Kapitola druhá - Strasti a radosti

Občas člověk potřebuje oddechnout. Vypnout a věnovat se něčemu úplně jinému. Relaxaci potřeuje každý. Někdo se dívá na televizi, někdo si čte, někdo jde mezi lidi. A někdo potřebuje být sám. Schválně utíká od ostaních. Jen by ho otravovali. Jen by se ptali, co se stalo. Ale on jim nechce odpovídat. Tak proč mu nedají pokoj? Přeje si popřemýšlet nad sebou. Nad svou budoucností nebo také minulostí, která ne vždy bývá růžová.

Děkuji každému, kdo se pod tuto povídku ozve, byť jen pár slovy a jedním komentářem. Kdo mě zná, ví, že právě podpora (nebo také kritika) je mnohdy to, co mne při psaní pohání dopředu. Autora vždy potěší, když se dílo líbí.