Povídka Druhá šance od Alokin teď vyšla jako kniha!
21.01.2014 [21:45], DarkMoon, ze série Duše v temnotách, komentováno 7×, zobrazeno 1509×
Nastává nejtemnější část celého příběhu...
A připravte se, protože jedeme z kopce.
Prosím, do hlavy ne :D
6) Bosorka (05.04.2014 19:05)
Ano, jak jsem předpokládala..."temná strana síly" ukazuje už ne drápky, ale pořádné dračí pařáty. Taktika "minulost pro mě neexistuje" prostě není to pravé ořechové. Všichni ti duchové minulostí ožívají a rvou ho na kusy a hlavně - Cristina
5) Monika (14.02.2014 10:17)
Ježíš, tak on zabil svou sestřičku! Teda vlastně nejspíš ne on, ale ten démon uvnitř něj, to je děs. Nedivím se, že o rodině mí moc nemluvil ani nepřemýšlel. Musí být peklo žít s tímhle. Doufám, že ho ta jeho zlá polovina nepřinutí udělat nějakou nepředloženost .
4) DarkMoon (22.01.2014 20:38)
Holky, moc děkuju všem
Ech... já to přežila Jsem zvědavá, jak si povedu dál
Margarett, já vííím Vím to a nepopírám... No, možná někdy doplním, že to jinak nejde, nebo že to já ne, ale to už je detail Jop, to věřím Holt výhoda beta-readu, to dobře znám u Máty
Máto, uf, já žasnu, jak jsi to zase všechno krásně shrnula Jop, že by mu vyšlo to, o co se snaží, jen proto, že chce, to by nešlo Zdá se, že v jeho případě se prostě za chvilku štěstí platí stonásobnou cenou A paradoxně mu právě dobrota v něm, která z něj dělá to, co je, v tomhle ohledu dost škodí Čekala jsem, že si těch náznaků ohledně Cristiny všimneš Jsem ráda, že se líbí
Adi Víš, že tvojí reakce jsem se bála nejvíc? Už od tvého prohlášení, že vztáhnout ruku na dítě bys mu neodpustila - a tohle je vlastně ještě horší, pro něj rozhodně Vyšla jsem z toho líp, než jsem myslela...
A věř mi, že mně ho bylo líto taky. Stejně, jako jí. Ale všechno má svůj důvod... A jestli se to přežene... No, uvidíme, ale nezapomeň na poznámku v perexu Zrovna se vydáváme na hodně trnitou cestu...
Jestli jsem napsala někdy něco, kde bych někoho nemučila? Noo.... asi tak všechny svoje úplně první věci, které tady ani nenajdeš. Věř mi, nebo ne, ale já jako první psala krátký romantický povídky se sluníčkem a kytičkama a motýlkama... Ale to je dáávno, to nebylo o ničem (Ehm... kdybys věděla, co ještě plánuju a plánuju plánovat )Ale šťastné kapitoly? Těch je Nebo ne? Vždyť jsem je nechala i být chvíli spolu a vůbec... Děkuju
3) Ada (22.01.2014 17:43)
ACh, jak mě teď bolí srdíčko Je mi Daniela šíleně líto, ale hlavně Cristiny. Očekávala jsem, že jí předtím, než odešel, něco udělal, ale tohle mě tedy nenapadlo. Chudinka
Doufám, že to Daniel nějak zvládne a přežene se to, protože tohle je vážně utrpení. Nejenom pro něj, ale i pro nás čtenáře, takže bych tě teď vážně nejradši majzla po hlavě Napsala jsi vůbec někdy něco, kde bys nemučila svoje postavy? Nebo aspoň jednu šťastnou kapitolu? Mám takový pocit, že tady byl šťastný občas jenom začátek, ale pak se to vždycky pokazilo
2) Mata (22.01.2014 16:28)
Áno... z mráčku se stal mrak, černočerná mlha, ze které není úniku. Jak naivní představa, že dokáže uniknout sám před sebou. Dokáže umlčet bestii v sobě... ale bestie má hlad. A jeho viny jsou cesta do jejích spárů.
Christina... ano, čekala jsem, že jí ublížil, hodně, že se tam neobjevuje jen tak a že to byla ta největší rána jeho lidského života, kterou dostal a zároveň uštědřil.
Výborná práce, zlato... Bestie se usmívá a mne si ruce
1) Margarett (22.01.2014 15:39)
DarkMoon...
Skvělé... skvělé...ALE, CO MU TO PROVÁDÍŠ?! Ty Daniela tak trápíš. Trápíš i nás! Ještě, že já už mám tuhle část za sebou a vím, jak to dopadne, páč znovu se takhle nervovat... ne, ne. Jednou to stačilo.
Vážně jsem zvědavá, jakou reakci vyvoláš u čtenářek...
JEN TAK DÁL.
7) DarkMoon (05.04.2014 19:12)
No ano... ale to byla vlastně jen otázka času...