BEZ HRANIC - náš online šuplík
Zatoulaná ovečka - Prolog
Sekce
Další odkazy
Nenechte si ujít!
Povídka Druhá šance od Alokin teď vyšla jako kniha!
.jpg "Hříšníci - Marie A. Gregorová (ambra)")
Kdo sem chodí?
08.09.2010 [08:00], Awia, ze série Zatoulaná ovečka, komentováno 8×, zobrazeno 2161×
V době, kdy svět dobylo Stmívání, planetu Zemi zachvacuje nové šílenství. Upíři jsou všude. Knihy s touto tematikou se stávají trháky, seriály mají největší sledovanost a lidé jsou ochotni udělat vše, aby se těmto smyšleným bytostem alespoň vzhledově podobaly. Světlý make-up, výrazné oční stíny, barevné kontaktní čočky a samozřejmě nesmějí chybět i nasazovací upíří zuby. Společnost se z toho snaží získat, co se dá, a proto není divu, když se po celém světě začnou pořádat takzvané upíří slety. Policie však s narůstající davovou mánií nemůže spát a nakonec se vyplní její nejhorší obavy – nějaký šílenec si začne myslet, že je upír a vraždí nevinné dívky a ženy, přičemž své oběti nechává s rozdrásaným hrdlem.
Melinda Drakeová je především poslušná dcera. Nepije, nekouří, nechodí na diskotéky. Místo toho zpívá v kostele. Jejím jediným hříchem je zakázaná láska k jistému Steavu Williamsovi, bubeníkovi velmi populární kapely Red Ink, která se proslavila svými upířími songy. Kapela je kromě toho opředená mnohými tajemstvími. Chlapci nechtějí nic zanedbávat a hrají pouze v noci, díky čemuž jejich popularita jen vzrostla. Melindina matka však o nich nechce slyšet, protože podle ní se jedná o bezbožné hříšníky. Když se však k Melindě dostanou lístky na jejích koncert v Dublinu, neváhá a pod falešnou záminkou utíká z domova, aby zažila ten nejúžasnější zážitek ve svém životě. Jenže to netuší, že si zanedlouho bude přát, aby tam nikdy bývala nejela...
_________________________________________________
Aby to nebylo tak jednoduché, začínám pěkně od konce, tudíž prolog zdánlivě nesouvisí s popisem uvedeným výše. V první kapitole se však vrátíme o rok zpátky, kdy to všechno začalo a postupně se budeme přibližovat k tomuto okamžiku.
Povídka je věnovaná mojí drahé, zlaté, briliantové a kdo-ví-ještě-jaké, ale hlavně bláznivé Nenci. :)
předchozí kapitoladalší kapitola
Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.
Komentáře
1
7) Evelyn (08.09.2010 17:56)
Tedy, musím říct, že tohle mě dostalo. Četla jsem se zatajeným dechem a nedokázala se odtrhnout. Plno věcí nechápu, ale strašně moc se těším, až je v příštích dílem pochopím. 
6) Awia (08.09.2010 15:16)
Fajn, takže díky za komentáře a teď něco málo ke každému zvlášť. 
Neb, odpověď na tvou otázku je jednoduchá: protože to nemám napsané. A stejně pochybuju, že by takovouto hovadinu někde otiskli. Tím ale nechci príběh shazovat, to v žádném případě. Mám ho ráda a do značné míry hlavně kvůli prologu, jelikož jsem si v některých částech vyhrála se slovíčkařením. Začínám propadat kouzlu českého jazyka... A děkuju za upozornění. Kde jsem si toho všimla, tam jsem to spravila. Ich forma pro mě není obvyklá, tudíž se tam občas najde několik drobných úletů.
Přeskočíme k Alasce. Nejde o nijak dechberoucí a originální příběh. Po pravdě je to jen momentální nápad (kterých mývám docela hodně), ale tentokrát jsem ho o něco rozvinula a dokonce i začala psát (což se stává ... teď to bylo poprvé?). Mělo by to být nenáročné, oddechové dílo, pokud se to dílem dá nazvat. Doufám, že tě nezklamou první kapitoly, kde se nálada poněkud změní (vracíme se přece o nějaký ten čas zpátky), ale brzo to půjde v podobném duchu, jako prolog. Třeba pár kapitol vydržíš.
A nakonec tu máme Nencouška. Nebuď smutná proto, že ovečku teď může číst někdo jiný, protože po pravdě tohle píšu pro tebe. Možná se teď díky ostatním dřív dočkáš pokračování (které je momentálně ve hvězdách)o něco dříve, než bych ho jinak napsala, ale píšu s myšlenkou na tebe, to kvůli tobě jsem to tu zveřejnila (protože nebýt tebe, nemusela bych to začít psát vůbec), tudíž zvedni koutky a koukej se usmívat! Jasný? Doufám, že jo. Co doufám. Jasně, že jo! Už se směješ? No proto!
