezvdání. I když nevím, jak to cítíš ty.
A ano, chlap, co nenávidí nenávidět lásku. Možná po ní touží o to víc, právě proto, že je mu odepřena.
Díky!!!

10)  KatkaB (20.03.2013 19:03)

Susanno.... Neříkej mi tak.... Taky mi říkáš Nicku.... Jenže tobě je to jedno.
Tenhle moment mě dnes oslovil, tak nějak "zabrnkal" na strunu, rozezvučel, probudil emoce.
V Nickovi se to pere, snaží se to v sobě nějak přemoct, za pomoci Shey. Ale pořád je to chlap. Chlap co nenávidí nenávidět lásku.

Těším se na pokračování, Cathlin

9)  Cathlin (20.03.2013 09:59)

Fanny, 8-O 8-O 8-O 8-O
no, co se budu zbytečně opakovat, že. To je zase komentář!!!

si krásně ironická, Fanny. Ale on to neví! On mě nezná! On neví, že existuju… Ale jinak máš samozřejmě pravdu. nod nod

Susanna tě šokuje? I pro přečtení celého toho komentáře znovu, nevím přesně proč a jak. Osobně bych řekla, že je občas přímočařejší a občas citlivější. A také můžeme předpokládat, že i ona v sobě řeší dost velký konflikt – svůj vztah/nevztah k Nickovi. On jí to ostatně vůbec neulehčuje, že ano… Ale co se ti na ní nezdá?

15 let je dlouhá doba, ale v jeho nesmrtelnosti? Kapka v moři.
Kde vidíš tu nesrmtelnost?

Napadá mě… Co způsobuje, že zrovna na něj takhle zemědým funguje?
Asi chápu, na co se ptáš. Zemědým na něj takhle funguje prostě proto, že je jiný. Na normálního člověka by žádné účinky pochopitelně neměl. Tady se dlouhým zkoušením prostě přišlo na to, že způsob, který zemědým ovlivní činnost lidského těla, mozku… ovlivní právě ty věci v jeho hlavě, kterých se chce zbavit. Prostě měli štěstí, že to našli.

lastní argumenty, proč něco neudělat, časem slábnou. Lidí samotných i jako celku. Chyby je nutné opakovat, protože na ně vždycky časem zapomene. Paměť nám dobou bledne a bohužel nám dává zapomenout naše chyby. Časem totiž plusy vždycky převáží mínusy.
Bože, Fanny, tady mi dovol, abych ti znovu složila poklonu. Tvoje moudrost mě nepřestane udivovat. ANO, O TOM TO PŘESNĚ JE. O tom, že Nick po těch 8mi letech už také trochu otupěl sám nad sebou a už neumí tak úplně ocenit výhodu, kterou ze zemědýmu má, a vidí spíš ty nevýhody, to břímě....... Neobyčejně přesné vnímání!!! Úžasné.

Moc děkuji za rozbor.

8)  DarkMoon (19.03.2013 22:17)

Jj Cath, tak nějak A jo, to asi bude tím Jen mě prostě často překvapuje, že se dokážeš trefit až tak moc

7)  Cathlin (19.03.2013 22:17)

Juli, hele, takový komentář, to je milé překvapení. Nemá bratříčka.
Ta metafora se smyčkou a volným koncem, je hodně pěkná. A přesně tak nějak to je. Což o to, on ví dost, ale ona? Ta se vážně snaží se chytit. Ale nakonec i on, i když ví o dost víc, má dost co hledat.
A že si musí představovat, o co přišel, když je mu jasné, že o "něco" přišel? Neděláme to náhodou někdy všichni?
Díky

6)  Fanny (19.03.2013 21:24)

