Další odkazy

Nenechte si ujít!

Vyšla knížka Lajkni mě! od Florence

Zkáza z nebes

Snoubení tmou - Leona Škodová

Hříšníci - Marie A. Gregorová (ambra)

Facebook

Kdo sem chodí?

Flag Counter

http://www.bez-hranic.cz/gallery/thumbs/Tajemstv%C3%AD%20syna%20v%C3%A1lky.jpg

31. kapitola – balancování na ostří nože, rozcuchaná profesorka Starověkého Řecka a Římu a sníh

 

Ano, opět se omlouvám za zpoždění. Ehm... ale už se mě brzy zbavíte, nebojte.

předchozí kapitoladalší kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

 

Komentáře

1

Ivanka

5)  Ivanka (18.02.2013 18:06)

Bye, moc děkuji.

Bye

4)  Bye (18.02.2013 14:36)

Ivanko, jako vždy, koncert!
Od úvodní emočně vypjaté scény u auta, přes jadrný výstup s otcem (taky jsem měla chuť mu ji vypálit, i když ve mně hlodá červíček pochybností, jestli přeci jen neměl v něčem pravdu... ), až po velkolepé finále ve škole. Tady si dovolím zmínit perlu o Ježovce, který se bojej otcové i matky :D
Anežčin part jako vždy dokonalý!
Děkuju za další zážitek :-)
A nechám se překvapit, co sis schovala do epilogu ;-) Vidím před sebou šťastnou rodinu se třemi dětmi... No, ale to se koukám asi špatným směrem, co? :D

Ivanka

3)  Ivanka (01.01.2013 21:11)

Šárko, bála jsem se, co konci bez gradace řeknete, ale pro mě to tak bylo správně... Samozřejmě děkuju!
Fanny, máš pravdu, o Jeromovi toho bylo rozhodně řečeno velice málo, ale doufám, že to ještě napravím. B) A tvoje věta o Ježovce mě přivádí na zvláštní myšlenky... To mě nenapadlo. Děkuji.

Fanny

2)  Fanny (14.12.2012 22:32)

Mám knedlík v krku, v očích slzy a nevím proč. Anebo možná vím. Běhá mi mráz po zádech v hlavě zmatené myšlenky, které ne a ne dát dohromady souvislá slova, natož věty.
Michellino uvědomění, arogance otce, který se otcem nazývá, jen když se mu to hodí a Jerome. Jerome, o kterém víme všechno a vůbec nic. To se ti povedlo na výbornou jako všechno tady.
"Bez keců" se tvé perly skrývají v každé větě, za každým slovem.
Ta mihotavá zář a téměř nesnesitelné jemné napětí provázející navrácení sošky. Napadá mě, čeho vlastně byla Ježovka divákem...
Tvrdá slova Antoinna, jen těžko o nich přemýšlet...
A zdrcující Anežka na závěr. Mocná čarodějka. Vlastně i obávaná... ve chvíli kdy nemá nic. Ani vůli žít, troufám si říct.
Někdy si říkám...slova nestačí a to "někdy" je právě teď.

SarkaS

1)  SarkaS (09.12.2012 14:32)

Tak to dokázali. Na to, že o to takovou dobu usilovali, to bylo překvapivě bez emocí. Tak nějak to vygradovalo bez kapky gradace. A já jen zírám, jak neuvěřitelně moc se to z k celému tomu příběhu hodí. Kdyby to bylo jakkoliv jinak, nemělo by to tu zvláštní atmosféru, která ti celou povídkou prostupuje. Jen přemýšlím, co asi bude příště, ale odhaduju, že něco čím vysvětlíš krátký úsek Anežky, který v sobě tentokrát něměl žádnou nosnou informaci. Ty nás prostě nenecháš na chvíli od těch tajemství vydechnout, že?

1

>