No, dál si párovat rozhodně moc netroufám, ale a ten pár Eric-Frankie ... Tomu bych moc nedávala. Vždyť pro Frankieho je Eric něco jako syn. A takový E stejně ani neví, co je to třeba sex... Vždyť víš, přelostlý děcko. Každopádně tvá všímavost se smajlíkama mě potěšila. Btw... My jsme Frankieho pasovaly na žirafu? Si ani nepamatuju.... 
5) PrincessCaroline (08.09.2010 15:05)
Malá zatúlaná ovečka... Doslova ma nadchlo ako si popísala časť s vánkom, bolo to fakt úžasné. Ako tak čítam BE tak mi je jasné, že aj tu ma čaká niečo tajomné a dobré.
Preto budem (ne)trpezlivo čakať na ďalší diel. 
4) Nenci (08.09.2010 14:29)
Už když jsem četla jednu z těch několika SMS, co jsi mi dnes poslala, tušila jsem, že jde o Ovečku, a že jestli se někdo dá dohromady, bude to právě Mel a Joel (lama a netopýr, vzpomínáš?), i když verze Eric - Steav nebo snad Eric a Frankie by taky nebyla k zahození (hodí se k sobě spíš prase a drak, nebo prase a žirafa? ).
Awísku, mám smíšené pocity...
Ovečka je teď veřejná, není jen tvoje a moje, bude jí číst moc a moc lidí (Lidí, chápeš to? Lidí! Už to nebude příběh jen pro nás - divná individua bez špetky rozumu ), kteří ale nepocítí to nádherné kouzlo příběhu, které jsem měla možnost cítit, když jsi psala první kapitolu, a každých pár řádků jsi mi četla. Když jsem vymýšlela větu o Melindiných rodičích, Vánocích a autíčku, která poté vyšla z Melindiných úst, prostě mám nepříjemný pocit, že Ovečka v jejich očích bude něco jiného, než v těch mých, a fakt že já jsem podle všeho blázen k tomu nepřipočítávám.
Na druhou stranu, nebudu jediná, kdo tě bude přemlouvat k napsání další kapitoly, a jsem si jistá, že komentáře ostatních tě donutí zasednout a psát spíš, než komentář ode mě.
A tak se Nenci zase nebyla schopná rozhodnout, jestli je šťastná, nebo ne, a i když je odůvodnění mé špatné nálady mnohem delší, než odůvodnění té dobré, myslím, že jsem šťastná
Děkuji ti za věnování celé povídky, (Děkovala jsem ti za věnování kapitoly BE s ovečkou? Pokud ne, tak se omlouvám! Děkuji ti za všechno!) zřejmě víš, že to pro mě ještě nikdo nikdy neudělal, (on mi snad ještě nikdo nikdy nic nevěnoval, pokud nepočítám tebe ) a o to víc si toho vážím, jsi moje zlato, a já tě miluju.
Nenci se loučí, omlouvá se za všechny chyby a překlepy, a z důvodu nedostatku slovní zásoby končí tento komentář.
Pac a pusu En.
PS: koukej na toho úžasnýho Erica! 
a Joel, vidíš Joela?!
3) Alaska (08.09.2010 12:23)
No po pravdě mě perex moc nenadchl, ale jelikož jsem zvídavá osoba, musela jsem nakouknout a hned po prvních pár větách mi bylo jasné, že to prostě dočtu až do konce. Tvoje vyprávění mě nadchlo. Tvůj styl psaní je okouzlující. Jsem zvědavá, jestli se i další kapitolky budou odvíjet ve stejném duchu nebo nás překvapíš něčím jiným. Moc se mi to líblo.
2) Nebraska (08.09.2010 11:52)
Awio, proč tohle neleží na stole nějakého nakladatele, aha? Já to chci tištěně! 
(Jen bacha, když ji Joel našel u toho bezdomovce, na chvilku ti vyprávění skočilo do třetí osoby a pak zase do ich formy )
8) Awia (10.09.2010 20:53)
Zase se mi stalo to, co už tolikrát. Odpovídám na komentáře, a on při tom další přibyde. Snad teda nevadí, když se k tobě, PrincessCaroline, vyjádřím teď. Tohle nebude až tak dobré. Spíš víc tamjemné a smutné. Ale nějakou tu romantiku si taky neodpustím, takže neboj. A Evelyn, snad tě nezklamu, když hned v prvních dílech nenajdeš odpovědi. Všechno postupně. Vždyť tento okamžik patří až na konec!