Nebýt možnosti, které jsem se stále ještě nevzdal, že jednou se mi podaří z toho všeho dostat, nezůstalo by mi nic, čeho se chytit.
No tak, Nicku, myslím, že se ještě dočkáš lecčeho. Teď není ta chvíle na vzdávání. Na vzdávání čehokoliv. Momentálně doufám, že Susan dorazí. Nemůže nedorazit, sakra. My taky čekáme na odpovědi, i když se asi žádných nedočkáme.
Anebo se alespoň přesvědčit o tom, že to, v čem jsem vězel, je definitivní.
Upřímně, to nejsou úplně nadějné vyhlídky, vzhledem k tomu, že po patnácti letech neví téměř nic. Prostě neví na čem je. Momentálně má jen zemědým. Jako lék, který nemoc brzdí, ale nikdy nevyléčí. Těžko se může léčit nemoc, kterou neznáme. Dají se řešit jen příznaky. U Nicka jsou ovšem ty „příznaky“ obzvlášť drsné.
„Nebyl to jen tah. Ten přívěsek mě opravdu iritoval. Chtěla jsem se ho zbavit. Tebe i jeho.“
Susana doslova šokuje. A nejen Nicka. I já na ní koukám… překvapeně. Občas sebevědomá, občas lehce plachá. Ovšem mám dojem, že ta holka ví, co chce. A Nicka mate s prapodivnou lehkostí, občas aniž by snad chtěla.
„Pořád nechápu souvislosti. Nemám s tím křížem co do činění.“
No, já mám dojem, že má. Ale to asi zatím víš jen ty. A ten chlápek z obchodu…? Protože, proč by jinak reagoval tak, jak reagoval, že? A nový symbol místo jin jang? Kde se vzal? Že by s tím měli co dočinění ti jako on? Zdá se mi její popis dost plochý. S nepodloženými informacemi.
Moje jméno v tvém podání zní… prostě příliš dobře.
Ech? Ta holka mě vyvádí z míry snad víc, než Nicka! Příliš dobře? Neznám nikoho, kdo jedná tak zvláštně na rovinu a sebevědomě. A vidí věci, které by vidět ani vědět neměla.
Odešla, měla odejít, musela odejít. Jiná možnost nebyla.
Vždycky je zajímavé pozorovat někoho, kdo sám sobě vnucuje tu „správnou věc“. Sám sebe přesvědčuje, co je správné. A že to tak má být. A přesně tohle Nick dělá. A nejen teď. Bojuje s vlastním já poměrně často, už jen vůli dýmu.
Téměř jsem nadskočil, když se mými vzpomínkami na Vancouver prolnula Susannina tvář.
Kruci. Protočil jsem oči.
Nic necítí, ale pamatuje si, aspoň trochu matně, jaké to je. A ví, že by to teď cítil. Nemít zemědým a být normálním. 15 let je dlouhá doba, ale v jeho nesmrtelnosti? Kapka v moři. Ani neví koho obviňovat ze ztráty svých blízkých. Sebe? Jeskyni? A jsme zase u toho, kdo za tím vším vězí?
Napadá mě… Co způsobuje, že zrovna na něj takhle zemědým funguje? Co je na Nickovi jinak? Má to přímou souvislost s dýmem, nebo tím, že kvůli dýmu je na Nickovi něco jinak?
Příčila se mi představa, že to zase musím vypít.
Vlastní argumenty, proč něco neudělat, časem slábnou. Lidí samotných i jako celku. Chyby je nutné opakovat, protože na ně vždycky časem zapomene. Paměť nám dobou bledne a bohužel nám dává zapomenout naše chyby. Časem totiž plusy vždycky převáží mínusy. A pak si můžeme stokrát nadávat. To už bývá pozdě na lamentování…
Cath, dneska si nám dala řádně ochutnat, co to všechno pro Nicka znamená. Jak velké má zemědým výhody, to už víme déle, ale tentokrát si nám představila jeho nevýhody. Doslova jsme s nimi potřásli rukou. Ale všechny ostatní současné možnosti jsou zkrátka horší. Řekla bych, že tohle byla první opravdovější trpkost Dýmu (Mlhy, Kříže… tohohle příběhu).

5)  julie (19.03.2013 21:21)

Cathlin, už ten začátek je síla :
"Pokusit se najít způsob, jak se z toho dostat. Anebo se alespoň přesvědčit o tom, že to, v čem jsem vězel, je definitivní"
Jo, přesně, vědět!!!! Protože nejistota je šílená!!!!
„To všechno, co jsi mi řekl, je pravda?“„Jistě,“ přikývnul jsem.
„Buďto je,“ řekla potom, „nebo tomu alespoň věříš. A já věřím tobě.“
Nejsi to, co mi říkáš,“ „Nebo alespoň to není všechno, čím jsi.“
"Nenávidíš nenávidět lásku.“
Teda ... oba jsou chycení v nějaké smyčce, u které se jim nedaří chytit volný konec, aby se dokázali dobrat té podstaty,která jim uniká. Tápou, hledají a každý jako by přitom jel po jiné koleji...
Cathlin!!!
"Zkusil jsem si představit, o co jsem přišel dnes"
To je fakt na palici, on si musí představovat, o co přišel !!!!! On ví, že to mohl prožít, ale neprožil, uteklo mu to odehnáno zemědýmem.... děsná představa!