11)  Cathlin (27.03.2014 10:32)

No, vidíš, Kači. S nožem jsi to uhádla přimo bravurně.
A ano, z Nicka je troska. Jestli dříve mohl v klidu existovat bez lásky a bez života, tak nyní zkrátka pomalu začíná chápat, že toho dál schopen není. Jak velkou roli v tom hraje to, jak moc miluje a potřebuje Susannu, to si můžeme domýšlet. Nicméně ona mu otevřela oči a způsobila, že už zkrátka otupění zemědýmem nestačí. A tady vidíš, kam to vede, když se pokouší v sobě všechno umrtvit a na své nejzákladnější potřeby nebrat ohled.

Ne, toxikomanii jsem skutečně nestudovala. Ty ano? Píšu to jen podle představ. Samozřejmě jsem žádné drogy ani nikdy nebrala, takže opravdu nevím, jaké to je. Četla jsem pár knížek, viděla pár filmů - a ono to asi stačí. Drogy jsou vlastně mé oblíbené téma. Fascinuje mě ta absolutní devastační moc, co nakonec nad člověkem mají... běhá z toho mráz po zádech. A samozřejmě mě fascinují i jejich účinky. Ty stavy, které způsobí, i když to opravdu nevím, jaké to je.
A u Nicka to se zvyšováním dávek platí také. Je to stejný boj jako pro jiné narkomany. I on je na zemědýmu v jistých chvílích v podstatě závislý - z důvodu děsu, že když toho nechá, zase začne cítit všechnu bolest. A když navíc ještě musí brát zvýšené dávky, aby bolest vypnul, potom se opravdu nemůžeme divit, že z něj ta troska je. Ve střízlivějších chvílích ovšem svádí vnitřní boj starý jako drogy samy - ví, že se z toho potřebuje dostat ven, nějak... A proto ta Sheyla. Jenže, jak asi chápeš, ta teď zrovna v plánu není. Nick má pocit, že vidí jinou cestu ven...

10)  KatkaB (27.03.2014 08:59)

Tomu noži, který Nick zabavil dělníkům, jsi věnovala nějak příliš pozornosti. Hádám, že svou úlohu ještě v příběhu bude mít
A hle, hned o kousek dál si s nožem a nějakou kurvičkou Nick pěkně pohrál. To mám z toho, že píšu komentář po kouskách a ne až na konci
Nestudovala jsi náhodou pár semestrů toxikomanii nebo tak něco? Protože se mi nechce věřit, že by sis podobnou zkušeností prošla sama, ale z toho, co čtu, se zdá, že víš přesně, o čem píšeš… Postupné ztrácení účinků drogy, zvyšování dávky, snaha dostat víc, odvaha k extrémnějším způsobům užívání drogy, naprostý nezájem o všechno ostatní, otupělost, změna povahy… tohle už přece dávno není Nick. Je z něj troska. Troska, která nestojí o pomoc Sheyly. Nebo stojí? Poslední větička naznačuje, že přece jen k ní nějaké naděje upírá.
Děkuji

9)  Cathlin (29.10.2013 09:11)

Máto, myslím, že vím, co se ti asi rojí v hlavě.
A jasně, že jsme to čekaly. Že z něj jednou nic nezůstane. Jen prázdná vysušená schránka, bezcílně a nesmyslně se potácející životem. A i skrze to masivní umrtvení, stále hledá sám sebe. Možnost vnímat. Jen tady trochu psychopatickým způsobem. Jen pohled na krev v něm „něco“ probudí… Něco víc než jen sklony k brutalitě kombinované s netečností a pocitem, že má všechno dokonale na háku....... Ten řvoucí poplašňák je na místě.
A zemědým????? Má to svůj důvod. Není to jen tak, pochopitelně. Ale především to bude mít důsledky, ze kterých se mi staví chlupy na těle.

8)  Cathlin (29.10.2013 09:01)

Fanny, přiznám se, že při čtení tohoto komentáře mi jaksi běhal mráz po zádech...... Brrrr.
"První odstavec a už omdlívám hrůzou." No a tady to máš černé na bílém. Jo, tahle kapitola byla hodně hodně drsná. Nickův zoufalý pokus se toho zbavit, postavit se tomu a mít už konečně pokoj, ať to stojí, co to stojí… Je to stejné jako když alkoholik pije, aby zapomněl na žal. Ale ten žal se nikam neztratí, nikdy. A jen co dostane příležitost, vrátí se s ještě větší silou..........
Scéna, ve které přijde za Nickem domů Sheyla… no comment. Ta je prostě otřesná. A ona úplně bezmocná..... a přitom tolik chce s tím něco udělat. Ano, i ji to nakonec dožene k zoufalým věcem.
Scéna se Sheylou mi vadila mnohem víc než Nick a nůž a bezejmené dívky. Případně sebepoškozová­ní......... Protože tam ubližoval někomu, koho známe.
A ano, nakonec se vydal za Susan........ ale ne v totálně bezcitném stavu, ale ve stavu náhlého procitnutí z obluzení, z nicnecítění...... Jeho reakce jsou teď zkrátka naprosto nepředvídatelné.
Díky za krásné komentování.....

