9)  Cathlin (31.03.2014 21:13)

Kati, ano, kdo je Carson Day víme. Její ochránce z plesu (kapitola 10). Nedivím se, že si to nepamatuješ...
A že se Nick a Sue milují přesto, že se málo znají? Takové věci se stávají každý den. Zkrátka ti láska poblázní hlavu, víš, jak to chodí. A oni se navíc už nějaký ten pátek, rok, potkávají... takže už zkrátka vědí, že toho druhého zkrátka chtějí.
Román se šťastným koncem? Abych pravdu řekla - absolutně netuším. Nevím, jak to skončí a kam nás to dovede. Prootže to všechno bude ještě dlouhá cesta a netroufám si ani neodhadovat.

8)  KatkaB (27.03.2014 20:02)

Bez vytáček, narovinu, muselo to ven. A Susanne je natolik statečná, že to ustála.
Toto je ten eticko-morální problém? Je třeba Nickovi tolerovat jeho nutnost zabíjet, aby mohl sám žít a milovat? A jak je možné, že se oba milují tak moc, přestože o sobě tak málo ví, tak málo se znají?
Už si nevybavuju přesně, jestli zaznělo něco blíž o tom, kdo je Carson Day. Je to nějaký ochránce? Něco mi říká, že tušil, že musí nechat Nicka v místnosti samotného. Že o něm ví víc.
Tahle kapitola byla skutečně zlomová. Píšeš román se šťastným koncem Cathlin? Mám spoustu otázek viď…

7)  Cathlin (18.11.2013 09:19)

Bosi, objevila jsem, že jsem ti zapomněla odpovědět... Tak to vezmeme alespoň zkratkovitě.... jo?
Předpokládám, že „AUTORKO JEDNA“ je nová velmi rázná nadávka.....
Dám mu všechno, aby mu to nakonec vzala prostě naléhavost reality. Já bych mu dala klidně i víc… vážně!!!
Rozechvívací scény… Těší mě to, ano, těší!
"V téhle kapitole všechno všichni dělají z lásky a jak to dopadá…" - Luxusní postřeh.

6)  Cathlin (12.11.2013 11:52)

