Další odkazy

Nenechte si ujít!

Povídka Druhá šance od Alokin teď vyšla jako kniha!

Zkáza z nebes

Snoubení tmou - Leona Škodová

Hříšníci - Marie A. Gregorová (ambra)

Facebook

Kdo sem chodí?

Flag Counter

http://www.bez-hranic.cz/gallery/thumbs/Erb%20p%C3%A1n%C5%AF%20z%20Rm%C5%A1e%20nad%20Karbou.jpg

Poslední kapitola

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

Shmash

9)  Shmash (11.01.2016 10:38)

Omlouvam se za chyby, akorát jsem docetla ve škole na mobilů :D fakt tohle psaní a autokorekci nemám ráda, ale musela jsem napsat :D
Taky jsem zapomněla dopsat, že mě naštval Roman, ale jsem ráda, že se vrátil - je to takové symbolické uzavření příběhu. Je dobře, že SOS nechala klíčku na další příběh v podobě jeho i Krkavce. Nebo jsi minimálně dala čtenáři podnět k zamyšlení. Stejně jako myšlenkou, že věci sice někdy nedopadnou tak, jak bychom chtěli, ale to neznamená, že dopadnou špatně.

Shmash

8)  Shmash (11.01.2016 10:31)

Paní... Tak to dopadlo naprosto jinak, než jsem čekala na začátku, ačkoli ty poslední kapitoly k tomu už celkem směřovaly. Mas naprostou pravdu, že kdyby to dopadlo s Adin špatně, bylo by to skutečně patetické. Prožila si toho tolik, že ji to vystačilo na celej život
Jsem řada, že to s Matyášem dopadlo takhle a s malým jakbysmet, protože jsem se vážně bala, co jim pripravis za strasti. Mne jako čtenáři by to samozřejmě nevadilo, protože bych delší povídku uvítala, ale na Adin vy toho bylo asi už nepřirozeně moc :D
Jak už jsem psala, mas zvláštní styl psaní, líbí se mi, hrozné moc :) Pises tak melodicky, hraješ si se slovy a já v nich cítím jakousi poetiku a rytmus takřka básnický :) s historickým vyjadřováním ses poprala taky bravurně, ani ne přehnané, ani nedostatečné. Někdy jsem tam našla hrubky, takže jediná moje připomínka je, aby SIS sehnala nějakého beta čtenáře, který by to prošel a zkontroloval :) jinak k příběhu vyhrady nemám, všechno ti sedelo a klapalo tak, jak mělo, ačkoli jsi měla více dějových linií. A to zvládne málokdo :) Trochu mi to připomínalo nějaký historický seriál, kdy jsme sledovali několik linek a zápletek v životě Adin.
Jak už jsem psala, ale musím to napsat ještě jednou, opravdu jsem si zamilovala tvůj neobyčejnÝ styl psaní. Mas skutečný dar na slova, to si pamatuj jenom škoda těch chyb, ale to není nic, co se nedá snadno opravit.
Jak dlouho jsi vlastně tenhle příběh psala? A co té k němu vedlo? Vždycky mě strašně zajímá tohle "backstage"
Budu se těšit na tvoje další počiny a dekuju za vyjimecny příběh mas můj obdiv

Phobos

7)  Phobos (11.01.2016 10:25)

Děkuju Pájo, Seb, cam, vaše podpora je bezvadná a pokud jste se bavily jsem opravdu moc ráda, to byl můj záměr. Je to o tolik snazší psát, když má člověk alespoň zdánlivý pocit, že to nedělá jenom tak do vzduchu. Každý komentář, nebo to kouzelné číslo s počtem přečtení, které se stále zvětšuje, mě hnali dopředu. Díky holky, jste bezva.

6)  cam (10.01.2016 21:25)

zaver sa mi velmi paci, vobec som neocakavala ze to dopadne tak dobre, za toho Krkava som trochu smutna ale moze to byt dobre pokracovanie s hlavnymi postavami, velmi som prekvapena navratu Romana. Velka vdaka za tento uzasny pribeh.

5)  Seb (10.01.2016 10:24)

Milá Phobos, moc ti děkuji za příběh Adin, krásně jsi ho uzavřela, máš můj obdiv a těším se na tvoji další tvorbu

4)  Pája (10.01.2016 09:38)

Děkuji za nádherný příběh,:) :) píšeš jako profesionál, tak si užij, zasloužíš si to. A piš prosím dál, pro mne je Tvůj román naprostou špičkou, a tak se určitě objevím s velkou podporou, díky……

3)  Bedrunka (10.01.2016 00:17)

Však sis ho zasloužila!!!

Povídky Peklo i Model byly zase něco jiného a mně už dlouho nezaujalo nic tak, jako právě Ruce s vůní kovu. Opravdu .
Moc bych ti přála těch poděkování za tuto povídku mnohem, mnohem víc. Rozhodně to je zvláštní počteníčko, které si tu pozornost opravdu zaslouží, stejně tak ty, jako jeho autorka, protože bez tebe by tohle dílko jen tak nevzniklo.