7)  Fanny (18.10.2013 19:10)

Přestalo záležet na hloupostech, na kterých mi záleželo dřív. Jediné, na co jsem myslel, byla dostatečná zásoba a hladina zemědýmu v mém těle.
Zvykl jsem si na to a konečně pochopil, co je pro mě dobré.*
První odstavec a už omdlívám hrůzou. To, co Nick označuje za dobré, mně nahání hrůzu. Dostává se přesně tam, kde to pro něj sice bude jednodušší, za to pro nás naopak a pro něj nakonec taky… Ne, tohle se mi zatraceně moc nelíbí.
Vstal jsem a vrazil ji na polici vedle všech modelů z minulého týdne.
Sice to může být hezká sbírka, ale on… Úplně zapomíná. A stejně to tam někde pod povrchem musí být. Zmražené city. Ani Sheyle se tohle nemůže líbit.
„Ztratil jsem chuť,“ informoval jsem ji, než se mi prosmekla a ztratila se ve tmě za dveřmi téhle tmavé místnosti.
Ne. Ne. Ne! Že něco takového přijde, jsem možná tušila, ale tak brzo? Ani v nejmenším. Začíná to být pořádně vážné. Nevím, jestli si přeju, aby zemědým co nejdřív zmizel, nebo aby se už nikdy neztratil.
Držel jsem ji pevně a bylo jasné, že si odsud odnese pořádné modřiny.
Anonymita dnešní doby, i když v každé době by něco hrálo v jeho prospěch. A já se každopádně děsím, že by si ty holky mohly přestat odnášet cokoli. Že by už nemusely odcházet vůbec.
Nebo soudce. Ona ale přece soudce nebyla… na co si to hrála?
Nick někam zmizel. Já jen doufám, že ho vrátíš. A doufám, že nebude úplně nenávratně rozbitý.
Zní děsivě. Snad bych ani neměla takovou odvahu jako Sheyla. Nadávat mu a kárat ho. Stačil by jeho jediný úsměv a prchla bych ze dveří jeho bytu.
„Před tebou, Nicku, před tebou,“ řekla a do očí jí vstoupily slzy.
K tomuhle asi není co dodat. Sheyla má jen a jen pravdu.
Všude, kde jsem se večer dotknul, zůstala její stopa. Vstávalo se mi dobře, hned od rána jsem se usmíval.
Tohle doopravdy přestává být normální. Ksakru.
Ale konec by mohl vést zpět, ne? Zase k našemu Nickovi, jen doufám, že ještě než se vydá na cestu zpět, neudělá další hloupost. Vydat se za Susan v tomhle stavu? To nemůže dopadnout dobře. Nechci si představovat, co by mohl udělat. Injekční stříkačka, bláznivé nápady, šílená bezcitnost a co hůř, přes chlad, který z něj vyzařuje, s ním city příšerně mávají.
Cath,
Nenapadlo, mě, že tak rychle s Nickem uděláš něco takového. Upřímně mě to překvapilo. Uvidíme, co dál… No, zase si rozšířila spektrum možností budoucnosti… To už jsem si říkala, že to víc nejde

6)  Mata (18.10.2013 16:09)

No dobře, už jsem se uklidnila… možná budu schopná napsat i něco smysluplného…
Neříkám, že jsem to nečekala… JO ČEKALA! Zatraceně… Nůž, krev a jeho záliba v tom, že teče a je mu jedno z čeho… Je mu jedno všechno, hlavně že teče… a krev je nakažlivá…
A že zemědým najenou přestane fungovat… no dobře čekala jsem, že ho něčím vyhodíš z „rovnováhy“ a děsila se toho co udělá a i to jsem zatraceně tušila, kruci… že půjde za Susanou, kam jinam že? A asi nemusím zdůrazňovat jaké scénáře se mi rojí v hlavě, jeden horší než druhý…
Ale přiznávám své zvrácené choutky, těším se

5)  Mata (17.10.2013 22:53)

A DO PRDELE!!!!!!!!!!!!!!!
Ano, stroj, monstrum bez citu a když se mu trocha toho citu vrátí šílenec, proboha, může udělat úplně VŠECHNO! Ne nelíbí se mi to, vůbec se mi to nelíbí, ZATRACENĚ SE MI TO NELÍBÍ! Velkej červenej vykřičník z minulé kapitoly se nadul do obřích rozměrů a do toho řve poplašák… ááááááááááááá­ááááááááááááá­ááááááááááááá­ááááááááááááá­áááááááááááááá

4)  Cathlin (17.10.2013 20:59)

Hani!!!!! Tak na tohle nedokážu ani odpovědět, ale je to úúúúžasné!!!! Naprosto nádherný bezprostřední komentář.....