IVU, Takže i ty? Sklenička byla? To už bych si mohla skoro dělat čárky! Vím o Hance, o tobě a Martině, které jste skutečně po něčem sáhly… Budu vás mít na svědomí! Uvěříš, že já to psala na sucho? A dokonce dopoledne?
"Cathlin, ty šílenče!!!!!!!! Nádhernej, skvělej, náš šílenče" - - - Netušila bych, že být šílenec může být taaaak příjemné!
„Zabíjet není horší než nemilovat, Susan,“ – tak, tohle mi někdo říct s vážnou tváří, tak zdrhám co nejrychleji to jde - - - Pere se to ve mně, když to čtu. Jo, říct mi to NĚKDO, koho neznám, tak prchám taky. Ale Susanna Nicka miluje a její intuice ví, že v jádru vůbec není zlý člověk. Že všechno zlé, co dělá, je jen z donucení… O těch pořezaných ženách sice zatím není, i když málem byla jednou z nich. Ale ví, co za to mohlo, i v jejím případě. A ví, proč Nick útočí. A ví, že se mu to příčí. Ví to všechno. Ví, co to znamená pro něj, jak je to těžké žít tak, jak žije. To, co jí říká, vnímá v hodně širokém kontextu… ne jen jako holé sdělení. A předevím Nicka miluje tak bláznivě, že si z toho zkrátka vezme to, po čem nejvíc touží. Takže ne, Susanna utéct nemohla. Neměla šanci. Tohle jí mělo sundat na kolena.
Kromě toho – v očích lidí je vidět hodně. A ona s ním už strávila relativně dost času. Do těch očí se dívala dost. A vidí, že Nickovy oči jsou zoufalé… a dobré. Pokud tedy není zrovna pod bezprostředním vlivem drogy nebo pokud potřeba dýmu nepřekročí mez.
"vzápětí ji informuje, že vraždy se pro něj staly přijatelnou daní za možnost milovat – a teď jí dokonce říká, že za jeho oběti vlastně může ona?????!!!!" - - - Je to složitější a ona to moc dobře ví. Opět ten kontext. Nelze to z něj vytrhnout. On útočí, protože na něj padla „kletba“, nebo jak to nazvat. Rozhodl se útočit proto, že už není schopen se dál týrat, už není schopen žít prázdný život, není schopen být bez ní. To, že je to zrovna ONA a ne nějaká jiná, to jsou jen okolnosti. Upřímně – kdyby to nebyla ona, byla by to dříve či později nějaká jiná.
"prostě, jediné vysvětlení, které mám je, že je zamilovaná a nemyslí." No, vidíš. Přišla jsi na to. Jo, je zamilovaná. Beznadějně. Kolik myslíš, že má šancí myslet, když všechny její pokusy na Nicka zapomenout selhaly? Zrovna přemýšlím, kolik znám lidí (a především žen!), u kterých nakonec nad srdcem zvítězí chladný racionální rozum… a mám chuť se smát.
"Nick je oběť. Je obětí neznámé mafie, která si jako výpalné za Nickův život žádá oběti dalších a dalších lidí. Nemůže za své postižení, ale ti nevinní taky ne. A s tímhle faktem se nedá hnout. Takovéto hrozby lidé likvidovali odjakživa, neměli jinou možnost…třeba oběti schizofrenie, psychopaty… společnost se brání jak může, proti zabíjení nevinných není jiná obrana, buďto doživotní isolace nebo smrt. Můžeme je chápat, litovat … ale musíme se chránit, jak jenom můžeme." - - - Tohle je opravdu úžasná úvaha. Moc se mi líbí. A vnímám ji jako beton s příměsí ocele, který tvoří sto metrů silné stěny Nickovy cely. Ty stěny, které on právě proměnil v prach. Říkala jsem už před nějakou dobou, že Dým bude plný vzteku. A že tam nezůstane kámen na kameni. A dost často mám chuť řvát s Nickem. Protože je to hrozně nespravedlivé. Hrozně.
"Fakt je, že člověk si postupně zvykne na všechno – i na šibenici. I na vědomí jaká cena je za možnost být spolu." - - - .... ANO.

5)  Bosorka (10.11.2013 20:36)

Dáš mu všechno......abys mu nakonec všechno vzala?! Ty AUTORKO JEDNA! 8-O
Zabíjet není horší než nemilovat, Susan jedna z těch vět, co mě rozechvívá…
„Potřebuju… myslet,“ řekla ztěžka. „Zůstaň, kde jsi.“ jo, kde hormony velí, rozum schází na úbytě

„Nenávidím tě, Nicku Sorensene,“ procedila mezi sevřenými zuby. „Jak já tě ne-ná-vi-dím!!!“ tohle byly nádherná scéna, uvědomila si, CO Nick udělal, veškerou tu hrůzu, že to udělal pro ni a že ona mu přesto podléhá a nemůže si pomoci. OMG!

A Carson? Já ho chápu…ale zároveň nesnáším, že ji Nickovi vzal! To přece nejde… Jenže, čeho jsou lidé schopni pro lásku? V téhle kapitole to všichni dělají z lásky a jak to dopodá?!
Cath, koukej psát, nebo si tě najdu a uvidíš!
8-)
PS: Vím, kde bydlíš!

4)  julie (10.11.2013 18:26)

Ufff, dočetla jsem a po další skleničce jsem se i trošku dala dohromady, protože tohle kapitolkou jsi mě rozložila na prach. Cathlin, ty šílenče!!! Nádhernej, skvělej, náš šílenče, jak ty to děláš???

No, hned ze začátku jsem si byla jistá, že Nick totálně zešílel:
„Zabíjet není horší než nemilovat, Susan,“

tak, tohle mi někdo říct s vážnou tváří, tak zdrhám co nejrychleji to jde a volám rychlou se svěrací kazajkou.
A vzápětí tomu ještě nasadil korunu větou:
„Až ty jsi mě to donutila pochopit…“

Chudák Susanna, tak nejdřív ji přepadne tvor o kterém ví, že je smrtelně nebezpečný, vždyť už jednou se snažil napadnout i ji, vecpe se jí do domu, vzápětí ji informuje, že vraždy se pro něj staly přijatelnou daní za možnost milovat – a teď jí dokonce říká, že za jeho oběti vlastně může ona???! Tak to fakt nevím, co je horší slyšet. … Takže chudák Susanna je v šoku z jeho hlášek a vzápětí on zaútočí! Situace na infarkt.

