Další odkazy

Nenechte si ujít!

Pomozte Rendulině vydat knihu Kdo s koho! Více info na jejím shrnutí

Zkáza z nebes

Snoubení tmou - Leona Škodová

Hříšníci - Marie A. Gregorová (ambra)

Facebook

Kdo sem chodí?

Flag Counter

/gallery/Black%20smoke%20%C4%8CB-mini.jpg

KAPITOLA 78 - List ve větru

Černý dým, černá mlha, černý prach – to všechno mě lámalo, táhlo a znásilňovalo. Snažil jsem se držet, zběsile jsem mával rukama kolem sebe. Ale nebylo čeho se chytit. Zvedali mě a táhli mě s sebou, vše kolem mě se točilo. Byl jsem jako list ve větru, jako ještě zelené listí zuřivě vířící uprostřed zkázonosného tornáda.

předchozí kapitoladalší kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

 

Komentáře

1

julie

4)  julie (30.10.2016 18:06)

Zvláštní pocit, dívat se na ruce … a vědět že jsou a přitom nejsou jeho … jenže tenhle pocit musí mít Nick už strašně dlouho, oni mu vlastně vzali celé jeho tělo, patří mu a přitom nepatří … strašné!
**Jo, byla to úleva. Byla.
Ale zároveň jsem… se prostě rozbrečel.**
Jediný způsob, jak ze sebe může dostat aspoň trochu napětí a beznaděje. Jenže je to úleva jenom na chvilku. Číhají v jeho vlastní kůži, utéct není kam :'-(
**„Hm,“ ušklíbl jsem se. „Znáš ho. Poradí si líp než já, se vším, vždycky a všude. A až vyleze ven, vsaď se, že tě navrch ještě sejme tím jeho úsměvem. Uvidíš.“**
Tak v tohle doufáme všichni. Jenže je to pokaždé Nick, který do všeho vpadne jako první a odnese si zážitek, který ho rve na kusy … ach jo.
*„Nemohli na mě nasadit nikoho lepšího. Prý asistini, pche. Tohle jim zkrátka nevyšlo, co říkáš?“*
Jo, tak tohle jim nevyšlo … anebo právě, že vyšlo? Těm bílým?
**„Sheylo, Sheylinko,“ řekl potom Carson do ticha, když jsme okamžik zůstali ztrnulí nad náhle klidným tělem, „ty nám to dovolíš.“**
No, nevím, jestli to dovolí, spíš nebude mít jinou možnost, než je tam pustit …a pak šílet při čekání, jestli to nebylo naposled, kdy je viděla 
**„Dejte mi pokoj…“ sykla a zmizela v chodbě.**
Naprosto chápu.

Cathlin

3)  Cathlin (22.06.2016 10:13)

Hani, Nick mi v téhle scéně připomínal Carsona a scénu, kdy pro změnu on konal na vlastní pěst a riskoval a nikomu nic neřekl. A dokonce riskoval zcela otevřeně, Nick si aspoň myslel, že to má pod palcem a že už se k němu nedostanou. Jsou si podobní… A mám zato, že Nick a vůbec všichni to tam Carsonovi taky pěkně spočítali.
A jo – v pohodě není nikdo z nich a nemají čas. Na něco by se možná přišlo, jak toho Nicka zbavit, ale trvalo by to. Když tahle první možnost, která se z logiky věci nabízela skoro sama, selhala, najít nějaký další řešení by bylo ještě těžší.
A Nickovi se vůbec nedivím, že nechce, aby ho někdo (černí) nebo něco (situace) pořád omezovalo – navíc ještě takhle zásadně. Mesiáš být nechce. Myslím, že jeho volba skutečně je tak jednoduchá – buď všichni nebo nikdo, ale rozhodně nechce zůstat sám. Ten společný boj potom možná prohrajou, ale i to je ochoten zahodit. Radši.
A Sheyla? Myslím, že to Nickovi v čase, který jsem vypustila, taky pěkně spočítala, než se uvolila souhlasit…...........

Cathlin

2)  Cathlin (21.06.2016 13:31)

Hani... Neřešitelné dilema. Jasně, že jo. Víš, že mně žádné "obyčejnější" náměty nebaví.... Musí v tom být rozpory a musí být těžký si na to vůbec odpovědět. Jinými slovy by se dalo říct, že se jedná o mírně nestereotypní věci.
A pak: Hani!!!
LIKVIDACE VZRUŠENÍM!!! :-D To se povedlo! U tohohle komentáře jsem se fakt bavila…
Zajímavý je, že já, asi vzhledem k tomu, že jsem tu scénu psala v časově omezeném čase, jsem z ní takový požitek neměla. Nějak na něj v zájmu co nejrychlejšího zpracování alespoň základní a přitom čitelné „kostry“ té scény jsem spíš během psaní byla jak na trní, jestli to stihnu a jestli to vůbec k něčemu je.
No....... ale jak to tak vypadá – ten požitek tu je. :-)
A dovol, abych nesouhlasila – souhra těl by rozhodně trestná být neměla! Spíš povinná… ;-)
Snad už se teď dá chápat, že Sue si taky rozhodně přišla na své, i když jí Carson Nicka tentokrát vědomě uzmul. Rozhodně nezůstala stranou – jen Nick poněkud neměl sílu je dva potom vnímat.

Cathlin

1)  Cathlin (21.06.2016 11:27)

Hani: Musí to být hrozný pocit – padat do temnoty. A navíc ještě v určitou chvíli zjistit, že si to v podstatě nějak zvláštně užíváš, že nejsi proti… A skutečně je to tak, že kdyby byl sám a neměl kolem sebe lidi, na kterých mu záleží, vlastně by o tolik nešlo.
To přirovnání se struhadlem… Přesně jak říkáš – kousíčky propadávají a nové není z čeho brát. Navíc ta představa je děsná a musí to bolet…
Držet se naděje je nevyhnutelný, tak se nedivím, že to tak máš taky. Jak by se nám to asi četlo, kdybysme věděly, že žádná naděje není? Je třeba doufat.
Myslím, že zemědým těm chudákům prostě jen ulevil. A jejich těla po takové době konečně ztratila vědomí, zničená bolestí natolik, že to jinak nešlo. Kdo ví – možná ztráceli vědomí i tam, ale vždycky se znovu probrali do toho zkřečovaného těla. Podobně jako Nick pod kameny.
Jsem si s těma svalama musela do Nicka trochu rýpnout. :-) V mých představách má Nick o něco střízlivější postavu. Carson taky není zrovna korba, ale je na tom o trochu líp. Jen o trochu.
Sheyla......... Jo, jsou chvíle, kdy si to taky pěkně schytává. Taky nasazuje do boje sama sebe a investuje do něj dost. A k tomu jí ještě její kuřátka předkládají takové nápady..... Ale bitvy bývají těžké. Bezbolestný boj asi neexistuje.

1

>