3)  DarkMoon (17.10.2013 20:31)

Kruci... když je úplně otupělý a jako stroj tak akorát může vyvést něco strašného, aniž by si to vlastně uvědomoval – teď koukám ještě ve snaze cítit něco, i když si to neuvědomuje a doopravdy cítit nechce… Uááá… zase jsi uhodila na moji strunu…
Uf. Stejně tak nějak doufám, že to nakonec nějak dobře dopadne (nešťastné konce už beru, ale doufání v happyendy nebo aspoň ne tak špatné endy mi zůstalo).
A celkové dojmy... To se mi asi nepovede vyjádřit ve slovech. Vážně ne. Představ si změť šokovaných emocí a nevím, čeho dalšího.
„Co to.. dělá?! Do háje.. on je fakt totálně v háji… Krev na prostěradle, všude? Nevykrvácí?! No, on vlastně asi nemůže… Ale kdyby mohl, tak ani to nevnímá…“
A scéna se Sheylou... No, tak to byl taky mazec. Další mučivá scéna. To, jak to všechno vnímal, nebo spíš nevnímal, jeho reakce na cokoliv, jak mu chtěla pomoct, ale prostě se k němu nedokázala dostat…

2)  Cathlin (17.10.2013 20:06)

Bosi, nejlepší bude asi obojí. Milovat i nenávidět. Obojí je skvělé…

Nevinně nekoukám, to je marná snaha. To by mi nikdo z vás už stejně nevěřil.......... A jo, v tvém případě tedy opravdu dobře vím proč. Ta scéna, ano........ A schválně jsem tě na ni neupozornila… Jsem mrcha, no.

Fascinuje mě tvá schopnost několika dobře mířenými slovy věci přesně charakterizovat. Tak, že si člověk říká: „jo, sakra, to je přesně vono.“

ŽIvot, před kterým se on sám zamknul do cely zemědýmového „pokoje“

Jo, ty uvozovky sedí…
Co s tím nožem Nick hledal? Život? Emoce? Jo, přesně to… V té nejhlubší tmě šel po světlu jako zblázněná můra. Úplně bez mozku… A to podvědomí, co ho vedlo, to bylo sakra hluboko ukrytý. Tak hluboko, že se nedovedl ani pochopit.

A pak tahle tvoje PERLA:

jeho pracně „vyfetovaný“ klid

To tedy… klobouk dolů. To by snad měl být název celé téhle části Dýmu.........

A jo – Sheyla – jednu flákla........ Ona je liška podšitá. A má úroveň. Ví, že fláknout by nepomohlo, jen by se jí zase vysmál......... Kruci, mlčím.

Uf, skvělý koment, Bosi.......

1)  Bosorka (17.10.2013 15:25)

OMG, OMG, OMG?!
KURVA, KURVA, KURVA!
A opravdu jsem Caps Lock nezmáčkla náhodou, Cathlin!
Mám tě milovat nebo nenávidět?!
A nekoukej tak nevinně, moc dobře víš proč!
Nádech, výdech…jo, můžu psát:
Nejdříve ty sirky, to jsem brala jako návrat ke starým dobrým zvyklostem…jenže mi tam něco nesedělo! Ta hora, opakující se motiv (Blízká setkání třetího druhu? ).. a hlavně žádný oheň. Mechaničnost, chlad…stroj.
A pak jsi mu dala do ruky nůž…ten dokonalý nástroj. A já ráda nože A já už od začátku věděla, že to nebude jen tak.
Nebylo… pustila si ho s ním do ulic. Co tam hledal? ŽIvot, před kterým se on sám zamknul do cely zemědýmového „pokoje“? Emoce? TO přesně nevím, ale ale tu scénu jsem měla před očima, protože si ji popsala tak věrně, do posledního záchvěvu tepu viditelného na kůži té ženy… a pak jsi vypustila z klece šelmu, když si poprvé říznul. A nejenom do té ženy, ale i do sebe. KDe je krev, je přece i život…
jenže nic, ani ten jeho pracně „vyfetovaný“ klid netrvá věčně. Nejdřív se mu to snažila vysvětlit Sheyla (uáááá, ani nevíš, jako jsem měla chuť, aby mu jednu flákla, když se tam tak bohorovně usmíval – úplně jsem se viděla na jejím místě za pár let, jak budu čelit pubertě kluků!) , ale musel k tomu dospět sám. Natvrdo!
Dojezdy bývají drsný…
Uf, skvělý, Cath!!!!!