Ovšem, okamžitá reakce Susanny mě šokovala snad ještě víc, než celý Nick … ona se jeho útoku poddala a opětovala jej? Ta holka snad nemá nejmenší pud sebezáchovy?! Jenže to zas neodpovídá tomu, že si na ples s sebou vzala tělesnou stráž…. Prostě, jediné vysvětlení, které mám je, že je zamilovaná a nemyslí.

Ovšem, to, jak si Susanna postupně uvědomuje co se děje, co jeho věty znamenají, co Nick udělal, co všechno to pro ně oba znamená… Cathlin, to je prostě nádhera!

„Jsi nebezpečný, Nicku,“ zkonstatovala prostě. „Jsi hrozně nebezpečný,“ zavrtěla hlavou. „Ničíš sebe, ničíš ostatní. Ničíš mě. Umřu z tebe… Zblázním se.“

Jo, tak s touhle větou naprosto souhlasím, Susanna mi mluví z duše Takže předtím fakt nemyslela, jenom reagovala
A dál ..

„Jsi blázen,“ konstatoval jsem unaveně a šťastně s bradou opřenou o temeno její hlavy, s prsty proplétajícími se skrz její vlasy. „Jsi naprostý blázen.“

Výborně, takže si oba ujasnili, že jsou blázni, jenom by mě zajímalo, co s tím hodlají dělat dál

„A extrakt z té byliny, tvůj medikament, neužíváš, a tím pádem musíš…“ chvíli se zamyslela nad tím, jak má větu dokončit, „…útočit?“ řekla nakonec.
Správné slovo je „vraždit“ holka!

"Neslyšel jsem už „zabíjet je špatné“, slyšel jsem už jen „nemůžeš nic, nemůžeš vůbec nic, jsi bezmocný a prokletý, zavři se do své cely a třeba si tam shnij, nesejde na tom, jak ti přitom bude“.
No, řekla bych, že tenhle překlad je úplně správný. Bohužel. Nick je oběť. Je obětí neznámé mafie, která si jako výpalné za Nickův život žádá oběti dalších a dalších lidí. Nemůže za své postižení, ale ti nevinní taky ne. A s tímhle faktem se nedá hnout. Takovéto hrozby lidé likvidovali odjakživa, neměli jinou možnost…třeba oběti schizofrenie, psychopaty… společnost se brání jak může, proti zabíjení nevinných není jiná obrana, buďto doživotní isolace nebo smrt. Můžeme je chápat, litovat … ale musíme se chránit, jak jenom můžeme.

"Mluvili jsme, s občasnými přestávkami, během kterých jsme přemýšleli. O obětech. O tom, jak určit jejich smysluplnost a jejich cenu. O tom, co je správné a co špatné. O naprosté absurdnosti toho, že tohle byl jediný způsob, jak jsem ji mohl cítit. Jak ona mohla cítit mně."
Fakt je, že člověk si postupně zvykne na všechno – i na šibenici. I na vědomí jaká cena je za možnost být spolu. Ten tlak musí být strašný, když se jim zdá přijatelná konverzace o výběru jejich obětí.

"Tak zlé, a přesto nepochopitelně pokřiveně správné."
Správné pro koho?????!!!!!

Cathlin, jsi prostě neskutečná! Ta kapitola je od začátku až do konce nabitá takovými zvraty a překvapeními, že jenom sedím a zírám.
Hanka to vystihla – píšeš opravdu jedinečně devastačně… a tak nádherně a návykově, že pokaždé takovéhle úžasné kapitolce děkuju všem silám, které tě přiměly psát!

