Jediná spravedlnost...

Teď už nevěřím.

Nemá to lehké. Ale... je.

Občas se vzbudíte a máte pocit, že je vám snad osmdesát. A občas... se nepletete... ;)

Čtěte to, jak libo. Melancholici mohou vynechat kurzívu :)

Keď bolesť prichádza a prehovára cez nás, stráca život zmysel

Je v každém z nás. A mě dnes brání psát. Tohle není poezie. To je můl souboj... s ní. S tou příšerou v mém nitru.

Zjistila jsem, že nedokážu napsat ani písmenko, dokud se nějak nerozloučím.

Ach Amy...

Čtyři stěny a my dva...

V noci zdá se být všechno trochu jinak...

Všechno, nebo nic. Jdeš do toho? Rozhodni se hned teď.

Každý má občas strach, co bude zítra. Jestli bude nějaké zítra.

Vlastně ani nevím, jestli je to poezie nebo co to vlastně je. Prostě jsem začala psát a tohle z toho vylezlo :)

Pšššt...

Poněkud melancholická poezie mého života...

Říkám tomu poezie... Bez veršů. Bez rytmu. Ze srdce.

Ták děti, dneska si povíme tu o lepších zítřcích...

Ne, to jen naši malí hrdinové. Taky jste plánovali, jak zachráníte svět? Jo, to bylo tehdy, když jsme ho ještě neznali; svět ohrožovali jen Rakeťáci z Pokémonů a jojo bylo ten nejtěžší vynález na světě. O:)

Iwka

Život je svině a bonzuje osudu všechno, co může.

Krátký okamžik. Slyšíte jen tlukot vlastního srdce. Nemůžete popadnout dech. Právě jste zahlédli záblesk Země nezemě...

Keď príde "deň blbec", tak nie je čo riešiť...

Občas mám zvláštní dny,
kdy píšu verše podivný.

Básníkova temná muška. :-)

Když píšu bláznovi...

(Varování: Obsahuje prvky symbolismu a lehkého... naturalismu. ;-)

Rok od roku zas a znova...

Udělat pár zvláštností...

Jedna z toho druhu poezie, která má s verši tak málo společného a přitom dost. To říkám já tobě, to snad říkáš ty mě, když sníme...

Sweet...

Jen pro něj...

Příliš brzy...

Že si dospělí neumí hrát s hračkami? Pojďme se přesvědčit o opaku. :))

Iwka

Podlá touha nebo umění?

Jen malé zatmění mozku. Dokážeme vždy oddělovat vzpomínky od pouhých představ?

Neprožily jsme tohle jen v mé hlavě?...

... A nestalo se to doopravdy?

Existující neexistující, Iwka^^

Romeo a Julie. Věční, zamilovaní, mrtví.

Tak jako my.

Iwka

Jen malá veršovánka, nemusíte se bát. :o)

Já slepě věřil každému slovu,

co splynulo z něžných retů tvých.

A vím, že bych jim věřil znovu.

Jsem součástí lodí v bouřích ztracených.

To Kurt C. with ♥

Další srdeční...

O nepoučitelnosti žen nebo svůdnosti mužů?

Středeční chvilka poesie...

Nevím, jak to vzniklo a ani kdy to vzniklo. Vím, že to prostě je. Noc je opilá a dělá nám jen potíže...

Túto básničku som napísala asi pred rokom. Nie je to nič svetoborné ale snáď sa to dá prečítať.

Niekde rým, niekde myšlienka.

Zhoubná myšlenka aneb Malá černá díra

Eh...asi vytáhněte ty kameny a jdeme na to!