Moc se těším na další tvůj - určitě odlišný - autorský počin. Jen doufám, že ho tu budeme mít hodně brzy. strach je docela obrovské téma a dá se zpracovat různě a když jsi naznačila, že to bude přihlouplejší, o to víc se těším, jestli to bude hodně humorné... nebo strašidelné ?

;) Klidně si tu výšku užívej a nesplaskávej!!!
Mně neděkuj, já děkuji tobě

Phobos

2)  Phobos (10.01.2016 00:06)

Tak jsem to dočetla a mám asi dva metry, musím trošku splasknout a stáhnout hlavu z oblaků. Myslím, že jsi mě právě předčila v délce komentáře :D. Děkuju moc za podporu, vím, že se opakuju, ale vážně to tak myslím. Hodně si mi pomohla Bedru.
Teď přijdu s něčím docela jiným, podle mě trošku přihloupějším (forma odpočinku?). Prozradím, že mě k tomu inspirovalo moje uživatelské jméno a bude to hodně z jiného soudku. Jenom najít vhodný obrázek.

1)  Bedrunka (09.01.2016 23:51)

Paráda!!! Nádhera!!!


Poslední dvě kapitolky byly víkendovou kalorickou bombou pro mé smysly!!!

Minulá i tato!!!

V okamžiku, kdy se Adin střetla v lese s rytířem, tak se ve m,ně všechno zasekolo a první co mě napadlo bylo: Otec???????????? Takovou radost jsem měla, když se ukázalo, že potulný rytíř, je ten, jehož Jorik oplakal, a Adin nepoznala! Nejvíce se i líbila ta věta nakonci o té ztrátě duše, pokud se člověk poddá strachu. Moc hezké!!! Děkuji


Ta dnešní byla už takovou sladkou tečkou. Došlo k smíření! a skončilo to v nejlepším možném okamžiku Adin se vrátila domů, zjistila, že ji všichni milují, že je tam, kde má být, že muž jehož miluje je v podstatě dobrý člověk, chybující, zbrklý, ale laskavý a štědrý.
Prostě: Vše je, jak má být ! Moc ti za to děkuji

Milá Phobos:D (Sleduj jak začínám, jo? To je motivace do budoucna, kdyby něco... )

Ruce s vůní kovu jsou pro mně nezvyklým dílkem. Nejvíce na mě však působil jazyk. Nevím proč, ale připomíná mi to Karolínu Světlou nebo Boženu Němcovou.
Navíc - Nesetkávám se často u někoho s podobnou skladbou a zvukem slov. Snad je to tím, že i příběh měl historický charakter, takže je jasné, že tomu muselo být přizpůsoben text i dialogy postav. Nemohli přece komunikovat jako my dnes: "Čus, Maty! Vole, kde máš tu herku? Ztupil se mi meč, jedu ke kováři! Jo! A vzala jsem si nějaký love, aby si nemyslel, že to chci zadarčo!" ( To byl příklad!!!:D :D :D )

Od začátku jsem si děj zamilovala. Stejně tak postavy!!! Adin byla vlastně na svou dobu docela pokroková ženská! Díky, Jorikovi, že svou sestru vychoval v děvče, schopné se ubránit jak slovně, tak fyzicky.
Adin dospěla a dozrála. Naučila se nehledět jen na sebe a svůj pud sebezáchovy, ale všímat si a sžít se s lidmi ve svém okolí. Postavit jejich potřeby nad své, i když občas sama sebe nezapřela a párkrát prostě dělala to, co jí radil rozum, i když to třeba nebylo zrovna dobré rozhodnutí (třeba ty její útěky, ale i ta dětinskost byla vlastně obranným mechaismem, a to lze pochopit.) Její bezprostřednost a otevřenost jí udělala hodně přátel, ale i nepřátel.
To, jak se příběh vyvíjel a skončil, ti vlastně docela nahrává! Budu chamtivá a zaptám se:
Ta spousta otevřených dějových linek znamená, že o Adin, paní z Bílého dvora, neslyšíme naposled ?
Máš to jako vrátka? Kdykoliv můžeš některé otevřít a začít vyprávět příběh...?( Jak si třeba vedl Jorik s otcem v Ramši? Dva kouhouti na jednom hnoji... to by bylo docela zajímavé... Nebo jak došlo s Krkavcem k spravedlivé odplatě... Nebo pan Heřman... Kul nějaké pikle? a pan Bronislav?... Tolik nádherných možností... Ách !)
A až na pár chybiček, tomu příběhu vůbec nic nechybělo.
Podle mně(ale já nejsem kritik, raději chválím, než haním !)

Jo a všimla jsem si, že jsi našla to "J"!:D :D :D :D :D :D :D :D :D :D

No, holka, na mě jsi udělala touto premiérou neskutečný dojem a těším se, s čím se budeš reprezentovat příště. Od tebe si totiž dám líbit cokoliv... tedy po té literární stránce...

Moc moc moc moc moc moc moc moc moc DĚKUJI


1

>