3)  Cathlin (07.11.2013 21:23)

Hani,

tedy, musela jsem si vzít nějaký čas na to, abych to strávila. Protože v něco takového jsem nedoufala. Tak nějak nevím proč, ale nečekala jsem, že se někdo postaví na jeho stranu, když svatý zákon o nezabíjení je přece svatý zákon a stojí nade vším a všechno ostatní je úplně jedno. To, že to Nicka lisuje stotunovou silou, to je přece úplně fuk. Hlavně, když nebudou mrtví.
Možná jsem trochu čekala, že to někdo z vás pochopí, že on vážně nemá na vybranou. Buď zabíjet, nebo umřít smrtí, která je snad horší než smrt opravdová. Nebo se případně radši zabít. Ale že ho budeš takhle hájit????? A ještě navíc tak vášnivě a takovými slovy? Nejradši bych ti to zkopírovala celé, protože každá další věta mě dostávala víc a víc do varu… No, ale tak alespoň tohle:

v zájmu vyššího celku ti seberou svobodu a ještě to máš chápat!!!

Ano, přesně tak to je. Na Nickovi nesejde. Je ten poslední, na kom tady záleží. Protože to, co stojí proti němu, je bohužel příliš velké. Příliš zásadní. Ale přesně, jak to říkáš – on si to nevybral, a přesto musí dobrovolně trpět. Všichni si myslí, že by to měl dobrovolně snášet a nepochybovat vůbec o tom, že tak je to správně. Je to hrozné přehlížení. A jak se zpívá v jedné nádherné písni o malém děvčátku – „Neglection can kill“ (Přehlížení může zabíjet). A Nicka to zabije, pokud s tím něco neudělá. Je to příliš. Na kohokoliv z nás by to bylo příliš. Źít a nežít. Umřít zaživa.

Nedivím se ti, že jsi ze začátku doufala. Vypadalo to dobře. Dokud nepřišel zpětný úder, který přijít musel. Snad tě utěší, že kdyby nepřišel už v téhle kapitole, přišel by později, protože Susanna by si později v každém případě uvědomila, že zabíjet lidi jen kvůli nim dvěma.......... Ani Susanna není monstrum, kterému by to bylo jedno. Ani Nickovi to není jedno. Snažil se tomu vyhnout. I ona se snažila. Snažili se oba – zůstat od sebe, najít jinou cestu. Ale láska je slepá. Láska nemyslí, láska vás vede do záhuby. Třeba přímo doprostřed ohně, pokud je to třeba. A Nick se k tomu odhodlal, když všechno ostatní selhalo.

A UF!!!

že se srovná s cenou za lásku … mohla si aspoň odpustit ty řeči…

To byla další věc, která mě šokovala… Myslíš si, že měla Susanna prostě kývnout? Prostě to všechno hodit za hlavu, jako to po tom všem udělal Nick? Že ho měla milovat víc, dost na to, aby byla ochotna připustit i tahle krutá pravidla? Máš ale pravdu – Nick se s ní tím, co udělal, podělil o svůj kříž. Pokud mají být spolu, musí ho táhnout oba. Nebo žádný z nich. S tím není možné nesouhlasit.

A pak další tvé ohromné výkřiky…

bez lásky je život zbytečný a promarněný pochod prázdné skořápky.



tlak k neunesení, je v tom tolik vášně, že to nezvládám.

Susanna musí vědět všechno, musí přijmout stejnou odpovědnost za lásku

další slova mi splývala v jednu bolavou vlnu slz.

…asi věřím…

sebrala jsi mu úplně všechno, dala jsi mu na chvilku ochutnat to nekrásnější na světě a pak mu to vyrvala stejně brutálně jako ten černý nenasytný zloděj příběhů!!!! Oč jsi lepší???

Asi o nic… Vůbec o nic. A patří mi to!

Moc děkuji za tak podnětný komentář. Já málem vypustila duši při té kapitole a mám dojem, že ty nejspíš při psaní toho komentáře. prey A při čtení. Wow. Úžasné.

2)  Cathlin (07.11.2013 21:19)

Marti,
doufám, že hledání vaječňáku nezabralo příliš mnoho času...

