2)  Ivanka (20.04.2013 20:09)

Moc děkuju, Fanny, velice si tvého komentáře vážím. Mimochodem, ty tvé komentáře jsou také velice chutné!

1)  Fanny (12.04.2013 22:31)

Víš, co vůbec není příjemný? Když ti běhá mráz po zádech a nevíš z čeho. A rozhodně ne z toho, že by mi byla zima. Nevíme nic, padají jména a já marně přemýšlím, jestli o nich něco vím, jestli byla někdy předtím nějaká zmínka, nebo ne. Proč se na pohled vyrovnaní, sebevědomí, profesionální lidé najednou sypou jak domeček z karet. Proč se skupina nejvyššího policejního vedení, která obvykle vypadá zcela chladnokrevně, najednou chová jako zoufalí přátelé, které se něco snaží ustát. Ale neví co. Všeho všudy my to z dálky jen pozorujeme a víme ještě větší nic. A taky proč proboha má z toho případu být vyřazen Jakub???
*Takže bude den trávit nejenom s nesnesitelnou Markovou, ale i s chlapem na ránu cihlou.*
Já myslela, že Peterka je na ránu cihlou pokaždé. Takže vlastně žádná výjimka, ne?
*I když… Jeho nynější život byl ještě pořád lepší než to, co se od něj očekávalo.*
Sakra, on dokázal změnit atmosféru doslova jako mávnutím proutkem. Ještě před chvílí se mi kroutil žaludek a běhal mráz po zádech a najednou se lámu v pase smíchem. Dokáže s člověkem vážně divy. Neměl se dát na dráhu policajta, ale baviče!
*až sebou klimbající Peterka prudce cukl, zamručel cosi o zvířatech dávajících mléko a zamračeně na ni pohlédl.*
A samozřejmě, že Peterka se mu vzápětí snaží šlapat na paty!

*„Kurva,“ zašeptal Peterka. Chladná ignorance? Pche. Ta holka ho deptala stejně jako Jakuba.*
Deptala by každýho, ne? Mě asi ne, já bych ji dost rychle poslala kamsi. Pokud by to situace dovolila samozřejmě… Obvykle si pod sebou dobrovolně nepodřežu větev, což by se přesně stalo, kdyby byla Nina například moje šéfová. Nepěkná představa. Radši štípat dříví v lese, než to.
*Někdy a někomu asi stačí jen ta akce.*
Takže ona popírá i fyzikální zákony, jo? Znovu se utvrzuji v tom, že jestli se mě někdo někdy zeptá, se kterou postavou se nikdy nechci potkat naživo, řeknu Ninu. Ne, že bych ji snad neměla ráda…
*…, že se tady šest, teď už vlastně sedm, slepic hlásících se o dominantního kohouta...*
Co dodat, než že s komentováním jejich chování plně souhlasím? Jo, teď soucítím snad i s Peterkou.
*Za jiných okolností by si milerád zaflirtoval s holkou jmenující se stejně jako jeho máma*
Sakra! Asi mi to mělo dojít o něco dřív, ale nedošlo… Šárka! Co proboha má Miriam, Šárka a ti ostatní společného? Jasně, minulost, ale jakou?
Ty jejich „čachry machry“ s tajemstvím se mi líbí čím dál tím míň. A je mi jasné, že prozrazením té „události“ to nekončí… Ale začne teprv ten současný problém, viď?
*Na bílou obálku se zvládla dívat asi jen deset minut.*
Mráz po zádech zde! Chuť k ironii mě rychle přešla. Je těžké se dívat na zoufalého člověka. Ovšem ještě těžší je, koukat se na zlomeného člověka, který je obvykle pevný jako skála. Každý má svou Achillovu patu…

Iv, jo, začíná to být docela drsné. A hlavně čím dál napínavější! Ale výborné! Dokonale chutné!