11)  Florence (09.06.2019 09:08)

Jé, tak to moc gratuluji, Katuš! A doufám, že šťítná žláza se zase sklidní.
Rozhodně mám pocit, že povídka přišla ke mě. Já Ezru, Lexi ani Amose nebo Tys nijak nehledala. Oni našli mě. Někteří z nich se usadili v mé hlavě a zabydleli se tam už před dlouhou dobou.

10)  Katuš (06.06.2019 18:44)

Ahoj, ano, už jsem Mgr. Zaplať Pán Bůh . Odnesla jsem to ale taky trochu zdravím - zbláznila se mi štítná žláza, naštěstí fakt nic hrozného, jen beru prášky a mám klidový režim. (což je pro naspeedovaného člověka téměř nemožné udělat).

Takto - mám pocit, že některé věci člověk nepíše, že jsou mu dány. Někdo tomu říká inspirace, někdo vyšší vedení. Třeba jsi ty nepřišla k této povídce, třeba tato povídka přišla k tobě. Nelam si s tím hlavu, že tvé postavy nejsou takové, jaké by sis je představovala. Třeba ti ony pomůžou něco vyřešit v tobě a v tvém okolí a proto k tobě přišly tak natvrdlé Je to krásná povídka. Děkuji ještě jednou.

9)  Florence (06.06.2019 08:27)

Ahojky Katuš, co tvoje státnice? Už to máš za sebou?
Teď ke komentáři - ne, že je nemám ráda. Jenom jsem zklamaná. Jasně, že to tak muselo být a Ezra se zachoval asi nejlépe, jak ve své situaci a se svojí povahou mohl. To ovšem neznamená, že Lexi neublížil. Spíš než ty rány bičem jí bolela skutečnost, že to dělá on. Jsem zklamaná i v tom, že mu Lexi přisoudila heroickou cestu a čekala, že by to snad neudělal. Jemu vyčítám, že to udělal, ale jí vyčítám, že čekala něco jiného. A vím, že ode mě je to nefér, protože já jsem ta, která jim tenhle příběh přiřkla Tak nějak k tomu, jak se cítím pokaždé, když si tuhle kapitolu po sobě přečtu Moc děkuji za komentář!

8)  Katuš (05.06.2019 20:42)

Ahoj Flo. Na začátek se musím opět omluvit - čtu pravidelně, ale opět na mobilu. Napsat tam nějakou smysluplnou odpověď je pro mě docela problém. Užívám si však každičkou kapitolu, je to skvělé, perfektní a určitě se ti pak na mail ozvu .

Nevím, proč své postavy nemáš ráda. Já je ráda mám. Levant se v této kapitole zachoval podle jeho nejlepšího vědomí a svědomí. Neublížil jí tolik jako ostatním, dokonce jí neublížil on sám a to bylo obrovské gesto. Nemohl to nechat být. Ne v tom světě, ve kterém žili. Tam by ho jeho soucit mohl zničit a on už by neměl nikdy šanci provést něco dobrého. Čekalo se od něj, že toho kluka zabije a čekalo se od něj i ublížení těm ostatním včetně Lexi. Přesto jí ani ostatním neublížil tak moc, jak by mohl. Měj je proto ráda i ty. Udělaly jen to, co jim bylo přisouzeno příběhem. Měj se krásně a ještě jednou se omlouvám za nekomentování.

7)  Florence (05.06.2019 18:54)

Já ti moc děkuji, Katko, za komentář i pochvalu!

6)  Katka (05.06.2019 17:37)

Krásně napsané moc děkuji a jsem napnutá jak to s nimi bude dál

5)  Florence (05.06.2019 17:11)

Lis, moc děkuji! Chápu, tohle moc romantiky nepobralo. Tohle byla spíš jejich krutá realita.

4)  Lis (05.06.2019 14:14)

Ahojky, skvěle napsané a i když mě to jako romantickou duši dráždí, tak by mi přišlo divné, kdyby najednou obrátil o tolik. Děkuju a nemůžu se dočkat neděle.

3)  Florence (05.06.2019 12:16)

Elinor, děkuji za pochvalu a komentář! Máš ravdu, holt to tak muselo být. Ezra... jeho svět je úpně jiný než ten Lexi.

Mayo, ahoj a moc ti děkuji, že sis udělala čas a okomentovala! Děkuji i za pochvalu Máš pravdu jejich život snům nijak nepomáhá. V tom systému na ně není prostor. Další kapitola zase v neděli. Už se pomalu blížíme ke konci.

2)  Maya (05.06.2019 11:48)

Krásná povídka a dechberoucí kapitola. Jsi úžasná autorka. Je škoda, že "sny mají pramálo společného s realitou", ale potom by to nebyl život a rozhodně by to nebyl Ezro, Lexi a systém, ve kterém žijí. Jsem moc ráda, že jsem se dostala k přečtení téhle nové povídky, netrpělivě čekám na další kapitolu

1)  Elinor (05.06.2019 09:07)

je to hustá kapitola..asi to tak musí být...teď jsem vážně zvědavá jak to dopadne.je to hodně dobře napsané