Další odkazy

Nenechte si ujít!

Zkáza z nebes

Snoubení tmou - Leona Škodová

Hříšníci - Marie A. Gregorová (ambra)

Facebook

Kdo sem chodí?

Flag Counter

http://www.bez-hranic.cz/gallery/thumbs/James%20I%20001.jpg

Vedeš mě po schodech do nebe...
Jsi můj průvodce, můj anděl, má naděje....

Děkuji všem za ohlasy.

Upozornění: 18 +

předchozí kapitoladalší kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

 

Komentáře

1

Mata

12)  Mata (04.02.2015 23:01)

No, uvidíš Děkuji

11)  bflmpsvz (04.02.2015 22:53)

jo a co se asi tak stane, když Jamesovi ten klid, jistotu a přístav sebere čím dál tím lepší

Mata

10)  Mata (02.02.2014 18:05)

No, Margarett, ano chvíle... trochu... všechno co jsem mu mohla v tu chvíli dát jsem mu dala... ech...
Na jak dlouho? Brzy se dozvíš...
Díky ti...

Margarett

9)  Margarett (02.02.2014 17:58)

Ach, konečně je tu chvíle, kdy mě nemrazí v zádech. Konečně jsi mu dopřála to krátké štěstí, něco, co čem toužil. Jen se ptám, na jak dlouho? Jak dlouho bude s Alison? V jeho případě zase přijde temnota... to já nechci!

Mata

8)  Mata (13.01.2014 23:52)

Díky ti
Ano, on neví, nechápe a možná ani nemůže pochopit, on si přeje jediné... bezpečí a bezpečí pro něj znamená ona...:( :(
A máš pravdu, to sladké poněkud zhořkne na jazyku...

DarkMoon

7)  DarkMoon (13.01.2014 22:40)

"Ale copak bys mohla pochopit? Mohla vědět a zůstat?
Odhalíš moje poznamenané tělo, stejně jako se snažíš odhalit moji duši, stejně zjizvenou, stejně zbídačenou, stejně poznamenanou. Jen ona se zahojit nemůže, jako se zahojily rány na kůži. Rány na duši jsou stále stejně čerstvé, možná mnohem čerstvější, bolestivé, palčivé. Nevidíš do ní, nemůžeš vidět, a přesto ji léčíš."
Krásná klidná kapitola.
Jenže už to "Jsi se mnou... navždy." zavání po téhle sladké přestávce hořkostí. Protože ona má přece v plánu zítra odjet. A on to nechápe, on neví, on myslí, že se od něj ani nehne...

Mata

6)  Mata (12.01.2014 20:29)

Bosi, děkuji...
No střeh asi logicky není úplně od věci, jak jsi sama zhodnotila velmi trefně...
ON tu takový být musel... jinak to nešlo, vzhledem k postavě, ale třeba jinde v jiné roli... ;) ;) ale mělo kouzlo to i psát...
Ještě jednou díky a těším se zase na příště... :) :)

Bosorka

5)  Bosorka (12.01.2014 20:23)

Tohle byla krásná cesta do ráje....ale jsem jak Nick Carter (nebo jako Cath) Vždy ve střehu!
Protože, když je Monika "pryč" (myslím si tedy svoje, to víš) on ji nebude chtít pustit pryč. On ani vlastně nemůže, když je ona jeho jediné světýlko v temnotě. V temnotě, kde se schovává ONA. :'-(
Ta milostná scéna se ti moc povedla, jen to "Dotýkej se mě.." mi rozbušilo srdce. A i když představa JEHO jako vedeného, neznalého nepatří mezi mé "snové" ;) opravdu to mělo své kouzlo...

Mata

4)  Mata (12.01.2014 16:44)

Cathlin ech... hmmm... nooo...
Co ti jako mám odpovědět?
Tak snad jen díky

Cathlin

3)  Cathlin (12.01.2014 16:12)

Hmmmmmm - nějak ti nevím, ale něco mi říká, že tohle bylo to cukrátko, po kterém má následovat rána pěstí přímo do obličeje - kdy nebohý čtenář šokem spadne ze židle a pak čte třeba i se zlomenou nohou, ale čte, i kdyby měl vypustit duši.......
Ale ne, já se ukolébat nenechám...
I přes ty dvě jízdenky do nekonečné rozkoše!!!
Protože copak tady se dá něco jinéhoo než ZŮSTAT VE STŘEHU???!!!

Mata

2)  Mata (12.01.2014 13:54)

Maggie, díky ti, jsem ráda, že jsi spokojená . Já i v tomto příběhu mám kratší kapitoly než je u mě obvyklé... ale je to něco co se musí dávkovat po kapkách...
Také se těším :D

Maggie

1)  Maggie (12.01.2014 13:48)

Úžasně popsané jako vždy Umíš popsat všechny ty pocity, až mě to dokáže úplně vtáhnout do děje. Škoda, že ta kapitolka nebyla o něco dělší. Mrzelo mě, když jsem kapitolu dočetla do konce a už nebyly další písmenka, které bych mohla s chutí zhltnout :D
Paráda! Těším se na 16. 1 :)

1

>