Tohle je úžasný vyznání, věříš? Aspoň moje srdce na to tak odpovídá

To je krásný… Myslím, že na těch větách je vidět, jak na tom Susi je. A dávají představu k tomu, jak jí asi bylo, když se nakonec sebrala a nechala se odvést. Už v tom zkrátka lítá nejen Nick, ale i ona. A svléknout si tu režnou košili...... Někdy člověk dobrovolně vydrží opravdu hodně…

Překvapivě myslím, že je chápu. Oba. Zabíjet jiné není ideální, ale zabíjet sebe… Co je tohle vlastně za volbu?

Jo, přesně. Co je tohle vlastně za volbu?

Nebo ne, máš vlastně ještě druhou možnost – nechat se mírumilovně odstřelit jinými. Kdo by si tohle vybral, přes všechny morální zásady?

Další trefa. Nick se prostě rozhodl rvát o svůj prostor, o své nároky… Neudělal by to, kdyby ho láska nedostala na kolena. Kdyby to nezašlo až tak daleko. Kdyby neochutnal… a nezačal toužit. Do té doby to bylo celkem snesitelné. Je snadné nemít něco, co vlastně ani tak moc nepotřebuješ. Pro co nemáš kam sáhnout. Ale odpírat si to ve chvíli, kdy to máš den co den před očima..... Nick je taky jenom člověk.

Čekala jsem, že se něco zkazí

No, jasně........ Čekala jsi správně! I když v první verzi téhle kapitoly se nic zlého být nemělo (chtěla jsem s tím počkat až do další…), tak nakonec to prostě stejně nešlo. Nemohla jsem tak riskovat… Takže jo, muselo se něco stát. I když tedy černí si pro svůj příděl přišli i v původní verzi.

že kdyby sám už nikdy nezůstal, tak by vlastně další oběti být nemusely, ne?…

Jo, jasně, to asi napadne každého. Trochu se o tohle téma hodlám otřít, jen co se k tomu dostanu. Ale opravdu jen hodně okrajově, protože jako možnost je to hodně nereálné.

1)  DarkMoon (07.11.2013 20:58)

Zrovna jsem do sebe hodila zbytek pohotovostní skleničky vaječňáku, kterou jsem si jako jediné možné alkoholické povzbuzení našla. Asi to pomohlo, takže píšu koment

„Nedokážu tě přestat milovat navzdory tomu, že o tobě nic nevím a všechno kolem tebe je jen jeden obrovský zmatek. Nedokážu tě přestat milovat ani ze žádného jiného důvodu. A když budeš takhle mluvit, nedokážu to už vůbec.“ Tohle je úžasný vyznání, věříš? Aspoň moje srdce na to tak odpovídá

Susanna mě překvapila. Já myslela, že bude víc odmítat. Ono za to asi mohlo právě jednání nejdřív instinkty a touhou a až pak hlavou… Co to všechno opravdu znamená, dochází až později.
Překvapivě myslím, že je chápu. Oba. Zabíjet jiné není ideální, ale zabíjet sebe… Co je tohle vlastně za volbu?

"Jako bych byl jediný na světě, kdo byl ochoten zabíjet pro lásku! Zabíjet prostě proto, abych zůstal naživu."
Právě. Vždyť on je vlastně postavený do rohu. Jo, má „možnosti“, ale to se snad nedá počítat. To je jako dát vojákovi zbraň, natlačit ho do boje a říct mu, aby zabíjel. Nebo ne, máš vlastně ještě druhou možnost – nechat se mírumilovně odstřelit jinými. Kdo by si tohle vybral, přes všechny morální zásady?

Čekala jsem, že se něco zkazí. Asi jsem holt už moc předem připravená Ne, že bych si neužívala tu smršť mezi nimi, ale předem jsem čekala na to NĚCO. A jo, zůstat sám, aby mohli přijít… to je geniální.

A když už jsme mu vzali tohle, tak mu rovnou vezmeme i všechno ostatní, proč ne, že ano Chjo…

Mmch, uprostřed čtení mě napadlo – i když by se to hodně těžko provádělo – že kdyby sám už nikdy nezůstal, tak by vlastně další oběti být nemusely, ne?…