I

I je inkoust na papíře,

v možná někdy větší míře,

píše slova, píše věty,

zachované všemi léty.

I je instinkt lovce v lese,

když se hrdě se zbraní nese,

číhá na svou kořist trpělivě,

žádá o úspěch úpěnlivě.

I je intuice, když předvídá její kroky,

v ruce drží nůž a cítí se, jak by už roky

neuhasil svou touhu po moci,

jako za nějaké šílené nemoci.

I jako inteligence, kterou prokazuje,

když se měsíc co měsíc ze své nemoci uzdravuje,

potom barva vlčích máků ho obklopuje

a jeho srdce radostí poskakuje.

I jsou iluze a naděje, které poskytuje,

když si pak pod čarou jejich život nárokuje,

je sběratelem života a smrti,

všechnu nevoli bez slitování škrtí.

I je improvizace při chybičkách osudem daných,

když směje se na pokusech o útěk planých,

když zase získá svou nadvládu a moc,

pak už nikdo nemůže ti přijít na pomoc.

I je římská jednička a znamená život,

jen jeden můžeš mít, ne jak je ti libo,

je to nůž, který ti do hrudi zabodne s úsměvem,

bohužel v životech žádné restarty nesvedem‘.

blotik